ZajímavostiStres způsobený genderovou nerovností poškozuje mozky žen, ukázala nová studie

Stres způsobený genderovou nerovností poškozuje mozky žen, ukázala nová studie

Výsledky nové studie naznačují, že existuje souvislost mezi genderovou nerovností a vyšším rizikem problémů s duševním zdravím. Varuje před tím hlavní autor experimentu, který byl první svého druhu, Dr. Nicolas Crossley. Zprávu vydaly webové portály The Independent a Department of psychiatry.

Výzkumníci z více než 70 institucí zjistili, že v zemích s horší genderovou nerovností mají ženy menší tloušťku mozkové kůry pravé hemisféry než muži. Zatímco mezi národy s větší genderovou rovností nebyl zaznamenán žádný podstatný rozdíl.

Studie zkoumala více než 7 800 MRI skenů mozků jednotlivců ve 29 zemích. Uvádí, že v případě zasažených částí mozku je evidentní spojitost se stresem a emocemi. Hlavním autorem studie je Dr. Nicolas Crossley, který je hostujícím profesorem na katedře psychiatrie na Oxfordské univerzitě. Řekl: Naše analýza naznačuje, že určité rozdíly mezi pohlavími ve struktuře mozku jsou spojeny s nepříznivým sociálním prostředím, ve kterém mnoho žen žije. Změny byly lokalizovány zejména v těch oblastech mozku, které se podílejí na kontrole emocí, souvisí se stresem a poruchami, jako je deprese a posttraumatická stresová porucha.“

Snížení schopnosti vzdělávání

Dr. Crossley, který je zároveň docentem na Pontifikální katolické univerzitě v Chile, řekl, že tato zjištění zřejmě demonstrují „vliv chronického stresu na ženské mozky v genderově nerovném prostředí“. „Stres ovlivňuje spojení neuronů, což bychom pak ve studiích MRI viděli jako ztenčení šedé kůry mozkové. Mohly by však být zapojeny i další mechanismy, jako je efekt omezení funkcí ženského mozku, například schopnost vzdělávání, vedoucí k nižšímu rozvoji.“

Tyto výsledky naznačují potenciální nervové spojení mezi genderovou nerovností a vyššími riziky problémů s duševním zdravím a sníženým akademickým výkonem. Poukazují na potenciálně nebezpečný účinek genderové nerovnosti na mozky žen,“ zní prohlášení v The Independent. Dr. Crossley také poznamenal, že studie by mohla být uplatněna v politice týkající se rovnosti žen a mužů. Upozornil však, že je zapotřebí další výzkum, který by „pomohl podrobněji prozkoumat, jak a kdy se to děje“.

Jak informoval odborný web Proceedings of the National Academy of Sciences, kvůli tomuto výzkumu se spojily desítky akademiků z více než 70 institucí. V rámci testu vědci zkoumali magnetickou rezonancí snímky od více než 4 000 žen a téměř 4 000 mužů ve věku 18 až 40 let. Byli mezi nimi lidé různých národností – Angličané, Američané, obyvatelé Latinské Ameriky, Číny, Jižní Afriky nebo Indie.

Protichůdná tvrzení

Výsledky přichází poté, co byla zveřejněna jiná rozsáhlá studie, která poukazuje spíše na pocit diskriminace mužů. 54 % mužů podle ní zastává názor, že se od nich očekává v boji o rovnoprávnost příliš mnoho. A téměř polovina souhlasí s tím, že kvůli prosazování rovnosti žen jsou muži diskriminováni. Uvedl to lídr v oblasti výzkumu trhu a veřejného mínění, Ipsos.

Doporučujeme

Trump uvedl, že by nezrušil sankce proti Íránu před uzavřením dohody

Americký prezident Donald Trump uvedl, že by před uzavřením mírové dohody s Teheránem nezrušil sankce proti Íránu a neuvolnil jeho zmrazená aktiva. Šéf Bílého domu to řekl v rozhovoru s televizí NBC News.

Izraelská armáda provedla úder v Bejrútu, podle premiéra na sídlo teroristů

Izraelská armáda dnes provedla úder na jižním předměstí Bejrútu, cílem bylo podle společného prohlášení premiéra Benjamina Netanjahua a ministra obrany Jisraele Kace teroristické sídlo.

Na papežovu mši pod širým nebem přišlo v Madridu okolo 1,2 milionu lidí

Ulice u madridského náměstí Cibeles dnes zaplnil více než milion lidí, aby se zúčastnil mše svaté pod širým nebem vedené papežem. Jedná se pravděpodobně o největší událost týdenní návštěvy Lva XIV. ve Španělsku, při níž dnes prohlásil, že Bůh stojí na straně chudých a opuštěných, napsala agentura Reuters.

Po útocích dronů jsou na Ukrajině dvě oběti, Rusko hlásí jednoho mrtvého

Rusko dnes při nočních útocích vyslalo na Ukrajinu 236 bezpilotních letounů, z nichž 215 bylo sestřeleno. Moskva hlásí 95 zachycených ukrajinských dronů, napsala agentura AFP. Na Ukrajině jsou po úderech nejméně dva mrtví a jeden zraněný, zatímco v Rusku jedna oběť a sedm zraněných. Ukrajinské drony podle médií zasáhly ropné sklady a tepelnou elektrárnu v okupovaných oblastech. V Londýně by se dnes měla uskutečnit schůzka zástupců Ukrajiny, Británie, Francie a Německa ohledně dalšího postupu proti Rusku, které válku na Ukrajině zahájilo v roce 2022.

Nigerijská armáda uvedla, že osvobodila 360 lidí unesených skupinou Boko Haram

Nigerijská armáda dnes oznámila, že osvobodila 360 lidí, které ve státě Borno na severovýchodě země unesla teroristická skupina Boko Haram. Napsala to agentura AP.

Střelba v Izraeli u Západního břehu Jordánu si vyžádala nejméně jednoho mrtvého

Pětatřicetiletý muž přišel o život a dalších pět lidí utrpělo zranění při střelbách v centrálním Izraeli nedaleko okupovaného Západního břehu Jordánu, píše agentura Reuters s odkazem na izraelskou policii, podle níž zřejmě šlo o teroristický útok. Agentura AP píše o jednom mrtvém a šesti zraněných s tím, že první střelba byla hlášena u čerpací stanice u města Kochav Jair poblíž Západního břehu Jordánu.

Mangrovy mohou kvůli stoupající hladině moří ztratit schopnost ukládat uhlík

Mangrovovy by mohly přestat fungovat jako spolehliví zachránci klimatu a naopak začít masivně uvolňovat skleníkové plyny. Tyto pobřežní lesy jsou sice známé svou schopností ukládat obrovské množství uhlíku, jenže stoupající hladina moří může tento benefit brzy zničit. Pokud záplavy překročí únosnou mez, stromy odumřou a eroze uvolní uhlík ze sedimentů zpět do atmosféry.

V Západní Austrálii opět útočil žralok. Potápěč jeho kousnutí nepřežil

U jižního pobřeží Západní Austrálie zahynul při útoku žraloka pětatřicetiletý potápěč. Podle policie muže napadl zhruba čtyři a půl metru dlouhý žralok během harpunování u ostrova Michaelmas Island nedaleko města Albany.

Fotbalové kluby v Británii dostaly varování kvůli kryptofirmám

Britský finanční regulátor varoval fotbalové kluby před smlouvami s nepovolenými kryptofirmami a obchodními platformami. Upozornil je, že podobná partnerství mohou přinést právní rizika, podezření z praní špinavých peněz i poškození pověsti. Výzva se týká také klubů z Premier League.

Americké státy chtějí zastavit spojení Paramountu a Warner Bros.

Plánované spojení Paramount Skydance s Warner Bros. Discovery může narazit na další vážnou překážku. Kalifornie, New York a další americké státy se chystají podat žalobu, která má transakci zablokovat. Obří obchod za 111 miliard dolarů už dříve vyvolal odpor části hollywoodské branže, kin i politiků.

Festival v americkém Toledu přerušila střelba, zraněno je dvanáct lidí

Střelba u venkovního festivalu v americkém Toledu ve státě Ohio zranila dvanáct lidí. Dva z nich jsou v kritickém stavu. Policie předpokládá, že na místě stříleli nejméně dva útočníci, kteří mohli mířit jeden na druhého, zatímco oběti zasáhla palba v okolí festivalu.

Izraelský úder v Gaze zabil nejméně sedm Palestinců

Izraelský úder v Gaze si v sobotu vyžádal nejméně sedm palestinských obětí, mezi nimi dvě ženy. Dalších patnáct lidí utrpělo zranění, včetně dětí. Útok přišel ve chvíli, kdy se v Káhiře znovu rozběhla jednání o udržení křehkého příměří.

Raúl Castro se objevil na veřejnosti. Poprvé od chvíle, kdy ho Trumpova administrativa obvinila z vraždy

Bývalý kubánský vůdce Raúl Castro se poprvé od americké obžaloby ukázal na veřejnosti. Ve věku 95 let dorazil na slavnost ministerstva vnitra v Havaně. Washington ho viní z podílu na sestřelení dvou civilních letadel v roce 1996.

Izraelský úder v jižním Libanonu zabil tři příslušníky libanonské armády

Při izraelském úderu na vojenské vozidlo na jihu Libanonu zahynuli tři příslušníci libanonského vojska, včetně dvou důstojníků, uvedla dnes podle agentury Reuters libanonská armáda. Izraelská armáda to později potvrdila s tím, že incident vyšetřuje.

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama