Reklama
12.2 C
Czech
Čtvrtek 19. března 2026
ZprávyTrump oznámil kandidaturu. V roce 2024 se bude znovu ucházet o funkci...

Trump oznámil kandidaturu. V roce 2024 se bude znovu ucházet o funkci prezidenta USA

Donald Trump, který od své volební porážky v roce 2020 neustále útočí na integritu hlasování v USA, v úterý oznámil kandidaturu na prezidentský post ve volbách 2024. Informovala o tom agentura Reuters, CNN a další servery.

Trump usiluje o potenciální odvetu v souboji s demokratickým prezidentem Joem Bidenem. Kandidaturu oznámil ve svém sídle Mar-a-Lago na Floridě. Učinil tak přesně týden po volbách v polovině období, ve kterých republikáni nezískali tolik křesel v Kongresu, kolik doufali.

Projev trval déle než hodinu a živě ho vysílala americká televize. Trump hovořil ke stovkám příznivců v tanečním sále vyzdobeném několika lustry a lemovaném desítkami amerických vlajek.

„Aby byla Amerika opět skvělá, oznamuji dnes večer svou kandidaturu na prezidenta Spojených států,“ řekl Trump jásajícímu davu. Agentura Reuters uvádí, že mezi fanoušky byli rodinní příslušníci, dárci i bývalí zaměstnanci.

Slíbil, že povede kampaň, která „svede lidi dohromady“. Také prohlásil, že Republikánská strana si nemůže dovolit nominovat „konvenčního politika nebo kandidáta“, pokud chce za dva roky opět získat Bílý dům.

Již dříve během dne doručili jeho poradci příslušné dokumenty Federální volební komisi a zřídili výbor nazvaný „Donald J. Trump prezidentem 2024“.

Známá témata: Migranti, zločin a covid-19

Trump se v projevu vyhýbal osočování, které poznamenalo jiná jeho veřejná vystoupení. Místo toho se rozhodl pro kritiku Bidenova prezidentství a revizi toho, co označil za úspěchy období jeho úřadu.

„Před dvěma lety jsme byli velkým národem a brzy budeme zase velkým národem,“ řekl.

Trump představil známá témata: Odsuzoval migranty, vykresloval americká města jako „v sevření vlny zločinu“. Řekl, že bude prosazovat trest smrti pro drogové dealery a omezení lhůt pro zákonodárce. Také znovu najme členy armády, kteří byli propuštěni kvůli odmítnutí očkování proti covid-19.

Přestože napadl volební proces v USA, nepoužil svůj projev k oživení svých nepravdivých tvrzení o masivních podvodech s voliči v roce 2020. Také se nezmínil o útoku svých příznivců na americký Kapitol z 6. ledna 2021.

Trump předpověděl, že jeho kampani budou odporovat levicové skupiny, washingtonský establishment a zpravodajská média. „Ale nenecháme se zastrašit. Vytrváme. Vpochodujeme do proudu.“

Dlouhá cesta k volbám

Než bude v létě 2024 formálně vybrán republikánský kandidát, zbývá ještě mnoho času. První kolo volby na státní úrovni proběhne za více než rok.

Trumpovo oznámení přichází dříve, než je obvyklé, dokonce i v zemi známé vleklými prezidentskými kampaněmi. Signalizuje jeho zájem odradit další možné kandidáty podání nabídky na jmenování kandidátem Republikánské strany pro prezidentské volby. Mezi ně patří například guvernér Floridy Ron DeSantis nebo jeho vlastní bývalý viceprezident Mike Pence.

DeSantis byl v polovině období znovuzvolen guvernérem s náskokem 19 bodů a se značnou podporou menšinových a nezávislých voličů, píše zpravodajství CNN. Pence se při propagaci své nové knihy snažil od Trumpa distancovat. Mezi další potenciální republikánské prezidentské naděje patří guvernér Virginie Glenn Youngkin, guvernér Texasu Greg Abbott, bývalá guvernérka Jižní Karolíny Nikki Haleyová a bývalý ministr zahraničí Mike Pompeo.

Kritika Trumpa z vlastní strany

Trump hrál aktivní roli v náboru a propagaci kandidátů, kteří opakovali jeho tvrzení, že volby v roce 2020 mu byly ukradeny díky rozsáhlým volebním podvodům.

Ale mnoho z jeho kandidátů v klíčových státech prohrálo. To přimělo některé prominentní republikány, aby Trumpa otevřeně obvinili z prosazování slabých kandidátů, kteří vykolejili naděje strany na převzetí kontroly nad Senátem.

