ZprávyTrump podepsal příkaz, který ruší ministerstvo školství

Trump podepsal příkaz, který ruší ministerstvo školství

Americký prezident Donald Trump podepsal nařízení o zrušení federálního ministerstva školství, čímž splnil svůj předvolební slib a dlouholetý cíl některých konzervativců. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.

„Zrušíme ho co nejrychleji,“ řekl Trump na adresu ministerstva, píše BBC.  Bílý dům nicméně připustil, že úplné zrušení úřadu by vyžadovalo zvláštní zákon schválený Kongresem. Prezidentský úřad prohlásil, že jeho administrativa přikročí ke škrtům v těch částech resortu, které zůstávají v zákonných mezích.

Republikánský prezident obvinil úřad z „dechberoucích selhání“. Slíbil, že peníze, které kontroluje, vrátí jednotlivým státům. Jak uvádí The Guardian, při podpisu Trump zopakoval svůj předvolební slib „vrátit vzdělání zpátky do rukou jednotlivých států“.

Nařízení bude pravděpodobně čelit žalobám, stejně jako mnoho dalších snah Trumpovy administrativy o zmenšení velikosti federální vlády. 

Obklopen dětmi sedícími ve školních lavicích v Bílém domě Trump ve čtvrtek řekl, že „USA vynakládají na vzdělávání daleko více peněz než kterákoli jiná země“. Dodal, že studenti se na tomto seznamu umisťují až na posledním místě.

Při slavnostním podpisu dekretu Trump pochválil Lindu McMahon, kterou jmenoval do čela ministerstva, a vyjádřil naději, že bude poslední ministryní školství. Řekl, že pro ni v rámci vlády najde „něco jiného“.

Republikáni shánějí hlasy

Po Trumpově podpisu příkazu louisianský republikánský senátor Bill Cassidy oznámil, že plánuje předložit zákon, jehož cílem bude zrušení ministerstva. Republikáni však mají v Senátu těsnou většinu 53-47 hlasů a ke zrušení federálního ministerstva by bylo zapotřebí 60 hlasů, takže takový cíl je velmi vzdálený.

Ale i kdyby ministerstvo nebylo formálně zrušeno, mohla by Trumpova administrativa zdecimovat jeho financování a zaměstnance, jako to udělala s americkou Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID), která následně zastavila mnoho svých programů a humanitární činnosti.

Text exekutivního příkazu neobsahuje konkrétní informace o tom, jaká opatření administrativa přijme a které programy by mohly být zrušeny. Nařizuje ministryni, aby „podnikla všechny nezbytné kroky k usnadnění uzavření“ ministerstva a předal pravomoci v těchto záležitostech státním a místním samosprávám.

Zároveň jí nařizuje, aby zajistila „efektivní a nepřerušené poskytování služeb, programů a dávek, na které se Američané spoléhají“.

Ministerstvo školství, které bylo založeno v roce 1979, spravuje studentské půjčky a provozuje programy na pomoc studentům s nízkými příjmy. Trump jej však obvinil z indoktrinace mladých lidí rasovým, sexuálním a politickým materiálem.

Ministerstvo učební osnovy nestanovuje

Většina amerických dětí navštěvuje veřejné školy, které jsou bezplatné a řízené místními úředníky. Lidé si často myslí, že federální ministerstvo školství provozuje americké školy a stanovuje učební osnovy, ale to dělají především státy a místní okresy.

A relativně malé procento finančních prostředků pro základní a střední školy, asi jen třináct procent, pochází z federálních fondů. Většina peněz pochází ze státních a místních daní.

Úřad hraje také významnou roli při správě a dohledu nad federálními studentskými půjčkami, které využívají miliony Američanů k placení vysokoškolského vzdělání.

Krátce po složení přísahy poslala McMahon 4 400 zaměstnancům ministerstva oběžník s názvem „Poslední mise našeho ministerstva“, což je možná narážka na Trumpův záměr ministerstvo zrušit. „Toto je naše příležitost vykonat poslední, nezapomenutelnou veřejnou službu budoucím generacím studentů,“ napsala. „Doufám, že se ke mně připojíte a zajistíte, že až bude naše poslední mise dokončena; budeme moci říci, že jsme americké školství opustili svobodnější, silnější a s větší nadějí do budoucna.“

Dřívější zprávy naznačovaly, že Trump bude chtít některé programy ministerstva ukončit a jiné poslat na jiné federální úřady, například na ministerstvo financí. To se stále může stát, ale v jeho nařízení to nebylo jasně řečeno.

Doporučujeme

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.

Velryby u Austrálie mění místa, kde pečují o mláďata

Velryby jižní u australského pobřeží mění způsob, jakým si vybírají místa pro péči o mláďata. Nový výzkum ukázal, že samice se nevracejí vždy do stejných zátok, jak se dosud předpokládalo. Při výběru vhodného prostředí je stále více ovlivňuje přítomnost dalších velryb. Zjištění mohou pomoci při ochraně tohoto ohroženého druhu.

Trumpovi se hroutí půda pod nohama. Demokraté mají šanci ovládnout celý Kongres

Americký prezident Donald Trump může v nadcházejících kongresových volbách utrpět citelnou politickou porážku. Republikáni podle průzkumů ztrácejí podporu a demokraté mají výraznou šanci ovládnout Sněmovnu reprezentantů. Stále reálnější je také změna většiny v Senátu. Voliči dávají najevo nespokojenost s ekonomikou, rostoucími cenami i válkou s Íránem, která zasáhla peněženky milionů Američanů.

Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla převahy v dronové technologii

Severokorejský vůdce Kim Čong-un chce, aby KLDR dosáhla absolutní převahy v oblasti technologie bezpilotních letounů. V době, kdy sílí napětí mezi Severní a Jižní Koreou, Kim také apeloval na větší vojenské využití umělé inteligence (AI), informovala dnes severokorejská tisková agentura KCNA, kterou citoval Reuters.

Ukrajina po tlaku USA pozastavila nejméně do voleb údery na ruské rafinerie

Ukrajinská armáda po týdnech tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa minulý týden pozastavila vzdušné údery na ruské rafinerie. Napsal to ve čtvrtek večer (v noci na dnešek SEČ) list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na osoby obeznámené s vojenskými operacemi. Neoficiální pauza v těchto útocích má podle listu trvat nejméně do 3. listopadu, kdy se v USA konají volby do Kongresu, možná i déle. Zprávu WSJ převzala také agentura Reuters, která upozornila, že tyto informace nemohla nezávisle ověřit.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama