Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie ve čtvrtek na summitu schválili udělení kandidátského statusu Ukrajině a Moldavsku. Gruzii přislíbili kandidaturu, pokud splní podmínky stanovené Evropskou komisí. Krok, k němuž se unie odhodlala nezvykle rychle v reakci na ruskou agresi proti Ukrajině, označil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj za vítězství. Šéfové unijních států, mezi kterými Česko zastupoval premiér Petr Fiala, se naproti tomu po bulharském vetu neshodli na zahájení přijímacího procesu s Albánií a Severní Makedonií. Výsledek jejich dopoledního jednání s vůdci šestice západoevropských zemí usilujících o vstup do EU byl pro mnohé z balkánských politiků zklamáním.
„Upřímně vítám rozhodnutí evropských lídrů udělit Ukrajině kandidátský status. Je to jedinečný a historický moment ve vztazích Ukrajiny a EU,“ napsal na twitteru Zelenskyj. Za historické označila rozhodnutí summitu také moldavská prezidentka Maia Sanduová, přičemž zdůraznila, že zemi čeká ještě dlouhá cesta plná reforem.
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona jednomyslné rozhodnutí unijních lídrů je jasným signálem jednoty sedmadvacítky vyslaným směrem k Rusku. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila, že historický krok posílí trio postsovětských zemí i EU, která ukázala jednotu vstříc hrozbám. K samotnému členství musí všechny země dokončit řadu reforem. Podle von der Leyenové to však může celá trojice dokázat rychle.
Evropští lídři také opětovně odsoudili ruskou agresi na Ukrajině. Kyjevu vyjádřili podporu a zavázali se poskytnout další ekonomickou, humanitární a zejména vojenskou pomoc. Prezidenti a premiéři zemí EU uvedli, že budou pracovat na dalších protiruských sankcích a vyzvali další, zejména kandidátské země, aby se k odvetným opatřením EU připojili.
Úvodní část summitu věnovali šéfové unijních zemí debatě o evropské budoucnosti balkánských zemí, nedospěli však k výsledku, s nímž by byli jejich vůdci spokojeni. Summit pouze vyzval k rychlému vyřešení sporu Bulharska se Severní Makedonií, který by podle řady z nich mohl bulharský parlament ukončit již během příštích dnů. Pověřili také Evropskou komisi, aby bezodkladně zhodnotila pokrok Bosny a Hercegoviny v plnění stanovených kritérií.
Na závěr prvního dne vrcholné schůzky prezidenti a premiéři hovořili o Macronově návrhu vytvořit širší společenství EU s evropskými zeměmi, s nimiž má unie blízké vztahy. Shodli se, že tato platforma může vést k posílení spolupráce na celém kontinentu, nemůže však být náhradou za přijímací proces nových plnohodnotných členů unie. Konkrétní podobu společenství by měli lídři vytyčit na některém z dalších summitů.
