EkologieStáty EU definitivně schválily zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie

Státy EU definitivně schválily zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie

Evropská unie by měla do roku 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Potřebnou směrnici dnes definitivně schválila Rada EU, tedy členské státy nynější sedmadvacítky. Již v polovině září návrh odsouhlasili europoslanci. V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta.

Současný cíl z roku 2018 stanovoval podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent. Nová směrnice hovoří o zvýšení tohoto cíle na 42,5 procenta do roku 2030 s tím, že členským státům se doporučuje dosažení až 45 procent. „Jde o velký úspěch v rámci balíčku Fit for 55, který pomůže dosáhnout klimatického cíle EU, kterým je snížit emise Evropské unie do roku 2030 o nejméně 55 procent,“ uvedla španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberaová, jejíž země nyní EU předsedá. „Je to krok vpřed, který přispěje k dosažení klimatického cíle EU spravedlivým, cenově efektivním a konkurenceschopným způsobem,“ dodala.

Směrnice tak byla nyní formálně přijata, nyní bude zveřejněna v Úředním věstníku EU a o 20 dní později vstoupí v platnost. Členské státy budou mít od té doby 18 měsíců na to, aby ji převedly do svých národních právních předpisů.

Pokud jde o oblast dopravy, unijní země si podle směrnice budou muset vybrat, zda do roku 2030 zvýší podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na 29 procent, nebo omezí intenzitu skleníkových plynů produkovaných jejich využitím v dopravě o 14,5 procenta. Průmysl by měl zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně.

Tuzemští energetičtí analytici už v minulých dnech označili cíl ve výši 42,5 procenta, který platí pro celou EU, jako velmi ambiciózní a možná až nereálný. Česko podle nich bude muset vlastní cíle výrazně navýšit, přičemž kromě energetiky bude nutný další rozvoj obnovitelných zdrojů i v dopravě a v průmyslu. V současnosti připravovaný Klimaticko-energetický plán počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů v Česku do roku 2030 na 30 procent. Návrh plánu zatím nereflektuje novou dohodu.

Při projednávání směrnice vedly státy zásadní diskusi o možnostech využití jaderné energie prostřednictvím nízkoemisního vodíku, který se vyrábí elektrolýzou z vody za pomoci elektřiny z jádra. Skupina jeho zastánců včetně Francie nebo Česka prosazovala větší podíl nízkoemisního vodíku, odpůrci jako Rakousko či Německo jej chtěli vyloučit úplně. Konečný kompromis hovoří o tom, že v roce 2030 bude muset 42 procent vodíku využívaného v průmyslu pocházet z obnovitelných zdrojů, o pět let později tento podíl stoupne na 60 procent.

Doporučujeme

Počet obětí silných bouří v Chile stoupl na 13, sedm lidí se pohřešuje

Prudké přívalové deště na severu Chile z poloviny tohoto měsíce si vyžádaly nejméně 13 mrtvých a sedm pohřešovaných. Více než 60.000 lidí zůstává odříznutých od okolního světa kvůli podemletým silnicím a rozvodněným řekám. S odkazem na chilské úřady o tom dnes informovala agentura AFP.

Paradox klimatických změn: USA čelí intenzivnímu suchu, lesním požárům i záplavám současně

Zatímco americký prezident Donald Trump označuje klimatické změny za největší podvod v historii, Spojené státy zasáhlo na jedné straně sucho a lesní požáry, na druhé straně prudké záplavy. Tyto zdánlivě nesouvisející události posilují klimatické změny. Do USA se navíc dostává kouř z lesních požárů v Kanadě.

Ve světových vodách ubývá kyslík

Množství kyslíku ve světových oceánech, jezerech, řekách i pobřežních vodách postupně klesá. Tento proces ohrožuje vodní organismy, narušuje fungování ekosystémů a může oslabit přirozené mechanismy, které pomáhají regulovat klima na Zemi.

Ukrajina hlásí zasažení 13 ruských plavidel za 48 hodin

Ukrajina za posledních 48 hodin zasáhla v Černém a Azovském moři 13 ruských plavidel. Dnes to na síti Telegram oznámil velitel ukrajinských dronových jednotek Robert Brovdi, známý pod přezdívkou Maďar. Ruské ministerstvo obrany mezitím ohlásilo, že ruské síly v noci zaútočily v ukrajinské Oděské oblasti na přístavy, zasáhly dvě lodě a také nádrže s palivem a mazivem.

Francie jako první v Evropě zakázala sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament v úterý schválil zákaz užívání sociálních sítí u dětí mladších 15 let. Jedná se o první takový zákaz v Evropě. Vlastní pravidla pro věkové omezení však připravuje zhruba desítka dalších evropských zemí. Česká vláda například podpořila zákaz mobilních telefonů a dalších elektronických zařízení ve školách. Některé země Evropské unie (EU) požadují celounijní postup.

Írán v odvetě zaútočil na americká zařízení v Kuvajtu, Bahrajnu a Jordánsku

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na dnešek novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média informují o explozích na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Americká armáda tvrdí, že cílem je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu. Íránská armáda k ránu odpověděla odvetnými dronovými útoky na americká vojenská zařízení v Kuvajtu, Jordánsku a Bahrajnu, informovala íránská tisková agentura IRNA.

Galaxy dá pět milionů dolarů na ochranu bitcoinu před kvantovými počítači

Kvantové počítače zatím zabezpečení bitcoinu prolomit nedokážou, jejich vývoj ale postupuje rychle. Společnost Galaxy proto vyčlenila až pět milionů dolarů na projekty, které mají nejznámější kryptoměnu připravit na budoucí technologickou hrozbu.

Otřesy v Ukrajinské armádě: Zelenskyj odvolal Syrského

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý večer oznámil změnu na postu vrchního velitele ukrajinské armády. Dosavadního velitele ozbrojených sil Ukrajiny Oleksandra Syrského nahradí Mychajlo Drapatyj. Jedná se o reakci na rozsáhlé protesty proti odvolání ministra obrany Mychajla Fedorova. Ten se dostal do konfliktu se Syrským.

Moldavský parlament zvolil investora Vasileho Tofana premiérem. Má urychlit proces přistoupení k EU

Moldavský parlament schválil novou vládu premiéra Vasileho Tofana. Politický nováček chce oživit ekonomiku, omezit rozpočtový schodek a urychlit vstup země do Evropské unie. Kabinet čeká náročný úkol v době, kdy Moldavsko čelí slabému růstu i dopadům války na sousední Ukrajině.

Britská exministryně Widdecombe byla zavražděna 21 údery kladivem, řekl u soudu prokurátor

Britská justice vyšetřuje vraždu bývalé političky Ann Widdecombe, která byla podle obžaloby ve svém domě v anglickém Devonu usmrcena opakovanými údery kladivem. Z útoku, jenž se odehrál 8. července, existuje záznam z bezpečnostních kamer. Policie prověřuje i možnost, že čin měl politický či teroristický motiv.

Zpomalení úbytku arktického ledu skončilo

Arktický mořský led po krátkém období relativního klidu znovu rychle ubývá. Nová studie ukazuje, že domnělé zpomalení tání bylo jen dočasné. Mezi lety 2024 a 2025 navíc vědci zaznamenali největší meziroční zimní pokles rozsahu mořského ledu od začátku satelitních měření.

Podvodné gangy připravily oběti v Asii a Tichomoří o nejméně 88 miliard dolarů

Obyvatelé Asie a Tichomoří přišli během loňského roku kvůli podvodům o desítky miliard dolarů. Zločinecké skupiny rozšiřují své působení do dalších částí světa, využívají umělou inteligenci a jejich organizace stále více připomíná fungování velkých firem.

Kevin Hart omylem skončí na divoké rozlučce se svobodou. Nová komedie míří na Netflix

Kevin Hart se v nové komedii 72 Hours pokusí zachránit skomírající kariéru výletem s partou o generaci mladších mužů. Na jejich rozlučku se svobodou se přitom dostane úplnou náhodou. Film plný večírků, problémů s policií a generačních střetů dorazí na Netflix 24. července.

Libanonská armáda se po stažení Izraele rozmísťuje v „pilotní zóně“

Libanonská armáda začala přebírat kontrolu nad částí jihu země, odkud se stáhly izraelské jednotky. Jde o první zkoušku dohody zprostředkované Spojenými státy, která počítá s postupným odchodem Izraele a odzbrojením Hizballáhu v několika vybraných oblastech.

V Bologni protestovaly stovky lidí po úmrtí muže při policejním zásahu

Italská policie se v pondělí večer v severoitalském městě Bologna střetla s demonstranty protestujícími po smrti muže, který zemřel, když se ho strážníci pokoušeli zadržet. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Záběry z nedělního incidentu, které natočil jeden z obyvatel a které se hojně šířily na internetu, vyvolaly protesty stovek lidí. Podle policie utrpělo při pondělních střetech zranění 64 strážníků.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama