Švédská policie v pátek oznámila, že nezahájí vyšetřování zhruba třiceti osob spojených s Nobelovou nadací, na které tento týden podal trestní oznámení zakladatel portálu WikiLeaks Julian Assange. Podle něj se dopustili zpronevěry a napomáhání k válečným zločinům, když udělili Nobelovu cenu za mír lídryni venezuelské opozice Maríi Corině Machado. Informovala o tom agentura AFP.
Assange tvrdí, že udělení ceny političce Machado porušuje principy stanovené Alfredem Nobelem v závěti z roku 1895. V ní se uvádí, že cena za mír má být udělena osobě, která odvedla nejlepší práci pro bratrství mezi národy, pro zrušení nebo snížení počtu stálých armád či pro pořádání a podporu mírových kongresů. Assange argumentuje tím, že Machado podporuje akce amerického prezidenta Donalda Trumpa proti venezuelskému levicovému prezidentovi Nicolásovi Madurovi, a to včetně možné invaze americké armády.
Machado dlouhodobě kritizuje autoritářský režim ve své zemi a už dříve uvedla, že ho lze svrhnout jen zahraniční intervencí. O možné invazi se spekuluje posledních několik měsíců kvůli velkému nasazení americké armády v Karibiku, které Trump zdůvodňuje bojem proti pašerákům drog. Zároveň se netají tím, že by rád přivodil pád Madurova režimu. Trump také několikrát řekl, že nevylučuje operaci ve Venezuele.
Podle Assange letošní udělení ceny za mír představuje zpronevěru a napomáhání válečným zločinům podle švédského práva. Švédská policie ale agentuře AFP v pátek sdělila, že trestní oznámení neobsahuje žádné informace, které by naznačovaly, že byl spáchán trestný čin.
Assange se stal světově známým kvůli tomu, že v roce 2010 stál za zveřejněním vojenských a diplomatických dokumentů týkajících se amerických vojenských misí v Afghánistánu či Iráku. Podle amerických vyšetřovatelů tím ohrozil životy informátorů a agentů. Stoupenci Assange ho hájí jako investigativního novináře, který veřejnosti přinesl informace o přešlapech americké armády a tajných služeb. Spojené státy pak řadu let žádaly jeho vydání kvůli obvinění ze dvou desítek trestných činů včetně špionáže.
Od roku 2019 byl Assange ve vězení v Británii a předtím žil skoro sedm let v Londýně na ekvádorské ambasádě díky diplomatickému azylu. Propuštěn z britského vězení byl v roce 2024 poté, co dosáhl dohody s americkou justicí a přiznal se k porušení zákona o ochraně tajných informací. Prokuratura pak vzhledem k letům, která strávil ve vězení, upustila od jeho dalšího stíhání.
