Z Káthmándú v Nepálu do vesnice Lukla je to 40 minut letu. Zdá se to jako jednoduchý výlet, dokud nezjistíte, že se jedná o 40 minut vyhýbaní se horám v malém letadle, abyste nakonec přistáli na letišti, které je označováno jako nejnebezpečnější na světě.
Jediná přistávací dráha Lukly je zpevněna teprve od roku 2001. Byla ovšem postavena už v šedesátých letech. Její délka je pouhých 540 metrů! Oproti tomu slavná krátká přistávací dráha na pláži v St. Barth na karibském ostrově měří krásných 650 metrů a nejkratší runway v New Yorku 2 560 metrů.
Další komplikací při příletu na letiště v Lukle je nadmořská výška téměř 3000 metrů. To znamená, že před přistáním dochází pouze k malému klesání. Máte sotva čas se podle zvuku vysouvajícího se podvozku připravit na prudké brždění. Vzlet je ještě více vzrušující – s prudkým zrychlením a stoupáním, které vás přitlačí do sedadla, máte pocit jako na horské dráze.
Navzdory tomu všemu je Lukla nejrušnějším vnitrostátním letištěm v Nepálu a pro turisty, kteří chtějí vidět Mt. Everest, je let do Lukly podstatnou součástí dobrodružství. Toto malé městečko s méně než 500 obyvateli je nejoblíbenějším výchozím bodem pro pěší túry, ať už se jedná o dvoutýdenní trek do základního tábora Everest, nebo o více než 45 dní dlouhý trek na vrchol Everestu.
Ti, kteří nemají nervy přistát v Lukle, však mají i jiné možnosti. Mohou přetrpět 11hodinovou jízdu autobusem z Káthmándú do města Jiri a pak 5 dní pěšího pochodu do Lukly. Nebo si zaplatí soukromou dopravu vrtulníkem.
Proč je Lukla označována za nejnebezpečnější letiště na světě
Jeden konec dráhy přiléhá k útesu s poklesem 600 metrů. Druhý konec dráhy je pevná kamenná zeď a strmý chodník, který vede k vyhlídkovému místu s buddhistickou svatyní. Dalším faktorem je 11 stupňů klesající svah, na kterém je runway vybudována. Poskytuje sice pomoc při brždění po přistání i lepší vzlet, ale také to znamená, že jeden konec dráhy je téměř o 60 metrů níže než druhý.
Neexistuje zde žádná druhá šance. Letadlo buď přistane, nebo narazí na zeď, nebo spadne z útesu. Nehody se ale stávají jen zřídka: Síť pro leteckou bezpečnost uvádí nejnovější hlavní incident, ke kterému došlo v roce 2008, kdy letová posádka nesprávně vyhodnotila počasí při přistání. Následnou havárii přežil pouze pilot letounu.
Nepředvídatelné počasí může cestu zkomplikovat
Na letišti Lukla nejsou k dispozici žádné navigační pomůcky, ani noční provoz a počasí je mírně řečeno nepředvídatelné. Piloti používají pouze své znalosti terénu a vizuální letové dovednosti. Při dobrém počasí se většina letových aktivit odehrává mezi šestou a devátou hodinou ráno. Pokud je špatné počasí, nabíráte zpoždění, aniž byste měli informace o předpokládaném odsunutém startu. Čekat tři dny na svůj let není nic neobvyklého. Lukla se dostala na titulní stránky novin po celém světě v roce 2011, kdy byly kvůli husté mlze na týden uvězněny tisíce turistů.
Letiště v Lukle. Foto: DARIO SEVERI / C-BY-SA-3.0 (via Wikimedia Commons)
Pouze některá malá letadla, certifikovaná pro krátká přistání a vzlety, jsou schopná přistát v Lukle. Všechna jsou pilotována piloty speciálně certifikovanými pro toto konkrétní letiště. V typický den zde uvidíte starší vrtulová letadla s kapacitou ne více než 16 pasažérů. Letecká společnost, se kterou jste letěli jeden rok, nemusí příští rok existovat.
I přes nebezpečí by mělo být letiště Lukla hodnoceno jako jedno z nejkrásnějších letišť na světě. Jeho poloha mezi ostrými himálajskými vrcholy, přistávací dráha ohraničená malými fialovými květy a zvuk jemně řinčících zvonů jaků pasoucích se poblíž vytváří celoživotní zážitek pro všechny cestující.
