3.8 C
Czech
Čtvrtek 20. listopadu 2025
Válka na UkrajiněStoltenberg: NATO musí rychleji zásobovat armádu Ukrajiny a zvýšit výrobu munice

Stoltenberg: NATO musí rychleji zásobovat armádu Ukrajiny a zvýšit výrobu munice

Státy Severoatlantické aliance musí urychlit dodávky zbraní a munice Ukrajině, která je naléhavě potřebuje kvůli očekávané ruské ofenzivě. Řekl to dnes generální tajemník NATO Jens Stoltenberg, který chce o této věci v úterý jednat s aliančními ministry obrany. Zbrojařské závody v členských zemích by podle něj měly kvůli naléhavé ukrajinské potřebě zvýšit zejména produkci munice, aby mohly armády doplnit zásoby a poslat jí dostatek Kyjevu.

Alianční země v čele se Spojenými státy dlouhodobě poskytují Ukrajině zbraně včetně těžké techniky. Kyjev v minulých dnech získal například příslib doručení německých tanků Leopard 2. Ukrajinská armáda se v současnosti brání ruským útokům na východě a vedení země volá po rychlejším doručení obranné techniky a munice.

„Klíčové vybavení, jako je munice, palivo a náhradní díly, musí Ukrajina dostat dříve, než Rusko stihne převzít iniciativu na bojišti. Rychlost zachrání životy,“ prohlásil dnes Stoltenberg.

Součástí úterní diskuse bude podle něj také možnost, že by některá z aliančních zemí poskytla Kyjevu stíhací letouny, o které minulý týden při své první návštěvě Bruselu od začátku války žádal prezident Volodymyr Zelenskyj. Někteří politici nevylučují, že Ukrajině požadované stroje dodají, nebude to však podle nich v nejbližší době. Pokud by se k tomu některý stát skutečně rozhodl, neznamenalo by to přímé zatažení NATO do války, podotkl Stoltenberg.

Kvůli pokračujícím bojům se podle něj ocitají pod tlakem armádní zásoby aliančních zemí, které musí zůstat dostatečné pro jejich vlastní obranu. NATO proto podle Stoltenberga bude muset investovat do výrobních kapacit a navýšit zejména výrobu munice.

Šéf aliance zdůraznil, že spojenci budou podporovat Ukrajinu, jak dlouho bude potřeba. Na otázku, zda podle něj Rusko chystá začátek velké ofenzivy na první výročí invaze 24. února, řekl, že už začala.

„Vidíme, že posílají další vojáky, další zbraně, další vybavení,“ konstatoval Stoltenberg. Ruský vůdce Vladimir Putin stále usiluje o ovládnutí Ukrajiny a nechce mír, dodal.

Konkrétní potřeby ukrajinské armády probere v úterý s aliančními kolegy ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov. Ještě před jednáním NATO zasedne kontaktní skupina pro Ukrajinu vedená šéfem Pentagonu Lloydem Austinem. Ministři se podle Stoltenberga budou na dvoudenní schůzce bavit také o navyšování výdajů na obranu nebo bezpečnosti balkánského regionu.

Reklama

Doporučujeme

Pákistán zabil u afghánských hranic 23 ozbrojenců napojených na Tálibán

Pákistánská armáda dnes oznámila, že ve středu zabila 23 ozbrojenců z militantní organizace Tehríke Tálibán Pákistán (TTP) u afghánských hranic. Operace se uskutečnila v oblasti Kurram v provincii Chajbar Pachtunchvá, informovala agentura AFP.

Obranný sektor trpí nedostatkem lidí, EU přišla s plánem na rekvalifikaci 600 tisíc zaměstnanců

Rusko je trvalá hrozba. Státy Evropské unie (EU) se proto snaží rychle přezbrojit a připravit se na možnou válku. Problém? Chybí kvalifikování zaměstnanci v obranném sektoru, kteří navrhnou nebo vyrobí zbraně a materiál. Řešením má být plán na rekvalifikaci 600 tisíců zaměstnanců do roku 2030.

Ruské útoky si vyžádaly další zraněné, informují ukrajinské úřady

Nejméně tři zraněné si vyžádaly ruské útoky na Dněpropetrovskou oblast, oznámil šéf regionu Vladyslav Hajvanenko. Další dva lidé, sedmnáctiletá dívka a muž ve věku 85 let, byli zranění při ruském ostřelování sousední Chersonské oblasti na jihovýchodě země, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady. V Ternopilu, kde ruský útok ve středu zabil 26 lidí, je dál pohřešováno 22 osob. Tisíce obyvatel ruského pohraničí se ocitly bez proudu po ukrajinských útocích na elektrárny, uvedl gubernátor Kurské oblasti, sousedící s Ukrajinou.

Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podle Kallas podpořit i Evropa

Aby mírový plán pro Ukrajinu uspěl, musí ho podpořit Ukrajina i Evropa, řekla dnes ráno v Bruselu před jednáním ministrů zahraničí zemí EU šéfka unijní diplomacie Kaja Kallas. Americká i světová média v minulých dnech zmiňovala detaily nového plánu na zastavení války na Ukrajině, o kterém USA jednají s Ruskem, napadená země se na jeho vzniku nepodílela a z dostupných informací vyplývají především ústupky na její straně. Podle amerických médií schválil plán prezident Donald Trump. Snahy o dosažení míru dnes v Bruselu při příchodu na jednání ocenil také šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski, i podle něj je ale do jednání potřeba zahrnout také Evropu.

Izraelské údery v Gaze zabily nejméně 28 Palestinců, příměří opět pod tlakem

Izraelské obranné síly (IDF) ve středu provedly údery v Pásmu Gazy a zabily nejméně 28 Palestinců během nejnovější eskalace, která testuje křehké příměří. Armáda židovského státu uvedla, že odpověděla na útoky palestinského teroristického hnutí Hamás, které to odmítlo jako lež.

V Severní Karolíně zadrželi přes 250 lidí při imigrační razii

V Severní Karolíně se během několika dnů rozjela rozsáhlá imigrační razie, která zasáhla hlavně oblast kolem Charlotte. Zásahy vyvolaly strach v komunitách i protesty před obchody a v ulicích. Ministerstvo vnitřní bezpečnosti mezitím oznamuje další fáze operací a připravuje přesuny agentů do dalších států.

Zveřejnění Epsteinových spisů čeká po schválení Kongresem na Trumpův podpis

Americký Kongres téměř jednomyslně rozhodl, že ministerstvo spravedlnosti musí zveřejnit veškeré neklasifikované dokumenty o Jeffreym Epsteinovi. Zákon dorazí na stůl prezidenta Donalda Trumpa, který po měsících odporu náhle změnil názor.

Target snižuje výhled, nový šéf sází na obchody a technologie

Target čeká náročný konec roku. Firma upravila celoroční výhled, protože bojuje s ochlazující poptávkou a zlevňováním, které má rozhýbat prodeje. Investoři tak dostali další signál, že obrat v jedné z největších amerických maloobchodních sítí potrvá déle.

KOMENTÁŘ: Bitcoin padá, akcie v nejistotě. Co stojí za podzimní panikou?

Po měsících prosperity se na trzích začal šířit strach. Akcie amerických společností klopýtají, stejně tak padá i bitcoin, který už odepsal veškeré letošní zisky. Za chmurnou atmosférou stojí obavy ze splasknutí AI bubliny i dalších kroků americké centrální banky.

Izraelský úder na tábor v Libanonu podle místních zasáhl sportoviště

Úterní izraelský úder na palestinský tábor Ajn Hilva v Libanonu, který zabil 13 lidí, podle místních obyvatel zasáhl sportoviště. Píše to dnes agentura AFP. Izrael tvrdí, že cílem úderů bylo výcvikové středisko palestinského teroristického hnutí Hamás, které to však odmítlo. Mezi mrtvými byla podle místních obyvatel řada dětí, které v době úderu hrály fotbal.

Polsko odpoví na sabotáž na železnici, prohlásil ministr Sikorski

Polský ministr zahraničí Radoslaw Sikorski označil za akt státního terorismu víkendovou sabotáž na železniční trati, po které se mimo jiné přepravují zbraně pro Ukrajinu. Zároveň slíbil odpověď, která nebude jen diplomatická.

Válečná sekyra zakopána? Musk se účastnil večeře v Bílém domě

Miliardář Elon Musk se zúčastnil večeře se saúdskoarabským princem v Bílém domě. Jde o první veřejnou návštěvu nejbohatšího člověka světa po roztržce s prezidentem Donaldem Trumpem. Musk byl podle médií spatřen ve Východní místnosti spolu s Jeffem Bezosem nebo fotbalistou Christianem Ronaldem. Jeho přítomnost v Bílém domě dokládají i videa na sociálních sítích. Trump dosáhl s arabským královstvím klíčové dohody.

Rusko potvrdilo úterní útok střelami ATACMS, podle Moskvy ale nebyl úspěšný

Ruské ministerstvo obrany potvrdilo, že ukrajinská armáda v úterý útočila na ruské území americkými střelami dlouhého doletu ATACMS. Podle Moskvy byla cílem Voroněžská oblast a ruská armáda všechny střely zachytila, informuje dnes ruskojazyčná verze serveru BBC. Ukrajinský generální štáb přitom v úterý tvrdil, že ukrajinský úder střelami ATACMS byl úspěšný.

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu

Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky při ruském útoku na západní Ukrajinu, uvedla polská armáda. Polský úřad pro řízení letového provozu (PANSA) krátce na to oznámil, že byla dočasně uzavřena letiště v Lublinu a v Řešově (Rzeszów) na jihovýchodě Polska, provoz na letištích byl obnoven po necelé hodině. Na téměř celé Ukrajině platí letecký poplach, informovala agentura Reuters.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama