ZprávyTrump podepsal příkaz, který ruší ministerstvo školství

Trump podepsal příkaz, který ruší ministerstvo školství

Americký prezident Donald Trump podepsal nařízení o zrušení federálního ministerstva školství, čímž splnil svůj předvolební slib a dlouholetý cíl některých konzervativců. Informuje o tom BBC, The Guardian a další servery.

„Zrušíme ho co nejrychleji,“ řekl Trump na adresu ministerstva, píše BBC.  Bílý dům nicméně připustil, že úplné zrušení úřadu by vyžadovalo zvláštní zákon schválený Kongresem. Prezidentský úřad prohlásil, že jeho administrativa přikročí ke škrtům v těch částech resortu, které zůstávají v zákonných mezích.

Republikánský prezident obvinil úřad z „dechberoucích selhání“. Slíbil, že peníze, které kontroluje, vrátí jednotlivým státům. Jak uvádí The Guardian, při podpisu Trump zopakoval svůj předvolební slib „vrátit vzdělání zpátky do rukou jednotlivých států“.

Nařízení bude pravděpodobně čelit žalobám, stejně jako mnoho dalších snah Trumpovy administrativy o zmenšení velikosti federální vlády. 

Obklopen dětmi sedícími ve školních lavicích v Bílém domě Trump ve čtvrtek řekl, že „USA vynakládají na vzdělávání daleko více peněz než kterákoli jiná země“. Dodal, že studenti se na tomto seznamu umisťují až na posledním místě.

Při slavnostním podpisu dekretu Trump pochválil Lindu McMahon, kterou jmenoval do čela ministerstva, a vyjádřil naději, že bude poslední ministryní školství. Řekl, že pro ni v rámci vlády najde „něco jiného“.

Republikáni shánějí hlasy

Po Trumpově podpisu příkazu louisianský republikánský senátor Bill Cassidy oznámil, že plánuje předložit zákon, jehož cílem bude zrušení ministerstva. Republikáni však mají v Senátu těsnou většinu 53-47 hlasů a ke zrušení federálního ministerstva by bylo zapotřebí 60 hlasů, takže takový cíl je velmi vzdálený.

Ale i kdyby ministerstvo nebylo formálně zrušeno, mohla by Trumpova administrativa zdecimovat jeho financování a zaměstnance, jako to udělala s americkou Agenturou pro mezinárodní rozvoj (USAID), která následně zastavila mnoho svých programů a humanitární činnosti.

Text exekutivního příkazu neobsahuje konkrétní informace o tom, jaká opatření administrativa přijme a které programy by mohly být zrušeny. Nařizuje ministryni, aby „podnikla všechny nezbytné kroky k usnadnění uzavření“ ministerstva a předal pravomoci v těchto záležitostech státním a místním samosprávám.

Zároveň jí nařizuje, aby zajistila „efektivní a nepřerušené poskytování služeb, programů a dávek, na které se Američané spoléhají“.

Ministerstvo školství, které bylo založeno v roce 1979, spravuje studentské půjčky a provozuje programy na pomoc studentům s nízkými příjmy. Trump jej však obvinil z indoktrinace mladých lidí rasovým, sexuálním a politickým materiálem.

Ministerstvo učební osnovy nestanovuje

Většina amerických dětí navštěvuje veřejné školy, které jsou bezplatné a řízené místními úředníky. Lidé si často myslí, že federální ministerstvo školství provozuje americké školy a stanovuje učební osnovy, ale to dělají především státy a místní okresy.

A relativně malé procento finančních prostředků pro základní a střední školy, asi jen třináct procent, pochází z federálních fondů. Většina peněz pochází ze státních a místních daní.

Úřad hraje také významnou roli při správě a dohledu nad federálními studentskými půjčkami, které využívají miliony Američanů k placení vysokoškolského vzdělání.

Krátce po složení přísahy poslala McMahon 4 400 zaměstnancům ministerstva oběžník s názvem „Poslední mise našeho ministerstva“, což je možná narážka na Trumpův záměr ministerstvo zrušit. „Toto je naše příležitost vykonat poslední, nezapomenutelnou veřejnou službu budoucím generacím studentů,“ napsala. „Doufám, že se ke mně připojíte a zajistíte, že až bude naše poslední mise dokončena; budeme moci říci, že jsme americké školství opustili svobodnější, silnější a s větší nadějí do budoucna.“

Dřívější zprávy naznačovaly, že Trump bude chtít některé programy ministerstva ukončit a jiné poslat na jiné federální úřady, například na ministerstvo financí. To se stále může stát, ale v jeho nařízení to nebylo jasně řečeno.

Doporučujeme

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama