ZprávyTchaj-wan aktivoval protivzdušnou obranu. Do její zóny vstoupilo 37 čínských vojenských letadel

Tchaj-wan aktivoval protivzdušnou obranu. Do její zóny vstoupilo 37 čínských vojenských letadel

Tchaj-wan aktivoval ve čtvrtek své obranné systémy. Ohlásil, že 37 čínských vojenských letadel vlétlo do zóny protivzdušné obrany ostrova. Některé z nich pak letěly do západního Pacifiku. Informovala o tom agentura Reuters, The Guardian a další servery.

Čína, která považuje demokraticky spravovaný Tchaj-wan za své vlastní území, v posledních třech letech pravidelně létá poblíž ostrova. Do teritoriálního vzdušného prostoru Tchaj-wanu však nevstupuje.

Tchajwanské ministerstvo obrany uvedlo, že od čtvrtečního rána detekovalo 37 letadel čínského letectva, včetně stíhaček J-11 a J-16 a také jaderných bombardérů H-6. Vletěly do jihozápadního cípu zóna protivzdušné obrany Tchaj-wanu neboli ADIZ.

ADIZ je širší oblast, kterou Tchaj-wan monitoruje, aby poskytl svým silám více času reagovat na hrozby. Některá z čínských letadel letěla na jihovýchod Tchaj-wanu a přeletěla do západního Pacifiku. Ministerstvo podle agentury Reuters uvedlo v prohlášení, že letadla „prováděla výcvik vzdušného dohledu a dálkové navigace“.

Tchaj-wan vyslal svá letadla a lodě, aby hlídaly. Také aktivoval pozemní raketové systémy, dodal s použitím svého standardního znění pro to, jak na takovou čínskou aktivitu reaguje. Čínské ministerstvo obrany na žádost o komentář okamžitě nereagovalo.

Společné hlídky Číny a Ruska znepokojily i Japonsko a Jižní Koreu

Čína ve středu dokončila druhou fázi společných leteckých hlídek s Ruskem nad západním Pacifikem. Předchozí den jejich letadla létala nad Japonským mořem a Východočínským mořem, což vyvolalo v Japonsku obavy o jeho národní bezpečnost.

Japonské ministerstvo obrany uvedlo, že ve čtvrtek ráno vyslalo stíhačku v reakci na čínský letoun Y-9 pro shromažďování informací letící nad Tichým oceánem a východně od Tchaj-wanu. Japonsko také ve čtvrtek podalo protest proti Číně. Jako důvod uvedlo, že její plavidla námořní a pobřežní stráže vplula do japonských teritoriálních vod podél jihozápadního souostroví země. Oznámil to na tiskové konferenci nejvyšší mluvčí Tokia Hirokazu Matsuno.

Jihokorejské ministerstvo obrany taktéž podalo „tvrdý“ protest Pekingu a Moskvě poté, co čínská a ruská vojenská letadla vstoupila neohlášeně do identifikační zóny protivzdušné obrany země. V reakci na přítomnost čtyř čínských a čtyř ruských vojenských letadel byly aktivovány jihokorejské stíhačky. Letadla nenarušila korejský vzdušný prostor, uvádí Al-Jazeera.

Na rozdíl od vzdušného prostoru země – vzduchu nad jejím územím a teritoriálními vodami – neexistují žádná mezinárodní pravidla upravující zóny protivzdušné obrany. Sbor náčelníků štábů Jižní Koreje uvedl, že od letadel se očekává, že budou identifikovat svou přítomnost, když vstoupí do zóny protivzdušné obrany, „aby se předešlo náhodným střetům“.

„Naše armáda identifikovala čínská a ruská letadla před jejich vstupem do KADIZ a nasadila stíhačky vzdušných sil, aby provedly taktické kroky v rámci přípravy na potenciální náhodné situace,“ v úterý jihokorejská agentura Yonhap.

USA budou dále vyzbrojovat Tchaj-wan

Laura Rosenbergerová, předsedkyně Amerického institutu na Tchaj-wanu, který řídí neoficiální vztahy mezi Washingtonem a Tchaj-pejem, je tento týden na návštěvě Tchaj-wanu. V pondělí řekla tchajwanským médiím, že Spojené státy mají trvalý zájem na zachování stability v Tchajwanském průlivu a budou pokračovat ve vyzbrojování ostrova. To je zdrojem neustálých třenic v čínsko-amerických vztazích.

V dubnu Čína uspořádala vojenská cvičení kolem Tchaj-wanu po cestě tchajwanské prezidentky Tsai Ing-wen do Spojených států.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama