Stonehenge patří mezi nejslavnější starověké památky a platí za jakýsi historický symbol Spojeného království. Přesto se archeologové do dnešních dnů o jeho skutečném účelu přou. Britský vědec tvrdí, že to byl starodávný kalendář, který sledoval tropický sluneční rok. Informoval o tom web Live Science.
Stonehenge je slavná neolitická památka složená z menhirů a kamenných kruhů. Nachází se na Salisburské pláni asi 13 kilometrů severně od městečka Salisbury. Menhirový komplex byl po celá desetiletí předmětem mnoha studií snažících se určit jeho skutečný význam, původ kamenů a proces samotné stavby.
Podle teorií archeologů z celého světa Stonehenge mohl sloužit jako pohřebiště králů, posvátné místo náboženských obřadů nebo sluneční kalendář. Myšlenku o obřím slunečním kalendáři nedávno podpořil archeolog Timothy Darvill z Bournemouthské univerzity v Británii.
Podle jeho studie publikované v časopisu Antiquity byl tento monolitický kalendář založen na tropickém slunečním roce, což je období od slunovratu ke slunovratu trvající 365,25 dne. Tropický sluneční rok dnes slouží k určení přestupného roku.
Od počátků měření času se učenci dohadovali o tom, jak měřit rok, když nemá přesný počet dnů. Dnes se používá gregoriánský kalendář, který tento problém vyřešil přestupným rokem. Podle nové analýzy počtu a rozmístění kamenů Stonehenge a další monolitické památky mohou odpovědět na otázku, jak k této problematice přistupovali lidé v době, kdy se teprve psané písmo začínalo rodit.
Darvill ve své studii vycházel z dřívějších zjištěních, že všechny sarsenové kameny tvořící většinu konstrukce Stonehenge pocházejí z jednoho místa. Znamená to, že monument byl postaven ve stejnou dobu a kameny měly fungovat společně.
Týden měl deset dnů
Postavení kamenů archeolog porovnal s jinými dobovými kalendářními systémy. „Navrhovaný kalendář fungoval přímočaře. Každý z třiceti kamenů v sarsenovém kruhu představuje jeden den v měsíci, celý měsíc je pak rozdělen na tři týdny po deseti dnech,” řekl pro Live Science Darvill.
Součástí kalendáře byl přestupný den, jehož měsíc náležel nějakému božstvu. Přestupný měsíc má být podle studie zastoupen pěti trility, což jsou menhiry překlenuté podlouhlým plochým kamenem v centru Stonehenge. Čtyři kameny v kruhu představují značky pro zářez odpočtu do přestupného dne.
Kameny Stonehenge tedy nepomáhaly pouze s počítáním dnů během roku, ale svým rozmístěním fungovaly také jako sluneční kalendář. Ten podle Darvilla mohl sloužit například ke stanovení správného data k zemědělským pracím.
Archeolog však upozorňuje, že Stonehenge byl něčím víc než jen kalendářem. Platil za jakési multifunkční náměstí. Lidé se kolem něj scházeli kvůli obchodování, konaly se zde rituální obřady a podle archeologických důkazů současně mohl sloužil jako pohřebiště.
