Nový premiér Tongy Lord Fakafānua označil dohodu se Spojenými státy o průzkumu hlubokomořských nerostů za vzrušující vývoj. Malý tichomořský stát se tak zapojuje do rostoucího zájmu o suroviny ukryté na dně oceánu. Ty mají hrát klíčovou roli v energetice i zelených technologiích.
Zároveň ale sílí obavy. Ekologové i část veřejnosti varují před dopady na křehké oceánské ekosystémy. Kritici upozorňují, že hlubokomořská těžba zůstává velkou neznámou a může ohrozit tradiční způsob života ostrovních komunit.
Dohoda mezi USA a Tongou vznikla letos v únoru. Obě země chtějí společně rozvíjet vědecký výzkum oceánů a odpovědný průzkum nerostných zdrojů. Fakafānua zdůraznil, že Tonga bude postupovat opatrně a držet se zásady nejprve neškodit.
📰 Tonga PM welcomes US deal to explore deep-sea minerals amid environmental concernshttps://t.co/egBu5DbtdU#News #BreakingNews #Theguardian
— Muhammad (@BilalWaris023) March 24, 2026
Opatrnost i geopolitika
Tonga už dříve spolupracovala s firmou The Metals Company na průzkumu, těžba ale zatím nezačala. Premiér připomněl, že země má historickou zkušenost s oceánem a chce ji využít. „Zůstáváme plně oddáni vědeckému průzkumu a budeme postupovat opatrně,“ uvedl.
Zájem o mořské dno roste napříč regionem. USA zároveň rozšiřují takzvanou „minerální diplomacii“. Po dohodě s Tongou jednají i s Nauru. Washington chce posílit vliv v Pacifiku a reagovat na aktivity Číny, která už má v oblasti vlastní partnerství.
Nauru patří mezi nejaktivnější zastánce těžby. Prezident Adeang tvrdí, že větším rizikem než samotná těžba je nečinnost. „Hrozí, že nevyužijeme příležitost přejít na obnovitelné zdroje a dekarbonizovat planetu,“ řekl dříve na půdě OSN.
Silný odpor doma i v regionu
Na Tongě ale převládá spíš skepse. Akademik ‘Ungatea Fonua Kata připomíná, že oceán je pro místní obyvatele klíčový. „Je to náš domov. Nechceme nic, co by ho mohlo poškodit,“ řekla. Podle ní lidé závisí na moři víc než na pevnině.
Další kritici upozorňují na nedostatečnou komunikaci vlády. Drew Havea z Civil Society Forum tvrdí, že většina obyvatel s těžbou nesouhlasí. Požadoval referendum, vláda ale návrh nepřijala.
Podobné hlasy zaznívají i jinde v Pacifiku. Regionální organizace varují, že těžba může přinést sociální i ekologické problémy. „Potřebujeme víc vědy a výzkumu, ale nezávislého a ve prospěch všech, ne průmyslu,“ uvedl Joey Tau z Pacific Network on Globalisation.
Zatím se netěží nikde komerčně. Mezinárodní úřad pro mořské dno ale vydal řadu licencí k průzkumu, hlavně v oblasti Clarion Clipperton. Ta ukrývá jedny z největších zásob polymetalických uzlů na světě. Ostrovní státy tak stojí mezi ekonomickou příležitostí a obavou o vlastní budoucnost.
