-3.9 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Válka na UkrajiněStoltenberg: NATO musí rychleji zásobovat armádu Ukrajiny a zvýšit výrobu munice

Stoltenberg: NATO musí rychleji zásobovat armádu Ukrajiny a zvýšit výrobu munice

Státy Severoatlantické aliance musí urychlit dodávky zbraní a munice Ukrajině, která je naléhavě potřebuje kvůli očekávané ruské ofenzivě. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který chce o této věci v úterý jednat s aliančními ministry obrany. Zbrojařské závody v členských zemích by podle něj měly kvůli naléhavé ukrajinské potřebě zvýšit zejména produkci munice, aby mohly armády doplnit zásoby a poslat jí dostatek Kyjevu.

Alianční země v čele se Spojenými státy dlouhodobě poskytují Ukrajině zbraně včetně těžké techniky. Kyjev v minulých dnech získal například příslib doručení německých tanků Leopard 2. Ukrajinská armáda se v současnosti brání ruským útokům na východě a vedení země volá po rychlejším doručení obranné techniky a munice.

„Klíčové vybavení, jako je munice, palivo a náhradní díly, musí Ukrajina dostat dříve, než Rusko stihne převzít iniciativu na bojišti. Rychlost zachrání životy,“ prohlásil dnes Stoltenberg.

Součástí úterní diskuse bude podle něj také možnost, že by některá z aliančních zemí poskytla Kyjevu stíhací letouny, o které minulý týden při své první návštěvě Bruselu od začátku války žádal prezident Volodymyr Zelenskyj. Někteří politici nevylučují, že Ukrajině požadované stroje dodají, nebude to však podle nich v nejbližší době. Pokud by se k tomu některý stát skutečně rozhodl, neznamenalo by to přímé zatažení NATO do války, podotkl Stoltenberg.

Kvůli pokračujícím bojům se podle něj ocitají pod tlakem armádní zásoby aliančních zemí, které musí zůstat dostatečné pro jejich vlastní obranu. NATO proto podle Stoltenberga bude muset investovat do výrobních kapacit a navýšit zejména výrobu munice.

Šéf aliance zdůraznil, že spojenci budou podporovat Ukrajinu, jak dlouho bude potřeba. Na otázku, zda podle něj Rusko chystá začátek velké ofenzivy na první výročí invaze 24. února, řekl, že už začala.

„Vidíme, že posílají další vojáky, další zbraně, další vybavení,“ konstatoval Stoltenberg. Ruský vůdce Vladimir Putin stále usiluje o ovládnutí Ukrajiny a nechce mír, dodal.

Konkrétní potřeby ukrajinské armády probere v úterý s aliančními kolegy ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Ještě před jednáním NATO zasedne kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená šéfem Pentagonu Lloydem Austinem. Ministři se podle Stoltenberga budou na dvoudenní schůzce bavit také o navyšování výdajů na obranu nebo bezpečnosti balkánského regionu.

Reklama

Doporučujeme

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.

Svět bojuje o kritické suroviny

Bez lithia, kobaltu nebo mědi dnes ve světě nefunguje moderní ekonomika. Tyto suroviny pohánějí elektromobily, větrné turbíny, solární panely i datová centra. Zároveň ale jejich těžba zatěžuje přírodu, vodu i místní komunity. Státy proto řeší složitou rovnici. Jak zajistit dostatek nerostů a přitom nezhoršit ekologické škody ani geopolitické napětí.

Čína může podle Sybihy mít pro spravedlivý mír na Ukrajině důležitou roli

Čína může podle šéfa ukrajinské diplomacie Andrije Sybihy sehrát důležitou roli při nastolení spravedlivého míru na Ukrajině. Svého čínského kolegu Wang Ia pozval na návštěvu Ukrajiny, píše agentura Reuters.

Zákaz skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný, rozhodl soud

Zákaz propalestinské skupiny Palestine Action v Británii je nezákonný. Podle britských médií o tom dnes rozhodl londýnský vrchní soud, jenž vyhověl žalobě organizace, kterou loni britská vláda označila za teroristickou. Ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že se proti rozhodnutí odvolá. Zákaz zůstane v platnosti, dokud justice o odvolání nerozhodne, stanovil soud.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama