ZprávyTchaj-wan aktivoval protivzdušnou obranu. Do její zóny vstoupilo 37 čínských vojenských letadel

Tchaj-wan aktivoval protivzdušnou obranu. Do její zóny vstoupilo 37 čínských vojenských letadel

Tchaj-wan aktivoval ve čtvrtek své obranné systémy. Ohlásil, že 37 čínských vojenských letadel vlétlo do zóny protivzdušné obrany ostrova. Některé z nich pak letěly do západního Pacifiku. Informovala o tom agentura Reuters, The Guardian a další servery.

Čína, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své vlastní území, v posledních třech letech pravidelně létá poblíž ostrova. Do teritoriálního vzdušného prostoru Tchaj-wanu však nevstupuje.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od čtvrtečního rána detekovalo 37 letadel čínského letectva, včetně stíhaček J-11 a J-16 a také jaderných bombardérů H-6. Vletěly do jihozápadního cípu zóna protivzdušné obrany Tchaj-wanu neboli ADIZ.

ADIZ je širší oblast, kterou Tchaj-wan monitoruje, aby poskytl svým silám více času reagovat na hrozby. Některá z čínských letadel letěla na jihovýchod Tchaj-wanu a přeletěla do západního Pacifiku. Ministerstvo podle agentury Reuters uvedlo v prohlášení, že letadla „prováděla výcvik vzdušného dohledu a dálkové navigace“.

Tchaj-wan vyslal svá letadla a lodě, aby hlídaly. Také aktivoval pozemní raketové systémy, dodal s použitím svého standardního znění pro to, jak na takovou čínskou aktivitu reaguje. Čínské ministerstvo obrany na žádost o komentář okamžitě nereagovalo.

Společné hlídky Číny a Ruska znepokojily i Japonsko a Jižní Koreu

Čína ve středu dokončila druhou fázi společných leteckých hlídek s Ruskem nad západním Pacifikem. Předchozí den jejich letadla létala nad Japonským mořem a Východočínským mořem, což vyvolalo v Japonsku obavy o jeho národní bezpečnost.

Japonské ministerstvo obrany uvedlo, že ve čtvrtek ráno vyslalo stíhačku v reakci na čínský letoun Y-9 pro shromažďování informací letící nad Tichým oceánem a východně od Tchaj-wanu. Japonsko také ve čtvrtek podalo protest proti Číně. Jako důvod uvedlo, že její plavidla námořní a pobřežní stráže vplula do japonských teritoriálních vod podél jihozápadního souostroví země. Oznámil to na tiskové konferenci nejvyšší mluvčí Tokia Hirokazu Matsuno.

Jihokorejské ministerstvo obrany taktéž podalo „tvrdý“ protest Pekingu a Moskvě poté, co čínská a ruská vojenská letadla vstoupila neohlášeně do identifikační zóny protivzdušné obrany země. V reakci na přítomnost čtyř čínských a čtyř ruských vojenských letadel byly aktivovány jihokorejské stíhačky. Letadla nenarušila korejský vzdušný prostor, uvádí Al-Jazeera.

Na rozdíl od vzdušného prostoru země – vzduchu nad jejím územím a teritoriálními vodami – neexistují žádná mezinárodní pravidla upravující zóny protivzdušné obrany. Sbor náčelníků štábů Jižní Koreje uvedl, že od letadel se očekává, že budou identifikovat svou přítomnost, když vstoupí do zóny protivzdušné obrany, „aby se předešlo náhodným střetům“.

„Naše armáda identifikovala čínská a ruská letadla před jejich vstupem do KADIZ a nasadila stíhačky vzdušných sil, aby provedly taktické kroky v rámci přípravy na potenciální náhodné situace,“ v úterý jihokorejská agentura Yonhap.

USA budou dále vyzbrojovat Tchaj-wan

Laura Rosenbergerová, předsedkyně Amerického institutu na Tchaj-wanu, který řídí neoficiální vztahy mezi Washingtonem a Tchaj-pejem, je tento týden na návštěvě Tchaj-wanu. V pondělí řekla tchajwanským médiím, že Spojené státy mají trvalý zájem na zachování stability v Tchajwanském průlivu a budou pokračovat ve vyzbrojování ostrova. To je zdrojem neustálých třenic v čínsko-amerických vztazích.

V dubnu Čína uspořádala vojenská cvičení kolem Tchaj-wanu po cestě tchajwanské prezidentky Tsai Ing-wen do Spojených států.

Doporučujeme

Ukrajina zasáhla Krymský most, podle Zelenského v odvetě, Moskva slíbila opravu

Ukrajina zasáhla a vážně poškodila Krymský most, který spojuje ruskou pevninu s okupovaným poloostrovem Krym. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X napsal, že úder byl výsledkem několikatýdenní operace a odvetou za opakované ruské útoky na ukrajinskou infrastrukturu. Správa Krymu mezitím oznámila, že železniční doprava po mostě byla obnovena, ale automobily musí využít trajekty, nebo objet Azovské moře po pevnině. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov již slíbil opravu. Dřívější zprávy médií uváděly, že se po zásahu zřítila část silničního mostu i s obloukem a že poškozena byla i železniční sekce, Moskva však rozsah škod oficiálně neupřesnila.

Philippe Diallo vyzve Infantina v boji o vedení FIFA. Francouzský svaz jeho kandidaturu schválil

Francouzský fotbalový funkcionář Philippe Diallo se chce ucházet o post prezidenta Mezinárodní fotbalové federace FIFA. Jeho kandidaturu podpořili představitelé UEFA a jednomyslně ji schválil také Francouzský fotbalový svaz. Současný šéf francouzského fotbalu tak hodlá vyzvat Gianniho Infantina, který stojí v čele FIFA od roku 2016.

Bývalý kosovský prezident dostal další trest. Z vazby ovlivňoval svědky

Bývalý kosovský prezident Hashim Thaçi dostal dalších 17 měsíců vězení za pokusy ovlivňovat svědky a maření spravedlnosti. Soud v Haagu rozhodl, že z vazby předával důvěrné informace a pokyny ke svědeckým výpovědím. Nový trest si má odpykat odděleně od 25letého trestu za válečné zločiny, který mu soud uložil v září.

Návrh závěrečného textu COP31 budí kontroverze. Státy rozdělují sporné požadavky

Australský ministr pro změnu klimatu Chris Bowen, který vede jednání na klimatickém summitu COP31 v tureckém městě Antalya, předložil návrh textu konečného politického rozhodnutí konference. Zahrnuje opatření proti změně klimatu, na nichž se státy zatím neshodují, přičemž sporné požadavky budící kontroverze. Chce zjistit, co jsou jednotlivé země ochotny přijmout a co odmítnou.

ANALÝZA: Rusko na Ukrajině vojensky propadá, to však neznamená, že nemůže vyhrát

Válka na Ukrajině trvá pátým rokem a Rusko ani letos nedosáhlo významnějších územních zisků. Na bojišti se mu naopak příliš nedaří. Dva scénáře, jak vyhrát válku, se podle analytiků ruskému prezidentovi Vladimirovi Putinovi nepodařilo naplnit. Jeho cílem bylo způsobit kolaps ukrajinské armády a amerického prezidenta Donalda Trumpa přimět k ústupkům. Nyní se podle expertů zaměřuje na další dva scénáře. Vyžadují čas a trpělivost, mohou však být o to nebezpečnější.

Novým Jamesem Bondem bude Robert Pattinson. Roli agenta 007 převezme po Danielu Craigovi

Spekulace o tom, kdo převezme roli nejslavnějšího filmového agenta, jsou u konce. Novým Jamesem Bondem se stane čtyřicetiletý britský herec Robert Pattinson, známý především ze ságy Stmívání a filmu Batman. Jeho obsazení v pondělí 16. listopadu oficiálně potvrdilo studio Amazon MGM. Připravovaný snímek má do kin dorazit v roce 2028 a zahájí novou éru slavné špionážní série.

Ministři EU schválili další sankce proti Rusku, na seznam přibylo 145 jmen

Ministři zahraničí Evropské unie dnes schválili další sankce proti ruským osobám a subjektům. Na sankční seznam přibylo 145 jmen. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Opatření se zaměřují zejména na ruské banky, energetické společnosti, firmy napojené na takzvanou stínovou flotilu a osoby a organizace zapojené do dezinformačních kampaní a kybernetických útoků.

Žaludy mohou předpovědět nárůst počtu klíšťat

Množství žaludů v lese může napovědět, kolik klíšťat se objeví za dva roky. Američtí vědci během více než 35 let výzkumu zjistili, že na jejich počty mají výraznější vliv myši než jeleni. Výsledky mohou pomoci lépe předvídat riziko nákazy lymskou boreliózou.

Pět zemí EU chystá deportační středisko ve Rwandě, fungovat by mohlo příští rok

Rakousko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Řecko chtějí ve Rwandě deportační středisko pro odmítnuté žadatele o azyl, které není možné vyhostit do jejich zemí původu. Dnes to podle agentury APA společně oznámili rakouský kancléř Christian Stocker a dánská premiérka Mette Frederiksen. Pětice států EU očekává, že jednání s africkou zemí budou rychlá a že první odmítnuté žadatele o azyl středisko ve Rwandě přijme už v příštím roce.

AI se vymkla kontrole a napadla firmu. Kalifornie žaluje OpenAI

Kalifornský generální prokurátor Rob Bonta v pondělí podal u soudu v San Franciscu žalobu na společnost OpenAI za nekalé obchodní praktiky a ohrožení veřejné bezpečnosti. Jedná se o soudní dohru bezpečnostního incidentu z července, kdy agenti umělé inteligence (AI) unikli z testovacího prostředí a napadli společnost Hugging Face.

Putin ohledně Ukrajiny slevuje, řekl před odletem do Asie prezident Trump

Ruský prezident Vladimir Putin v otázce Ukrajiny trochu ustupuje, uvedl dnes americký prezident Donald Trump s tím, že Putin by mohl být neústupnější. Trump to řekl novinářům před Bílým domem před odletem vrtulníkem Marine One, píše agentura Reuters. Ruská válka na Ukrajině bude podle Trumpa jedním z témat jeho blížící se schůzky s Putinem a čínským prezidentem Si Ťin-Pchingem.

Bude se Trumpův dědic MAGA ucházet o Bílý dům? Vance si s rozhodnutím dává načas

J. D. Vance se někdy příští rok rozhodne, zda bude v roce 2028 kandidovat na post prezidenta. Americký viceprezident to řekl v rozhovoru s televizí Fox News. Podle osob z jeho blízkého okolí přitom zvažoval, že se o Bílý dům ucházet nebude.

Nesvěřujme rozhodnutí o zabití robotům, zní z Ženevy. OSN jedná o autonomních zbraních

Umělá inteligence (AI) a autonomní systémy mění moderní válčení. Ukrajinská armáda se kvůli nedostatku lidské síly stále více spoléhá na robotické systémy, zatímco vzdušný prostor ovládly drony. USA ve válce s Íránem zase použily AI k určování cílů. Obavy z nástupu autonomního válčení se od pondělí projednávají na sedmé hodnotící konferenci smluvních stran Úmluvy o některých konvenčních zbraních (CCW).

Lindsay Clancy obviněnou z vraždy jejích dětí čeká příští rok další soud

Američanka Lindsay Clancy, obviněná z vraždy svých tří malých dětí, se příští rok znovu postaví před soud. Soudce William Sullivan stanovil začátek nového procesu na 29. března 2027. Zatím není oficiálně jasné, zda bude žena čelit stejným obviněním jako při prvním procesu, tedy třem případům vraždy prvního stupně.

UniCredit je blíž převzetí Commerzbank. Německo je proti

Italská bankovní skupina UniCredit získala souhlas Evropské komise s převzetím německé Commerzbank. Transakci v hodnotě přibližně 45 miliard eur v pondělí schválila také americká centrální banka Fed. Německá vláda však s převzetím dlouhodobě nesouhlasí a obavy vyvolává především možné propuštění tisíců zaměstnanců.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama