Švédsko se rozhodlo oficiálně požádat o členství v Severoatlantické alianci. Ve Stockholmu to oznámila premiérka Magdalena Anderssonová, která věří, že proces přijetí nebude trvat déle než rok. Agentura AP poznamenává, že jde o historickou změnu. Švédsko si léta zakládalo na neutralitě, kvůli letošní ruské invazi na Ukrajinu ale během pár měsíců přehodnotilo svůj postoj. Do NATO ze stejného důvodu směřuje i sousední Finsko.
„Budeme NATO informovat, že se chceme stát členem aliance,“ prohlásila Anderssonová, podle níž jde o „historickou změnu v bezpečnostní politice naší země“. Švédsko přihlášku odešle dnes, v úterý nebo ve středu, a učiní tak v koordinaci s Finskem, uvedla.
„Ve švédském parlamentu je široká většina pro vstup do NATO,“ poznamenala také šéfka menšinové sociálnědemokratické vlády po dnešní diskusi zákonodárců, v níž se ukázala jasná podpora tomuto rozhodnutí. „Nejlepším krokem pro Švédsko a švédské obyvatelstvo je vstoupit do NATO,“ vyjádřila dále své přesvědčení.
Chystaný vstup Švédska do aliance, která by se i s Finskem měla rozrůst na 32 členů, podle agentury Reuters překreslí geopolitickou mapu severní Evropy. AP zase připomněla, že Švédsko nebylo více než 200 let součástí žádné vojenské aliance. Jeho vstup do NATO proto pravděpodobně „znepokojí“ ruského prezidenta Vladimira Putina.
Ten se už dnes nechal slyšet, že plány na přijetí Finska a Švédska do NATO jsou problémem. Rusko by podle něj muselo reagovat, pokud by Severoatlantická aliance chtěla do těchto zemí rozšiřovat vojenskou infrastrukturu.
Jasná podpora švédskému rozhodnutí naopak přichází ze Západu. Za Francii ji tlumočil prezident Emmanuel Macron, za Dánsko a Norsko šéfové jejich vlád. Dánsko, Norsko i Island dnes také daly najevo připravenost Švédsku i Finsku pomoci všemi prostředky, pokud by byly napadeny.
