EkologieStáty EU definitivně schválily zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie

Státy EU definitivně schválily zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie

Evropská unie by měla do roku 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Potřebnou směrnici dnes definitivně schválila Rada EU, tedy členské státy nynější sedmadvacítky. Již v polovině září návrh odsouhlasili europoslanci. V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta.

Současný cíl z roku 2018 stanovoval podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent. Nová směrnice hovoří o zvýšení tohoto cíle na 42,5 procenta do roku 2030 s tím, že členským státům se doporučuje dosažení až 45 procent. „Jde o velký úspěch v rámci balíčku Fit for 55, který pomůže dosáhnout klimatického cíle EU, kterým je snížit emise Evropské unie do roku 2030 o nejméně 55 procent,“ uvedla španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberaová, jejíž země nyní EU předsedá. „Je to krok vpřed, který přispěje k dosažení klimatického cíle EU spravedlivým, cenově efektivním a konkurenceschopným způsobem,“ dodala.

Směrnice tak byla nyní formálně přijata, nyní bude zveřejněna v Úředním věstníku EU a o 20 dní později vstoupí v platnost. Členské státy budou mít od té doby 18 měsíců na to, aby ji převedly do svých národních právních předpisů.

Pokud jde o oblast dopravy, unijní země si podle směrnice budou muset vybrat, zda do roku 2030 zvýší podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na 29 procent, nebo omezí intenzitu skleníkových plynů produkovaných jejich využitím v dopravě o 14,5 procenta. Průmysl by měl zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně.

Tuzemští energetičtí analytici už v minulých dnech označili cíl ve výši 42,5 procenta, který platí pro celou EU, jako velmi ambiciózní a možná až nereálný. Česko podle nich bude muset vlastní cíle výrazně navýšit, přičemž kromě energetiky bude nutný další rozvoj obnovitelných zdrojů i v dopravě a v průmyslu. V současnosti připravovaný Klimaticko-energetický plán počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů v Česku do roku 2030 na 30 procent. Návrh plánu zatím nereflektuje novou dohodu.

Při projednávání směrnice vedly státy zásadní diskusi o možnostech využití jaderné energie prostřednictvím nízkoemisního vodíku, který se vyrábí elektrolýzou z vody za pomoci elektřiny z jádra. Skupina jeho zastánců včetně Francie nebo Česka prosazovala větší podíl nízkoemisního vodíku, odpůrci jako Rakousko či Německo jej chtěli vyloučit úplně. Konečný kompromis hovoří o tom, že v roce 2030 bude muset 42 procent vodíku využívaného v průmyslu pocházet z obnovitelných zdrojů, o pět let později tento podíl stoupne na 60 procent.

Doporučujeme

OSN varuje: Škrty americké pomoci v programech proti AIDS v Africe budou stát životy

Rozhodnutí Spojených států ukončit financování programů zaměřených na boj proti HIV a AIDS v Jižní Africe může mít podle Organizace spojených národů (OSN) vážné následky. Šéfka programu UNAIDS Winnie Byanyima varovala, že omezení podpory ohrozí životy nejzranitelnějších lidí. Informuje o tom BBC, Reuters a další servery.

Střelba izraelské armády zabila v jižním Libanonu dvě osoby

Izraelská střelba dnes zabila v jižním Libanonu dvě osoby a několik dalších zranila. Jde o první střelbu Izraele v Libanonu za poslední tři dny. Libanonské radikální hnutí Hizballáh incident označilo za porušení dohody o příměří mezi oběma stranami. Skupina podporovaná Íránem střelbu odsoudila, ale neuvedla, jestli podnikne nějakou odvetnou akci, informovala agentura Reuters.

Írán a Omán se shodly na jednání o budoucí správě Hormuzského průlivu

Írán a Omán vytvoří pracovní skupinu, která se zaměří na dosažení dohody o budoucí správě Hormuzského průlivu, včetně s ní spojených poskytovaných služeb a nákladů. Obě země to dnes podle agentury Reuters uvedly ve společném prohlášení s tím, že budou jednat s pobřežními státy regionu a dalšími stranami, kterých se záležitost týká. Spojené státy dlouhodobě žádají, aby Teherán průliv opět úplně otevřel a nevybíral za plavbu žádné poplatky.

Ukrajina podle Putina útočí na civilisty, k setkání se Zelenským nevidí důvod

Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že Ukrajina útočí na civilisty a že kvůli těmto úderům nevidí důvod k přímým rozhovorům s hlavou ukrajinského státu Volodymyrem Zelenským. Informovala o tom agentura Reuters, podle které šéf Kremlu míní, že cílem ukrajinských dronových útoků je destabilizace ruské společnosti. Ukrajina se od února 2022 brání ruské invazi a součástí obrany jsou i údery v hloubi ruského území.

Teherán neumožní inspektorům MAAE návštěvu jaderných zařízení poničených údery

Teherán nepovolí inspektorům Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) návštěvu jaderných zařízení poškozených americko-izraelskými údery. Na tiskové konferenci to dnes podle agentury AFP řekl mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Baghájí. Podle mluvčího pro takové inspekce neexistuje žádný protokol a Teherán se bude nadále řídit svými závazky vyplývajícími ze Smlouvy o nešíření jaderných zbraní, jejímž je signatářem, a také dohodou o uplatňování záruk MAAE.

Společnost Oracle loni propustila tisíce zaměstnanců. Místa ruší i letos

Společnost Oracle v loňském roce po celém světě propustila přibližně 21 000 zaměstnanců v rámci zavádění umělé inteligence (AI) do pracovních procesů. Firma očekává rušení pracovních míst i v tomto roce. Za potřebnou infrastrukturu hodlá utratit miliardy dolarů.

Extrémní horko v Británii je budíček. Už nemačkejme odložení, varují odborníci

Části světa sevřely extrémní teploty. V posledních dnech překračují 30 stupňů Celsia. Met Office ve Velké Británii vydal teprve podruhé v historii červený, tedy nejvyšší stupeň varování. Tento týden mohou podle meteorologů teploty v zemi překonat 40 stupňů Celsia. Odborníci upozorňují na letargii v řešení klimatických změn.

Tchaj-wan zahájil pětidenní vojenské cvičení, v ulicích hlídkují tanky

Tchaj-wan v pondělí zahájil pětidenní sérii vojenských cvičení, jejichž cílem je posílit bojovou připravenost ostrova pro případ čínského vojenského útoku. Informovala o tom dnes agentura AP. Ve městě Tchao-jüan, kde se nachází největší mezinárodní letiště na ostrově, projížděly ulicemi a po dálnicích tanky.

Myanmarská armáda během loňských voleb zabila přes 700 civilistů

Myanmarská armáda je za šestiměsíční období během voleb v loňském roce zodpovědná za smrt více než 700 civilistů, uvádí ve zprávě Organizace spojených národů (OSN). Důvěryhodné zdroje jí potvrdily zabití 224 žen a 143 dětí v období mezi srpnem a lednem. Samotné volby byly považovány za podvod, armáda z nich totiž vyloučila opoziční strany. K převratu v zemi došlo před pěti lety. Od té doby trvá v Myanmaru občanská válka. Postup povstalců se však zastavil s tím, jak junta změnila strategii.

KLDR bude nadále jaderným státem, světová bezpečnostní situace to žádá, řekl Kim

Severokorejský vůdce Kim Čong-un prohlásil, že jeho země bude nadále využívat svou pozici jaderného státu, protože v současné komplikované světové bezpečnostní situaci nemá jinou možnost. Kim během jednání vedení Dělnické strany KLDR také hovořil o dalším vyzbrojování armády, napsala dnes agentura Reuters s odkazem na oficiální severokorejskou tiskovou agenturu KCNA.

Madonna vysvětlila, proč nevyšel film o jejím životě

Madonna se znovu vrátila k filmu o vlastním životě, který měl vzniknout u studia Universal Pictures. Projekt s Julií Garner v hlavní roli se nakonec nerozjel a podle zpěvačky byly důvodem hlavně peníze.

Írán a USA dohodly rozmrazení některých fondů a linku o průlivu, zní z Teheránu

Spojené státy a Írán se dohodly při jednáních ve Švýcarsku na rozmrazení 12 miliard dolarů (254 miliard korun) íránských fondů, řekl dnes večer podle agentury Reuters íránský hlavní vyjednávač Mohammad Bágher Ghálíbáf. Při víkendovém jednání ve Švýcarsku se podle něj USA a Írán také dohodly na vytvoření přímé komunikační linky ohledně Hormuzského průlivu, což by mělo pomoci předejít konfliktům.

Výbuch v katarském plynárenském komplexu zabil 13 lidí

Katarský průmyslový komplex Ras Laffan zasáhl silný výbuch, při kterém zemřelo nejméně 13 lidí a dalších 66 utrpělo zranění. Neštěstí se odehrálo v zařízení Barzan, které zásobuje místní průmysl a elektrárny zemním plynem. Úřady mluví o technické havárii a vylučují sabotáž.

Magyar oznámil, že jeho vláda spustí odvolání hlavy státu ústavním dodatkem

Maďarský premiér Péter Magyar dnes v parlamentu oznámil, že jeho vláda se rozhodla dosáhnout odchodu prezidenta Tamáse Sulyoka z funkce ústavním dodatkem. Uvedl také, že v září začne příprava komplexní reformy ústavy, do které se má podle představ nové vlády zapojit celá společnost. Následně bude návrh ústavy předložen občanům ke schválení v referendu, uvedl podle agentur.

Tříletý chlapec, vhozený do krokodýlího výběhu v britské zoo, je z nejhoršího venku

Tříletý chlapec, který ve čtvrtek utrpěl vážná zranění po incidentu ve výběhu s krokodýly v zoologickém areálu Johnsons of Old Hurst v britském hrabství Cambridgeshire, již není v kritickém stavu. Policie oznámila, že jeho zdravotní stav se stabilizoval.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama