ZprávyStáty EU dosáhly téměř po 10 letech klíčové dohody o migraci

Státy EU dosáhly téměř po 10 letech klíčové dohody o migraci

Zástupci evropských zemí se ve středu v Bruselu dohodli na konečné podobě migrační politiky. Jejím cílem je stanovit společná pravidla pro zvládnutí nečekaného migračního náporu. Z textu musely být vyškrtnuty podmínky požadované Německem, aby dohodu podpořila klíčová Itálie. Informují o tom Politico a Euronews.

Evropská unie (EU) konečně dosáhla po téměř deseti letech neúspěchů dohody o migraci, kterou viděl server Politico. Jejím cílem je vydláždit cestu k jednotnému přístupu a opatřením během nečekaných migračních vln.

Polsko a Maďarsko hlasovaly proti, Rakousko, Česká republika a Slovensko se hlasování zdržely. Klíčová však byla hlavně Itálie, která stojí v první linii migrační krize. Text minulý čtvrtek během jednání ministrů vnitra zablokovala.

Německá strana zelených totiž vyjadřovala obavy o migranty na moři a požadovala pro nevládní organizace možnost žadatelům o azyl v případě nutnosti pomoci. Italská pravicová vláda však byla proti a dohodu vetovala, píše web Euronews.

Z textu proto byla v úterý večer vyškrtnuta jedna ze dvou zmínek o záchranných akcích nevládních organizací (jediná závazná). Podle tří diplomatů, kteří požádali o anonymitu, dohoda zpřísňuje jazyk vůči nevládním organizacím.

Porážka německých zelených

Tito diplomaté také označili jednání v Bruselu za porážku německé zelené strany a vítězství italské pravicové vlády. Jeden z diplomatů počítá s tím, že Německo očekává obnovení jednání o záchranných akcích nevládních organizací.

Německo věří, že pomoc uprchlíkům je právní a morální povinností. Italští představitelé však dlouhodobě německou vládu za poskytování financí těmto nevládním organizacím kritizují. Spor mezi Římem a Berlínem zmařil dosažení dohody minulý týden.

Stalo se tak navzdory kompromisnímu řešení Španělska, které přesedá Radě EU. „Velvyslanci EU dosáhli dohody o nařízení, které řeší krizové situace a případy vyšší moci v oblasti migrace a azylu,“ uzavřelo celou věc předsednictví Rady EU.

Jeden z diplomatů se však domnívá, že to jsou jenom kosmetické změny a oproti textu z minulého týdne se nic nezměnilo. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen označila dosažení dohody za „skutečnou změnu hry“.

K tomuto průlomu došlo těsně před setkáním lídrů EU ve Španělské Granadě. Podle italských médií se tam možná sejdou německý kancléř Olaf Scholz a předsedkyně italské vlády Giorgia Meloni, aby napětí z jednání v Bruselu snížili.

Doporučujeme

Papež Lev XIV. zahajuje návštěvu Španělska, svou nejdelší cestu po Evropě

Papež Lev XIV. dnes dopoledne zahájí sedmidenní návštěvu Španělska, svou zatím nejdelší cestu v Evropě. Během ní promluví k věřícím, migrantům, dobrovolníkům a politikům. Papež vystoupí ve španělském parlamentu a požehná nové nejvyšší věži chrámu svaté Rodiny (Sagrada Familia) v Barceloně. Cestu zakončí na Kanárských ostrovech, kam každoročně připlouvají tisíce migrantů z Afriky. Hlavním tématy cesty budou mír, migrace či nové technologie. Papež se také setká s oběťmi sexuálního násilí v církevním prostředí.

Populace vzácných ptáků na britských plážích díky ochráncům přírody prudce vzrostla

Lidská přítomnost na pobřeží, rostoucí počet aut a volně pobíhající psi představují pro hnízdící ptáky obrovské riziko. Na plážích národní přírodní rezervace Lindisfarne v severovýchodní Anglii však ochránci přírody našli způsob, jak zranitelné živočichy před náporem turistů ochránit. Pomocí elektrických ohradníků a sezonních ochránců přírody dokázali zajistit klid pro hnízdění kriticky ohrožených druhů a jejich populace začaly po letech úpadku opět prudce růst.

Rusko v noci útočilo 272 drony, Ukrajina zasáhla několik míst včetně Kronštadtu

Ruská armáda dnes v noci zaútočila na Ukrajinu 272 bezpilotními letouny, z nichž 249 protivzdušná obrana zničila nebo vyřadila. S odkazem na ukrajinské vzdušné síly to napsal web Ukrainska pravda. V Záporoží byla podle úřadů zraněna jedna žena. Ukrajinské drony naopak podle informací zveřejněných ukrajinským webem zasáhly několik ruských regionů a Kronštadt nedaleko Petrohradu. Ukrajina se brání ruské vojenské agresi od února 2022.

Rusko chce napřesrok spustit obdobu Muskova satelitního systému Starlink

Rusko plánuje v příštím roce spustit menší obdobu satelitního internetového systému Starlink, který provozuje společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska. Podle agentury Reuters to uvedl Alexej Šelobkov, šéf společnosti Iks Holding, která nový systém vyvíjí.

Armáda USA sestřelila íránské drony, zaútočila na íránská radarová stanoviště

Americká armáda sestřelila čtyři íránské drony vyslané směrem k Hormuzskému průlivu a zachytila několik íránských balistických střel namířených na Kuvajt a Bahrajn. Zaútočila rovněž na íránská radarová stanoviště. Oznámilo to v noci na dnešek velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM).

USA uvalily sankce na největší íránskou kryptoburzu

Spojené státy uvalily sankce na největší íránskou kryptoměnovou burzu Nobitex. Viní ji z toho, že pomáhala íránské vládě a státním institucím na sankčních seznamech obcházet západní omezení. Případ ukazuje, jak důležitou roli mohou kryptoměny hrát v zemích odříznutých od části světového finančního systému.

Írán podmiňuje dohodu s USA uvolněním zmrazených aktiv za 24 miliard dolarů

Případná mírová dohoda mezi Spojenými státy a Íránem závisí na tom, zda bude administrativa prezidenta Donalda Trumpa ochotna uvolnit zmrazená íránská aktiva v hodnotě 24 miliard dolarů (504 miliard Kč). V dnes zveřejněném rozhovoru s televizní stanicí CNN to řekl Mohsen Rezáí, vojenský poradce nejvyššího íránského duchovního vůdce Modžtaby Chameneího. Pokud by USA po nynějším příměří obnovily boje, "vstoupily by do temné uličky" a Teherán by rozšířil válku až do Středozemního moře, varoval.

Putin řekl, že zatím nevidí smysl ve schůzce se Zelenským

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že zatím nevidí smysl ve schůzce se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Vyjádřil se tak během Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra v reakci na otevřený dopis ukrajinské hlavy státu. Zelenskyj o den dříve otevřeným listem vyzval Putina, aby se sešli a dohodli se na ukončení války, kterou rozpoutala Moskva před více než čtyřmi roky.

Řecko chystá daň ze zisků z kryptoměn

Řecko připravuje zákon, který má poprvé jasněji zdanit výnosy z kryptoměn. Kapitálové zisky z obchodování by podle návrhu měly podléhat patnáctiprocentní dani. Vláda tím chce dostat kryptoměny přímo do daňového řádu.

Menšík v semifinále Roland Garros nestačil na Zvereva

Jakub Menšík si finále Roland Garros nezahraje. Český tenista v semifinále nestačil na Alexandera Zvereva, kterému podlehl 5:7, 2:6, 6:3 a 3:6. Nadějné momenty v zápase měl, jenže často je sám utnul chybami v nejhorší chvíli.

NASA ukončila bezpečnostní opatření na ISS

Posádka Mezinárodní vesmírné stanice se po krátkém preventivním přesunu do kosmické lodi Crew Dragon vrátila k plánovaným činnostem. NASA bezpečnostní opatření zrušila poté, co Roskosmos pozastavil rozsáhlejší opravy v ruské části stanice a začal vyhodnocovat nová měření. Evakuace se nakonec nekonala.

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámila Moskva

Rusko a Ukrajina si vyměnily po 185 válečných zajatcích, oznámilo dnes podle agentury RIA Novosti ruské ministerstvo obrany. Výměnu potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.

Čínský prezident Si navštíví Severní Koreu s cílem prohloubit vzájemné vztahy

Čínský prezident Si Ťin-pching příští týden navštíví Severní Koreu. Do Pchjongjangu přijede poprvé od roku 2019. Cesta přichází v době, kdy se Kim Čong-un stále více sbližuje s Ruskem a současně znovu zdůrazňuje ambice svého jaderného programu.

Jon Snow a Tyrion se po letech znovu setkali

Kit Harington a Peter Dinklage se poprvé po sedmi letech znovu setkali u společného rozhovoru. Hvězdy Hry o trůny spolu mluvily o slávě, stárnutí, životě po seriálu i o tom, jak těžké bylo opustit svět Západozemí, který jim změnil kariéru.

Lídři zemí EU jednají s balkánskými kolegy o rozšíření unie i postupné integraci

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie a západního Balkánu se dnes sešli v černohorském přímořském letovisku Tivat k debatě o tom, jak urychlit přijímání nových členů v době snahy Ruska a Číny o rozšiřování vlivu v regionu. Část šéfů unijních zemí včetně zástupců Francie a Německa chce šestici balkánských kolegů představit plán na postupné propojování s unií ještě před samotným členstvím v bloku.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama