Podíl lidí čelících potravinové krizi se za poslední dekádu téměř zdvojnásobil, vyplývá z nové zprávy Organizace spojených národů (OSN) a jejích partnerů, včetně Světového potravinového programu. Zatímco v roce 2016 šlo o 11,3 procenta populace v analyzovaných zemích, letos už je to 22,9 procenta. Zároveň výrazně klesá míra zahraniční pomoci, která se propadla na úroveň zhruba před deseti lety. Informují o tom The Independent a Politico.
Podle zprávy čelilo v roce 2025 akutní potravinové nejistotě nebo ještě horším podmínkám přibližně 266 milionů lidí ve 47 zemích. Největší počty zasažených hlásí Nigérie a Demokratická republika Kongo, zatímco nejvyšší podíl obyvatel v krizi mají Pásmo Gazy a Jižní Súdán. Poprvé v desetileté historii reportu byl zároveň potvrzen hladomor ve dvou regionech současně.
Acute hunger doubled in the past decade.
— Food and Agriculture Organization (@FAO) April 24, 2026
For the 1st time, the Global Report on Food Crises reports two famines in the same year: in #GazaStrip & Sudan.#AgricultureCan be the solution, but we need boosted, coordinated action, says @FAO's @ReinPaulsen.#FightFoodCrises #GRFC26 pic.twitter.com/ifywVQM0Sq
Hlavním motorem krize zůstávají ozbrojené konflikty. Ty podle autorů stojí za většinou případů akutního hladu a nutí miliony lidí opouštět své domovy. Jen v loňském roce žilo v potravinově ohrožených oblastech více než 85 milionů nuceně vysídlených osob.
Zvlášť alarmující je situace dětí. Přibližně 35,5 milionu jich trpí akutní podvýživou, z toho deset milionů v život ohrožujícím stavu. Podle expertů přitom nejde primárně o nedostatek potravin, ale o selhání politické vůle zajistit jejich dostupnost.
Pokles financování pomoci
Financování pomoci se mezitím výrazně propadlo. Podpora od nejbohatších zemí klesla o 23,1 procenta na 174,3 miliardy dolarů (cca 4 biliony korun). Největší pokles zaznamenaly Spojené státy, které snížily pomoc o 57 procent. Významné škrty provedly i další státy včetně Německa, Francie nebo Velké Británie.
Výhled do roku 2026 zůstává nejistý. Konflikty, klimatické výkyvy i ekonomická nestabilita mohou situaci dále zhoršit. Napětí na Blízkém východě navíc ohrožuje dodávky potravin i humanitární pomoc, což může mít dopad na už tak zasažené regiony po celém světě.
Svět čelí bezprecedentnímu oteplování a suchu. Zejména chudé oblasti, jako je Pásmo Gazy nebo některé africké země, kvůli tomu čelí hrozbě nedostatku potravin a pitné vody. Odborníci se shodují, že jsme na cestě k oteplení o přibližně dva stupně Celsia.
Války současně přispívají k emisím skleníkových plynů, znečištění a ohrožují životní prostředí.
