Vědci popsali tvora, který by se zapsal do Guinnessovy knihy rekordů za nejdelší krk všech dob, kdyby ještě žil. Nohy měl jako sloupy, tělo připomínalo motor s obrovskou spotřebou a na žirafy by dnes shlížel shora. Nová studie popisuje gigantismus sauropodů, největších zvířat kráčejících po Zemi. Upozornil na ni server Live Science.
Dinosauři dorůstali gigantismu a dvojnásob to platilo o býložravcích. Největšími byli určitě sauropodi. Tato zvířata měla podsadité nohy, masivní těla, dlouhé ocasy a hlavně krky, s jejichž pomocí efektivně pročesávala koruny stromů a keře.
Vědce však zajímal druh sauropoda s nejdelším krkem. A vystopovali jej do doby před více než 162 miliony let do oblasti dnešní východní Asie. Mamenchisaurus sinocanadorum měl krk dlouhý 15,1 metru, upozornil server Live Science.
Longest dinosaur neck ever stretched further than a school bus at 49 feet long https://t.co/iCl4ROaFvu
— Live Science (@LiveScience) March 15, 2023
Výzkum publikovaný v časopise Journal of Systematic Paleontology uvedl, že délkou o tři metry překonal běžný autobus a byl šestkrát delší než krk žirafy. Vědci to zjistili porovnáním jeho obratlů s kosterními pozůstatky jiných sauropodů.
Fosilie tohoto giganta byla objevena již v roce 1987. Skládala se kromě obratlů ještě z několika kusů žeber a čelistní kosti. Tohle však k určení rozměrů a váhy zvířete paleontologům mnohdy stačí.
Gigantický vysavač vegetace
Vědci si jsou například jisti skutečností, že jeho kostru tvořilo 18 krčních obratlů stejně jako v případě příbuzných druhů. I když takto dlouhý krk působí jako nesmírně těžký, nebylo tomu tak. Studie jej popisuje jako lehký, avšak pevný a odolný.
Počítačová tomografie obratlů odhadla, že až 77 procent jejich objemu tvořil vzduch, což lze přirovnat k dnešním čápům. Krk chránila před zraněními masivní překrývaná žebra s rozměry čtyř metrů, uvádějí experti.
Celkem tohle zvíře na délku měřilo 30 až 35 metrů a vážilo asi 75 tun. Stejně jako ostatní sauropodi dýchal mamenchisaurus sítí interních vzdušných vaků zasahujících až do dutin kostí. Nejen že usnadňovaly dýchání, ale také snižovaly průměrnou hustotu těla zvířete.
Právě díky tomuto systému mohli podle odborníků tito dinosauři dorůstat tak obrovských rozměrů. Mamenchisaurus pak podle jejich závěrů držel krk ve vodorovné poloze a spíše luxoval zemský povrch.
Jeho obrovské tělo vyžadovalo nezměrné množství potravy. A takto dlouhý krk činil z mamenchisaura efektivního sběrače vegetace. Jakmile spásal velké množství zeleně, musel se přesunout do další oblasti hojnosti.