Kontrola Sněmovny reprezentantů zůstává ve vzduchu, ale republikáni jsou na dobré cestě získat těsnou většinu.

Trump bude usilovat o nominaci své strany, i když čelí problémům na několika frontách, včetně trestního vyšetřování držení vládních dokumentů ve své rezidenci po odchodu z úřadu. Také ho čeká předvolání do Kongresu související s jeho rolí v útoku na Kapitol 6. ledna 2021. Trump označil různá vyšetřování, jimž čelí, za politicky motivovaná a pochybení popírá.

V případě jeho zvolení prezidentem USA by se stal teprve druhým americkým prezidentem v historii (po Groveru Clevelandovi), který by vykonával dvě po sobě nenásledující funkční období.

Biden (79) minulý týden řekl, že se hodlá ucházet o znovuzvolení a definitivní rozhodnutí pravděpodobně učiní začátkem příštího roku. V průzkumu Edison Research vyjádřilo sedm z 10 střednědobých voličů názor, že Biden, který zůstává hluboce nepopulární, by neměl znovu kandidovat. Ve stejném průzkumu šest z 10 respondentů uvedlo, že mají na Trumpa nepříznivý názor.

Co se dělo během Trumpova funkčního období

Trump se během svého turbulentního prezidentování v letech 2017–2021 vzepřel demokratickým normám a prosazoval nacionalismus „Amerika na prvním místě“, přičemž se prezentoval jako pravicový populista. Stal se prvním americkým prezidentem, který byl dvakrát obžalován, i když demokraté v Kongresu neuspěli ve svých pokusech sesadit ho z úřadu.

Na shromáždění, které předcházelo útoku na Capitol, Trump vyzval své příznivce, aby „bojovali jako čert“ a pochodovali do Kongresu, aby „zastavili krádež“. Ale dav, který následně vtrhl do Kapitolu, nedokázal zabránit Kongresu, aby formálně potvrdil Bidenovo volební vítězství.

Přestože soud a státní volební úředníci odmítli Trumpova nepravdivá tvrzení, asi dvě třetiny republikánských voličů se podle průzkumu agentury Reuters/Ipsos domnívají, že Bidenovo vítězství bylo nelegitimní.

Trump si získal vášnivou podporu mnoha Američanů, zejména bílých mužů, křesťanských konzervativců, venkovských obyvatel a lidí bez vysokoškolského vzdělání. Kritici ho obviňují, že v zemi s rostoucí nebělošskou populací prosazuje politiku postavenou na „bílé křivdě“.

Politická scéna se od doby, kdy v roce 2016 získal prezidentský úřad, dramaticky změnila a někteří v jeho straně, včetně hlavních dárců, jsou dramatem kolem něj vyčerpaní.

Jeho jediné funkční období prezidenta je jedním z nejspornějších v historii USA. Zajistil rozsáhlé snížení daní, zavedl omezení přistěhovalectví a zorganizoval posun federálního soudnictví, včetně Nejvyššího soudu, doprava. Odcizil spojence USA v zahraničí, opustil mezinárodní dohody o obchodu a změně klimatu a chválil autoritářské vůdce v zahraničí, včetně Putina.

Reklama

Doporučujeme

Přechod Rafah z Gazy do Egypta byl znovu otevřen, přešel omezený počet osob

Hraniční přechod z Pásma Gazy do Egypta kontrolovaný Izraelem byl dnes poprvé od začátku izraelsko-americké války proti Íránu znovu otevřen, píše agentura AFP s odvoláním na egyptskou televizní stanici Al-Káhira. Počet lidí, kteří mohou přes přechod přecházet, je nicméně pro oba směry omezen na několik desítek denně, píše AFP s odvoláním na činitele egyptské pohraniční policie.

Babiš v Bruselu znovu tlačí na změnu emisních povolenek

Premiér Andrej Babiš na summitu Evropské unie v Bruselu znovu otevřel téma emisních povolenek. Tvrdí, že současný systém EU ETS zvyšuje tlak na český průmysl i ceny energií, a Česko proto chce jeho rychlou revizi. Do debaty navíc vstupují i rostoucí obavy z drahých energií v době dalšího napětí na Blízkém východě.

Nebezpečná eskalace: Ceny ropy a plynu dál kvůli válce s Íránem rostou

Ceny ropy a plynu ve čtvrtek výrazně vzrostly poté, co útoky na klíčovou energetickou infrastrukturu na Blízkém východě prohloubily obavy z globálního nedostatku surovin, píše server CNBC. Trhy reagují na rychlou eskalaci konfliktu, která začíná zasahovat samotné jádro světových dodávek.

Babiš se obává růstu cen plynu, útok Izraele označil za nepochopitelný

Premiér Andrej Babiš (ANO) se obává, že v důsledku středečního útoku Izraele na íránskou infrastrukturu pro těžbu výrazně stoupne cena plynu. Útok Izraele označil za nepochopitelný. Řekl to dnes novinářům před odletem na summit EU v Bruselu.

Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu

Veškerá důvěra mezi Rijádem a Teheránem byla otřesena a Saúdská Arábie si vyhrazuje právo vojensky zasáhnout proti Íránu, prohlásil v noci na dnešek podle agentury Reuters saúdský ministr zahraničí princ Fajsal bin Farhán. Uvedl to poté, co Írán ve středu zaútočil balistickými střelami na Rijád, zatímco v saúdskoarabské metropoli jednali ministři zahraničí muslimských zemí.

FBI vyšetřuje bývalého šéfa protiteroristického střediska USA

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) vyšetřuje již bývalého ředitele Národního protiteroristického centra (NCTC) Joea Kenta kvůli údajnému úniku informací. Dlouholetý spojenec prezidenta Donalda Trumpa rezignoval na svou pozici kvůli nesouhlasu s válkou s Íránem.

„Není to naše válka.“ Evropa řekla Trumpovi ne

Evropské státy se odmítají připojit k americko-izraelské operaci proti Íránu. Zpochybňují její smysl a kritizují, že USA údery předem se spojenci nekonzultovaly. Přednost by podle nich mělo mít diplomatické řešení. Spor dál zatěžuje vztahy s Washingtonem i jednotu NATO.

Austrálie ve zprávě o biodiverzitě vynechala podporu fosilních paliv

Austrálie ve své první zprávě o plnění globálních cílů ochrany přírody vynechala klíčové číslo. Nezahrnula finanční podporu fosilních paliv. Právě ty přitom patří mezi hlavní faktory poškozující životní prostředí.

Lisa Kudrow se po 10 letech vrací v seriálu The Comeback

Lisa Kudrow se vrací do role Valerie Cherish, herečky, která se snaží znovu prosadit v neúprosném světě showbyznysu. Nová série přichází po dlouhé pauze a přináší téma, které dnes rezonuje celým Hollywoodem. Zároveň ale uzavírá příběh, který si fanoušci drželi při životě celé roky.

Letadlová loď USA zapojená do války proti Íránu kvůli opravám zakotví na Krétě

Americká letadlová loď USS Gerald Ford zapojená do války s Íránem zamíří z Blízkého východu ke Krétě, kde zakotví kvůli potřebným opravám, píší média. V prádelně válečné lodi minulý týden vypukl požár, jehož uhašení trvalo 30 hodin a při němž podle amerického námořnictva utrpěli zranění dva námořníci. Desítky dalších musely být ošetřeny kvůli vdechnutí kouře, napsal deník The New York Times (NYT) s odvoláním na americké činitele.

NATO umístí na jihu Turecka další systém protivzdušné obrany Patriot

Severoatlantická aliance umístí v jižním Turecku další systém protivzdušné obrany Patriot, oznámilo dnes turecké ministerstvo obrany. Agentura AFP v této souvislosti připomněla, že tento měsíc byly zachyceny tři rakety směřující k Turecku z Íránu. Ten se v regionu snaží o odvetné údery za útoky Izraele a Spojených států, které začaly 28. února.

KOMENTÁŘ: Trhy jsou nervózní jen na oko. Válka v Íránu nahrává těžařům i zbrojařům

Válka v Íránu vytváří chaos v celém regionu a na první pohled rozsévá strach také na trzích. Jenže navzdory vážnosti situace jsou investoři stále relativně v klidu. Dlouhodobý problém si na burze nikdo nepřipouští. Aktuální konflikt naopak některé tituly žene vzhůru.

Čína nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu výměnou za vládu Pekingu

Čína dnes nabídla Tchaj-wanu energetickou stabilitu výměnou za to, že bude souhlasit s vládou Pekingu. Tchajwanská vláda zatím nijak nereagovala, napsala agentura Reuters. Podle ní jde o součást čínské kampaně s cílem přesvědčit ostrov o výhodách sjednocení s Čínou, které dlouhodobě Peking prosazuje a Tchaj-pej odmítá. Nabídka souvisí s rostoucími cenami energií a potížemi s dodávkami energetických surovin, které jsou důsledkem války proti Íránu, zahájené USA a Izraelem na konci února.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama