Antarktida nese největší tíhu dopadů klimatických změn. Ledový kontinent se otepluje dvakrát rychleji než zbytek světa. Ohrožuje to tamní ekosystémy a zrychlující tání ledu zvedá mořské hladiny, což zase představuje riziko pro ostrovní státy a pobřežní města v mnoha částech světa. Nová studie, na kterou upozornil server Gizmodo, popsala tři budoucí scénáře pro Antarktidu.
Vědci pod vedením profesorky glaciologie na Newcastle University Bethan Davies modelovali nejlepší a nejhorší scénáře pro Antarktidu. Analyzovali klimatická data z projektu CMIP6 – koordinovaného souboru standardizovaných simulací z desítek klimatických modelů, který umožňuje expertům předpovídat, jak budou zemské systémy reagovat na různé míry emisí skleníkových plynů, a zároveň minimalizovat nejistotu.
Worst-Case Climate Scenario Would Irreversibly Damage Antarctica, Scientists Warn https://t.co/2Jqq0IIVSp
— Gizmodo (@Gizmodo) February 21, 2026
Aby se Antarktida vyhnula nejhoršímu, musí svět co nejrychleji směřovat k nulovým emisím, ukázaly výsledky výzkumu.
Nejlepší scénář
V nejlepším scénáři s nízkými emisemi by globální průměrná teplota do konce století vzrostla maximálně o 1,8 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období. Antarktida by byla ušetřena nejhorších škod a svět jejich důsledků. Mořského ledu by v zimě bylo o něco méně než dnes a mořské hladiny by vzrostly o několik milimetrů. Ledovce i s jejich podpůrnými šelfy by zůstaly z velké části nedotčené.
Střední scénář
Není to však cesta, po které lidstvo kráčí, varuje studie. Směřuje ke středně závažnému scénáři. Průměrná globální teplota by v něm vzrostla o 3,6 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období. Na Antarktidě by panovaly teploty o 3,4 stupně Celsia vyšší než dnes. Ročně by na ledovém kontinentu přibylo nejméně 19 dní s teplotami nad nulou a více srážek by spadlo ve formě deště místo sněhu.
Mořský led by mizel rychleji, stejně tak ledovce. Poloostrov by zažíval extrémnější povětrnostní jevy. Nehostinné podmínky by vytlačily původní druhy, jako je tučňák adélský, jehož mláďatům vadí déšť. Srážky v podobě deště by mohly vést k vymizení celé hnízdní kolonie.
Nejhorší scénář
Nejhorší scénář s velmi vysokými emisemi počítá s nárůstem globální průměrné teploty o téměř 4,4 stupně Celsia oproti předindustriálnímu období. Antarktidu by zachvátily extrémní projevy počasí, ledový šelf by se propadl a mořský led by mizel ve velkém. Došlo by k dramatickému úbytku místních druhů. Škody by byly nevratné.
I když v současnosti k tomuto scénáři nesměřujeme, neznamená to, že se nemůže proměnit ve skutečnost. Nastiňuje, co by se mohlo stát, kdyby lidstvo v nadcházejících desetiletích emise neomezilo.
Podle studie už jsme překročili některé body zlomu, včetně bodu zlomu na Antarktidě. Ještě však není pozdě na změnu kurzu. „Je to rozhodně možné, rozhodně to dokážeme,“ věří v dobrý konec Davies.
