ZprávyTrump podepsal příkaz, který ruší ministerstvo školství

Trump podepsal příkaz, který ruší ministerstvo školství

Americký prezident Donald Trump podepsal nařízení o zrušení federálního ministerstva školství, čímž splnil svůj předvolební slib a dlouholetý cíl některých konzervativců. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.

„Zrušíme ho co nejrychleji,“ řekl Trump na adresu ministerstva, píše BBC.  Bílý dům nicméně připustil, že úplné zrušení úřadu by vyžadovalo zvláštní zákon schválený Kongresem. Prezidentský úřad prohlásil, že jeho administrativa přikročí ke škrtům v těch částech resortu, které zůstávají v zákonných mezích.

Republikánský prezident obvinil úřad z „dechberoucích selhání“. Slíbil, že peníze, které kontroluje, vrátí jednotlivým státům. Jak uvádí The Guardian, při podpisu Trump zopakoval svůj předvolební slib „vrátit vzdělání zpátky do rukou jednotlivých států“.

Nařízení bude pravděpodobně čelit žalobám, stejně jako mnoho dalších snah Trumpovy administrativy o zmenšení velikosti federální vlády. 

Obklopen dětmi sedícími ve školních lavicích v Bílém domě Trump ve čtvrtek řekl, že „USA vynakládají na vzdělávání daleko více peněz než kterákoli jiná země“. Dodal, že studenti se na tomto seznamu umisťují až na posledním místě.

Při slavnostním podpisu dekretu Trump pochválil Lindu McMahon, kterou jmenoval do čela ministerstva, a vyjádřil naději, že bude poslední ministryní školství. Řekl, že pro ni v rámci vlády najde „něco jiného“.

Republikáni shánějí hlasy

Po Trumpově podpisu příkazu louisianský republikánský senátor Bill Cassidy oznámil, že plánuje předložit zákon, jehož cílem bude zrušení ministerstva. Republikáni však mají v Senátu těsnou většinu 53-47 hlasů a ke zrušení federálního ministerstva by bylo zapotřebí 60 hlasů, takže takový cíl je velmi vzdálený.

Ale i kdyby ministerstvo nebylo formálně zrušeno, mohla by Trumpova administrativa zdecimovat jeho financování a zaměstnance, jako to udělala s americkou Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID), která následně zastavila mnoho svých programů a humanitární činnosti.

Text exekutivního příkazu neobsahuje konkrétní informace o tom, jaká opatření administrativa přijme a které programy by mohly být zrušeny. Nařizuje ministryni, aby „podnikla všechny nezbytné kroky k usnadnění uzavření“ ministerstva a předal pravomoci v těchto záležitostech státním a místním samosprávám.

Zároveň jí nařizuje, aby zajistila „efektivní a nepřerušené poskytování služeb, programů a dávek, na které se Američané spoléhají“.

Ministerstvo školství, které bylo založeno v roce 1979, spravuje studentské půjčky a provozuje programy na pomoc studentům s nízkými příjmy. Trump jej však obvinil z indoktrinace mladých lidí rasovým, sexuálním a politickým materiálem.

Ministerstvo učební osnovy nestanovuje

Většina amerických dětí navštěvuje veřejné školy, které jsou bezplatné a řízené místními úředníky. Lidé si často myslí, že federální ministerstvo školství provozuje americké školy a stanovuje učební osnovy, ale to dělají především státy a místní okresy.

A relativně malé procento finančních prostředků pro základní a střední školy, asi jen třináct procent, pochází z federálních fondů. Většina peněz pochází ze státních a místních daní.

Úřad hraje také významnou roli při správě a dohledu nad federálními studentskými půjčkami, které využívají miliony Američanů k placení vysokoškolského vzdělání.

Krátce po složení přísahy poslala McMahon 4 400 zaměstnancům ministerstva oběžník s názvem „Poslední mise našeho ministerstva“, což je možná narážka na Trumpův záměr ministerstvo zrušit. „Toto je naše příležitost vykonat poslední, nezapomenutelnou veřejnou službu budoucím generacím studentů,“ napsala. „Doufám, že se ke mně připojíte a zajistíte, že až bude naše poslední mise dokončena; budeme moci říci, že jsme americké školství opustili svobodnější, silnější a s větší nadějí do budoucna.“

Dřívější zprávy naznačovaly, že Trump bude chtít některé programy ministerstva ukončit a jiné poslat na jiné federální úřady, například na ministerstvo financí. To se stále může stát, ale v jeho nařízení to nebylo jasně řečeno.

Doporučujeme

Muska nepotřebujeme. Ukrajina poškodila Krymský most bez Starlinku

Ukrajina dokázala vážně poškodit Krymský most bez použití satelitních systémů Starlink nebo Starshield. Nasadila vlastní komunikační systém. Cílem operace mělo být ponížení ruského prezidenta Vladimira Putina před setkáním s americkým a čínským protějškem.

Netanjahu ztrácí kontrolu nad izraelským parlamentem. Opozice prosadila nového předsedu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu utrpěl další politickou porážku. Parlament v úterý zvolil novým předsedou Knesetu Matana Kahanu z opoziční strany Jašar, čímž oslabil vliv dosavadního premiéra na legislativní proces. Hlasování představuje první významný úspěch opozičního bloku vedeného bývalým náčelníkem generálního štábu Gadim Eisenkotem po říjnových volbách. Přesto zůstává nejisté, zda se opozici podaří sestavit novou vládu.

Rada míru varovala OSN před zhroucením příměří v Gaze

Příměří v Pásmu Gazy se může zhroutit, pokud Izrael a palestinské hnutí Hamás nezačnou plnit své závazky. Varovala před tím Rada míru, která dohlíží na plnění dohody zprostředkované USA, v nové zprávě pro Radu bezpečnosti OSN. Dokument upozorňuje na pokračující izraelské útoky, vojenskou aktivitu Hamásu i překážky při dodávkách humanitární pomoci.

Volební bouře v USA doznívá. Demokraté získali i Aljašku

Demokratka Mary Peltola porazila republikánského senátora Dana Sullivana v senátních volbách na Aljašce. Aljaška byla posledním senátorským obvodem, kde se čekalo na výsledek listopadových midterms. Demokraté tedy budou v horní komoře disponovat většinou 56 mandátů.

Americký důstojník podezřelý ze špionáže pro Rusko je v armádní vazbě

Americký armádní důstojník, kterého britská policie zadržela kvůli podezření ze špionáže ve prospěch Ruska, byl předán do vazby americké armády. Oznámila to britská protiteroristická policie, která se případem původně zabývala. Jednačtyřicetiletý muž byl zadržen minulý týden poblíž města Gloucester na jihozápadě Anglie.

Američané před Vánocemi brzdí nákupy. Tržby rostly jen o 0,2 procenta

Američané začínají být před vánoční sezonou opatrnější při utrácení. Maloobchodní tržby ve Spojených státech v říjnu vzrostly pouze o 0,2 procenta, zatímco v září se zvýšily o 0,8 procenta. Spotřebitelé omezovali především nákupy automobilů, nábytku a oblečení. Internetovým obchodům se naopak dál dařilo.

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama