Donald Trump uzavřel první rok svého druhého prezidentského období s výraznými změnami v ekonomice i energetice. Zatímco benzin v průměru zlevnil, elektřina zdražuje a slib „snížit účty na polovinu“ zůstává jen napůl splněný. Do toho se zpomalil pracovní trh, vyskočila celní zátěž a inflace se drží nad cílem Fedu.
Americká ekonomika zažila rok, který se na grafech tváří klidněji než v politických projevech, ale nejistota se do rozhodování domácností i firem propsala naplno. Elizabeth Renter z NerdWallet popisovala, že lidé i menší firmy v roce 2025 často „hádali“ další vývoj a orientaci jim komplikovala i samotná data. Do hry vstoupily tarify, změny v migraci i úpravy ve federálním aparátu.
Na pracovním trhu se tempo citelně zlomilo. Spojené státy přidaly za rok jen 584 tisíc pracovních míst, což představovalo nejslabší růst mimo recese od roku 2003. Ekonomika přitom dál rostla, když reálný HDP ve druhém a třetím čtvrtletí 2025 posílil po poklesu v prvním čtvrtletí, mimo jiné i kvůli tomu, že firmy se předzásobovaly před zaváděním tarifů.
Nejviditelnější zásah přišel ve federální sféře, kde zaměstnanost v prosinci meziročně klesla o devět procent. Administrativa šla cestou zmenšování úřadů, včetně odchodů přes odložené rezignace a dalších kroků spojených s tlakem na „efektivitu“. „Byli jsme na to úplně nepřipravení,“ popsal situaci Cameron Hilaker, který po propuštění z USAID zůstal doma s dítětem, protože rodina nedokáže pokrýt další výdaje na hlídání.
Tarify se mezitím vyšplhaly na nejvyšší efektivní úroveň za dekády a jejich dopad se začal objevovat i v debatě o inflaci. Renter upozorňovala, že obchodní bariéry zdražují široké spektrum věcí, takže efekt nepřijde jako jednorázový skok, ale spíš postupně prosakuje do cen. Zároveň pokračoval trend slabšího průmyslového zaměstnávání, když počet pracovních míst ve výrobě v prosinci meziročně klesl o půl procenta.
V energetice se slib z kampaně splnil jen zčásti. Cena benzinu v průměru spadla asi o 20 procent, jenže cena ropy zůstala nízko hlavně kvůli globálnímu převisu nabídky a krokům OPEC+, který posílal na trh více barelů. Dan Pickering z Pickering Energy Partners Trumpovi připsal část zásluh za tlak na OPEC a říkal, že „politická dynamika“ mohla stát za podstatnou částí poklesu.
„Drill, baby, drill“ ale narazilo na realitu nízké ceny. Počet aktivních vrtů v USA klesl meziročně o více než šest procent a firmy neměly motivaci masivně rozjíždět nové projekty, když se ropa držela pod 60 dolary za barel. Elektřina naopak dál zdražuje, v některých velkoobchodních trzích výrazně, a analytici mluvili o kombinaci stárnoucí sítě, nákladů na přírodní katastrofy a dražšího plynu, který meziročně poskočil o více než 50 procent oproti loňskému průměru.
