EkologieStáty EU definitivně schválily zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie

Státy EU definitivně schválily zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie

Evropská unie by měla do roku 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Potřebnou směrnici dnes definitivně schválila Rada EU, tedy členské státy nynější sedmadvacítky. Již v polovině září návrh odsouhlasili europoslanci. V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta.

Současný cíl z roku 2018 stanovoval podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent. Nová směrnice hovoří o zvýšení tohoto cíle na 42,5 procenta do roku 2030 s tím, že členským státům se doporučuje dosažení až 45 procent. „Jde o velký úspěch v rámci balíčku Fit for 55, který pomůže dosáhnout klimatického cíle EU, kterým je snížit emise Evropské unie do roku 2030 o nejméně 55 procent,“ uvedla španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberaová, jejíž země nyní EU předsedá. „Je to krok vpřed, který přispěje k dosažení klimatického cíle EU spravedlivým, cenově efektivním a konkurenceschopným způsobem,“ dodala.

Směrnice tak byla nyní formálně přijata, nyní bude zveřejněna v Úředním věstníku EU a o 20 dní později vstoupí v platnost. Členské státy budou mít od té doby 18 měsíců na to, aby ji převedly do svých národních právních předpisů.

Pokud jde o oblast dopravy, unijní země si podle směrnice budou muset vybrat, zda do roku 2030 zvýší podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na 29 procent, nebo omezí intenzitu skleníkových plynů produkovaných jejich využitím v dopravě o 14,5 procenta. Průmysl by měl zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně.

Tuzemští energetičtí analytici už v minulých dnech označili cíl ve výši 42,5 procenta, který platí pro celou EU, jako velmi ambiciózní a možná až nereálný. Česko podle nich bude muset vlastní cíle výrazně navýšit, přičemž kromě energetiky bude nutný další rozvoj obnovitelných zdrojů i v dopravě a v průmyslu. V současnosti připravovaný Klimaticko-energetický plán počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů v Česku do roku 2030 na 30 procent. Návrh plánu zatím nereflektuje novou dohodu.

Při projednávání směrnice vedly státy zásadní diskusi o možnostech využití jaderné energie prostřednictvím nízkoemisního vodíku, který se vyrábí elektrolýzou z vody za pomoci elektřiny z jádra. Skupina jeho zastánců včetně Francie nebo Česka prosazovala větší podíl nízkoemisního vodíku, odpůrci jako Rakousko či Německo jej chtěli vyloučit úplně. Konečný kompromis hovoří o tom, že v roce 2030 bude muset 42 procent vodíku využívaného v průmyslu pocházet z obnovitelných zdrojů, o pět let později tento podíl stoupne na 60 procent.

Doporučujeme

Americké údery na Írán znovu ženou ceny ropy vzhůru

Po pondělním výrazném poklesu ceny ropy Brent v úterý vzrostly o více než 2 procenta. Trhy tak reagují na proměnlivou situaci na Blízkém východě. Americký prezident Donald Trump avizoval brzké ukončení války, zatímco americká armáda udeřila na cíle v jižním Íránu. Íránský ministr zahraničí Abbás Aráqčí jednal v Dauhá o mírové dohodě s katarským premiérem.

Novým premiérem Senegalu se stal ekonom Lo, jmenoval ho prezident

Novým premiérem Senegalu se stal ekonom Ahmadou Al Aminou Lo, do funkce ho dnes jmenoval prezident Bassirou Diomaye Faye. Podle agentur AFP a Reuters o tom informovala senegalská televize. Premiérské křeslo se uvolnilo poté, co prezident v minulém týdnu po měsících sporů a rostoucím ekonomickém tlaku na zemi odvolal Ousmaneho Sonka a rozpustil vládu.

Španělsko potvrdilo druhý případ hantaviru u pasažéra z výletní lodi

U španělského občana, který byl v Madridu umístěn do karantény po vylodění z výletní lodi MV Hondius, potvrdily testy hantavirus. Podle agentur AFP a Reuters to v pondělí oznámilo španělské ministerstvo zdravotnictví. Jde o druhý případ mezi 14 španělskými pasažéry, kteří byli po evakuaci umístěni do karantény.

Lavrov informoval Rubia o chystaném ruském útoku na Kyjev

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov včera telefonicky informoval svého amerického kolegu Marka Rubia o připravovaném ruském úderu na Kyjev. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruské diplomacie. Rusko vyzvalo zahraniční diplomaty v Kyjevě, aby město opustili, neboť ruské síly se v metropoli připravují udeřit na cíle spojené s ukrajinskou armádou. Rusko úder zdůvodňuje jako odvetu za ukrajinský útok na okupovaný Starobilsk, kde podle tvrzení Moskvy zasáhli Ukrajinci internátní školu.

USA během příměří udeřily na jižní Írán

Americká armáda v pondělí provedla preventivní údery na cíle v jižním Íránu, uvedlo ústřední velení CENTCOM. Útok byl zaměřen na raketová odpaliště a lodě pokládající miny. Írán na útok zatím nereagoval a není jasné, zda bude mít nějaký vliv na probíhající jednání.

KLDR ze západního pobřeží odpálila několik raket, včetně balistické

Severní Korea dnes ze západního pobřeží vystřelila do Žlutého moře několik raket, včetně alespoň jedné balistické rakety krátkého doletu. S odvoláním na jihokorejskou armádu to napsala agentura Reuters.

Írán po téměř třech měsících obnoví přístup k internetu

Íránský prezident Masúd Pezeškján nařídil obnovit mezinárodní internetové připojení po téměř třech měsících blackoutu. Podle státních médií má země znovu otevřít přístup ke globálnímu internetu, který úřady výrazně omezily po začátku války se Spojenými státy a Izraelem. Přesný termín ani způsob obnovení připojení zatím vláda neoznámila.

Japonské lesy po válce spustily ekologický problém i vlnu alergií

Japonsko každé jaro zaplaví pylová sezona, která milionům lidí komplikuje běžný život. Lidé nosí roušky, kupují léky a města sledují pylové mapy podobně jako předpověď počasí. Za problémem ale nestojí jen klima nebo znečištěné ovzduší. Hlavní příčina sahá až do 50. let minulého století, kdy země po válce masivně zalesňovala holé svahy.

Minibus v Ugandě narazil do slona. Tři lidé zemřeli

Tři lidé přišli o život a další čtyři utrpěli zranění po tragické dopravní nehodě v severozápadní Ugandě. Minibus převážející zaměstnance ugandského daňového úřadu v neděli večer narazil v národním parku Murchison Falls do slona, který přecházel silnici.

KOMENTÁŘ: Horší než covid nebo pád Lehman Brothers. Američany drtí ekonomické vyhlídky

Cena ropy pomalu klesá, americké akcie se zelenají a krize na Blízkém východě jako by neexistovala. Nebo snad ne? Reálná situace v amerických domácnostech ukazuje, že uzavření Hormuzského průlivu poznamenalo Američany víc, než trhy aktuálně připouští. Prozradil to index amerického spotřebitele.

Trump naznačil konec války. Ropa reaguje pádem

Ceny ropy klesly pod psychologickou hranici 100 dolarů za barel po sobotním prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, že válka je skoro u konce, protože se obě strany blíží k urovnání. Vysoce postavený úředník Trumpovy administrativy však upozornil, že mírová dohoda zatím podepsána nebude kvůli pomalým procesům uvnitř íránské vlády.

Izrael v Libanonu zabil další tři lidi, prezident Aún vyzval ke stažení Izraele z jihu

Izraelská armáda navzdory příměří nařídila novou evakuaci deseti jiholibanonských vesnic v okresech Džazín a Nabatíja, uvedla dnes agentura AFP. Podle agentury NNA dnešní izraelské údery zasáhly jedoucí vozidlo v regionu Nabatíja a zabily tři lidi. Brzy ráno izraelské útoky zničily dva obytné domy ve městě Arzún v okrese Súr, několik lidí bylo zraněno. Libanonský prezident Joseph Aún dnes zopakoval, že chce pokračovat v mírových jednáních s Izraelem. Trvá ale na úplném stažení izraelských sil z jihu země.

Chaos v Íránu. Nikdo neví, kde se nejvyšší vůdce skrývá

Íránský nejvyšší vůdce Modžtabá Chámeneí se ukrývá na neznámém místě s omezeným přístupem k vnějšímu světu. Ani americká tajná služba nemá informace o tom, kde se ajatolláh skrývá. Íránští vyjednavači kvůli tomu mají problémy s komunikací uvnitř íránské vládní struktury.

USA a Írán mírní očekávání rychlé dohody

Spojené státy a Írán mírní očekávání, že by v nejbližší době mohl přijít průlom v jednáních o ukončení tři měsíce trvající války. Na stole zůstává hlavně Hormuzský průliv, íránský jaderný program a peníze z íránské ropy zmrazené v zahraničí.

Po pádu budovy na Filipínách pátrají záchranáři po desítkách lidí

Ve filipínském městě Angeles se v neděli zřítila rozestavěná devítipatrová budova. Neštěstí si vyžádalo nejméně jednu oběť a další lidé zůstali pod troskami. Záchranáři několik hodin prohledávali suť pomocí psů, detektorů tepu i těžké techniky.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama