5.9 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
ZprávyTchaj-wan představil svou první vlastní ponorku, ostrovu má pomoci v obraně

Tchaj-wan představil svou první vlastní ponorku, ostrovu má pomoci v obraně

Tchaj-wan dnes představil svou první vlastní ponorku. Informovala agentura Reuters. Podle ní jde o významný krok zaměřený na posílení obrany ostrova a odstrašení proti čínskému námořnictvu, ačkoli provoz toto plavidlo zahájí až za dva roky. Tchaj-wan, který si stále nárokuje Čína, učinil z programu vlastních ponorek klíčovou součást ambiciózního projektu modernizace svých ozbrojených sil v době, kdy Peking téměř denně pořádá vojenská cvičení, aby potvrdil svou svrchovanost.

Prezidentka Cchaj Jing-wen, která tento plán iniciovala při nástupu do funkce v roce 2016, předvedla ve městě Kao-siung na jihu ostrova první z osmi nových ponorek. „V minulosti byla doma vyvinutá ponorka považována za nesplnitelný úkol. Dnes však před našima očima vidíme ponorku navrženou a vyrobenou lidmi naší země,“ uvedla prezidentka. Dodala, že plavidlo bude hrát důležitou roli při posilování „válečných“ schopností námořnictva.

Ponorka zahájí provoz v roce 2025 a připojí se ke dvěma stávajícím ponorkám zakoupeným v 80. letech od Nizozemska. Program tchajwanských ponorek využívá odborné znalosti a technologie z několika zemí, což je podle Reuters průlom pro diplomaticky izolovaný Tchaj-wan.

Tchaj-wan musí tváří v tvář zvýšené hrozbě ze strany čínské vojenské nátlakové taktiky v blízkosti ostrova s leteckými a námořními aktivitami posílit svou obranu, uvedl tchajwanský ministr zahraničí Joseph Wu.

Tchaj-wan doufá, že do roku 2027 budou v provozu nejméně dvě takové doma vyvinuté ponorky a případně vybaví pozdější modely raketami, uvedl tento měsíc vedoucí programu.

První ponorka bude používat bojový systém společnosti Lockheed Martin a ponese těžká torpéda Mark 48 americké výroby. Příští měsíc zahájí námořní zkoušky a do konce roku 2024 bude dodána námořnictvu.

Čínské ministerstvo obrany na pravidelném měsíčním tiskovém brífinku v odpovědi na otázku o ponorce a o tom, jak by mohla zabránit obklíčení ostrova Čínou, uvedlo, že Tchaj-wan „se přeceňuje a pokouší se o něco nemožného“.

Ostrovní stát Tchaj-wan, kde žije na 24 milionů lidí, funguje de facto nezávisle od roku 1949, ačkoliv Čína ho považuje stále za své území a jeho samostatnost oficiálně uznávají méně než dvě desítky zemí, většinou z Latinské Ameriky a Tichomoří. Většina světa formálně respektuje politiku jedné Číny, ale některé země s Tchaj-wanem udržují neoficiální vztahy. Spojené státy jsou například i jeho hlavním dodavatelem zbraní. Tchaj-wan má od začátku 90. let i demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama