ZprávyTchaj-wan aktivoval protivzdušnou obranu. Do její zóny vstoupilo 37 čínských vojenských letadel

Tchaj-wan aktivoval protivzdušnou obranu. Do její zóny vstoupilo 37 čínských vojenských letadel

Tchaj-wan aktivoval ve čtvrtek své obranné systémy. Ohlásil, že 37 čínských vojenských letadel vlétlo do zóny protivzdušné obrany ostrova. Některé z nich pak letěly do západního Pacifiku. Informovala o tom agentura Reuters, The Guardian a další servery.

Čína, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své vlastní území, v posledních třech letech pravidelně létá poblíž ostrova. Do teritoriálního vzdušného prostoru Tchaj-wanu však nevstupuje.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od čtvrtečního rána detekovalo 37 letadel čínského letectva, včetně stíhaček J-11 a J-16 a také jaderných bombardérů H-6. Vletěly do jihozápadního cípu zóna protivzdušné obrany Tchaj-wanu neboli ADIZ.

ADIZ je širší oblast, kterou Tchaj-wan monitoruje, aby poskytl svým silám více času reagovat na hrozby. Některá z čínských letadel letěla na jihovýchod Tchaj-wanu a přeletěla do západního Pacifiku. Ministerstvo podle agentury Reuters uvedlo v prohlášení, že letadla „prováděla výcvik vzdušného dohledu a dálkové navigace“.

Tchaj-wan vyslal svá letadla a lodě, aby hlídaly. Také aktivoval pozemní raketové systémy, dodal s použitím svého standardního znění pro to, jak na takovou čínskou aktivitu reaguje. Čínské ministerstvo obrany na žádost o komentář okamžitě nereagovalo.

Společné hlídky Číny a Ruska znepokojily i Japonsko a Jižní Koreu

Čína ve středu dokončila druhou fázi společných leteckých hlídek s Ruskem nad západním Pacifikem. Předchozí den jejich letadla létala nad Japonským mořem a Východočínským mořem, což vyvolalo v Japonsku obavy o jeho národní bezpečnost.

Japonské ministerstvo obrany uvedlo, že ve čtvrtek ráno vyslalo stíhačku v reakci na čínský letoun Y-9 pro shromažďování informací letící nad Tichým oceánem a východně od Tchaj-wanu. Japonsko také ve čtvrtek podalo protest proti Číně. Jako důvod uvedlo, že její plavidla námořní a pobřežní stráže vplula do japonských teritoriálních vod podél jihozápadního souostroví země. Oznámil to na tiskové konferenci nejvyšší mluvčí Tokia Hirokazu Matsuno.

Jihokorejské ministerstvo obrany taktéž podalo „tvrdý“ protest Pekingu a Moskvě poté, co čínská a ruská vojenská letadla vstoupila neohlášeně do identifikační zóny protivzdušné obrany země. V reakci na přítomnost čtyř čínských a čtyř ruských vojenských letadel byly aktivovány jihokorejské stíhačky. Letadla nenarušila korejský vzdušný prostor, uvádí Al-Jazeera.

Na rozdíl od vzdušného prostoru země – vzduchu nad jejím územím a teritoriálními vodami – neexistují žádná mezinárodní pravidla upravující zóny protivzdušné obrany. Sbor náčelníků štábů Jižní Koreje uvedl, že od letadel se očekává, že budou identifikovat svou přítomnost, když vstoupí do zóny protivzdušné obrany, „aby se předešlo náhodným střetům“.

„Naše armáda identifikovala čínská a ruská letadla před jejich vstupem do KADIZ a nasadila stíhačky vzdušných sil, aby provedly taktické kroky v rámci přípravy na potenciální náhodné situace,“ v úterý jihokorejská agentura Yonhap.

USA budou dále vyzbrojovat Tchaj-wan

Laura Rosenbergerová, předsedkyně Amerického institutu na Tchaj-wanu, který řídí neoficiální vztahy mezi Washingtonem a Tchaj-pejem, je tento týden na návštěvě Tchaj-wanu. V pondělí řekla tchajwanským médiím, že Spojené státy mají trvalý zájem na zachování stability v Tchajwanském průlivu a budou pokračovat ve vyzbrojování ostrova. To je zdrojem neustálých třenic v čínsko-amerických vztazích.

V dubnu Čína uspořádala vojenská cvičení kolem Tchaj-wanu po cestě tchajwanské prezidentky Tsai Ing-wen do Spojených států.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama