-0 C
Czech
Čtvrtek 29. ledna 2026
EkologieStáty EU definitivně schválily zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie

Státy EU definitivně schválily zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie

Evropská unie by měla do roku 2030 produkovat 42,5 procenta celkové spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Potřebnou směrnici dnes definitivně schválila Rada EU, tedy členské státy nynější sedmadvacítky. Již v polovině září návrh odsouhlasili europoslanci. V roce 2021 činil unijní průměr podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě 22,1 procenta, v Česku byl 17,3 procenta.

Současný cíl z roku 2018 stanovoval podíl obnovitelných zdrojů na 32 procent. Nová směrnice hovoří o zvýšení tohoto cíle na 42,5 procenta do roku 2030 s tím, že členským státům se doporučuje dosažení až 45 procent. „Jde o velký úspěch v rámci balíčku Fit for 55, který pomůže dosáhnout klimatického cíle EU, kterým je snížit emise Evropské unie do roku 2030 o nejméně 55 procent,“ uvedla španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberaová, jejíž země nyní EU předsedá. „Je to krok vpřed, který přispěje k dosažení klimatického cíle EU spravedlivým, cenově efektivním a konkurenceschopným způsobem,“ dodala.

Směrnice tak byla nyní formálně přijata, nyní bude zveřejněna v Úředním věstníku EU a o 20 dní později vstoupí v platnost. Členské státy budou mít od té doby 18 měsíců na to, aby ji převedly do svých národních právních předpisů.

Pokud jde o oblast dopravy, unijní země si podle směrnice budou muset vybrat, zda do roku 2030 zvýší podíl obnovitelných zdrojů v dopravě na 29 procent, nebo omezí intenzitu skleníkových plynů produkovaných jejich využitím v dopravě o 14,5 procenta. Průmysl by měl zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů o 1,6 procenta ročně.

Tuzemští energetičtí analytici už v minulých dnech označili cíl ve výši 42,5 procenta, který platí pro celou EU, jako velmi ambiciózní a možná až nereálný. Česko podle nich bude muset vlastní cíle výrazně navýšit, přičemž kromě energetiky bude nutný další rozvoj obnovitelných zdrojů i v dopravě a v průmyslu. V současnosti připravovaný Klimaticko-energetický plán počítá se zvýšením podílu obnovitelných zdrojů v Česku do roku 2030 na 30 procent. Návrh plánu zatím nereflektuje novou dohodu.

Při projednávání směrnice vedly státy zásadní diskusi o možnostech využití jaderné energie prostřednictvím nízkoemisního vodíku, který se vyrábí elektrolýzou z vody za pomoci elektřiny z jádra. Skupina jeho zastánců včetně Francie nebo Česka prosazovala větší podíl nízkoemisního vodíku, odpůrci jako Rakousko či Německo jej chtěli vyloučit úplně. Konečný kompromis hovoří o tom, že v roce 2030 bude muset 42 procent vodíku využívaného v průmyslu pocházet z obnovitelných zdrojů, o pět let později tento podíl stoupne na 60 procent.

Reklama

Doporučujeme

Bouře Kristin ochromila Portugalsko, statisíce lidí jsou bez elektřiny

Kvůli bouři Kristin zahynuli v Portugalsku nejméně čtyři lidé. Úřady původně hovořily o třech mrtvých. Statisíce obyvatel v centrální a severní části země se ocitly bez elektřiny, informovaly dnes agentury Reuters a AFP. Nepříznivé počasí podle nich vyvrátilo mnoho stromů, poničilo domy a narušilo silniční i železniční dopravu. Bouře následně zamířila do vnitrozemí a nad Španělsko.

Lucie Výborná po dvaceti letech odchází z Českého rozhlasu

Lucie Výborná uzavírá jednu z nejvýraznějších kapitol českého rozhlasového vysílání. Po dvaceti letech na Radiožurnálu se rozhodla odejít a vydat se novým směrem. Moderátorka, kterou si posluchači spojují s hlubokými rozhovory, chystá vlastní podcastový projekt.

KOMENTÁŘ: Už ne jen Rheinmetall nebo Lockheed. Čeští zbrojaři prožili silný vstup na burzu

Zbrojařským akciovým společnostem se vzhledem k geopolitickému napětí na burzách výrazně daří, nově mezi sebou přivítaly i tuzemského dravce CSG (Czechoslovak Group). Ten zažil na burze silný debut, když oproti původní ceně posílil o více než 30 procent.

Útočník z Magdeburku je podle psychiatra příčetný a dál nebezpečný

Saúdskoarabský lékař, který předloni v prosinci zaútočil na vánoční trhy v Magdeburku, je příčetný a nadále nebezpečný. Uvedl to dnes podle agentury DPA u soudu psychiatr Bern Lager, který se psychickým stavem 51letého obžalovaného zabýval.

Tři mrtvé a přes 20 zraněných si vyžádaly ruské útoky, tvrdí ukrajinské úřady

Dva lidé zahynuli a čtyři další utrpěli zranění při ruském úderu na předměstí Kyjeva, oznámil dnes brzy ráno šéf tamní vojenské správy. Rusko také znovu zaútočilo na Oděskou oblast na jihu země, kde drony poškodily přístavní infrastrukturu a zranily tři lidi. Pět lidí zranily ruské drony v Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Dva zdravotníci podle městských úřadů utrpěli zranění při ruském ostřelování nemocnice v Chersonu na jihu Ukrajiny. V sousední Dněpropetrovské oblasti byl podle úřadů zabit 46letý muž a sedm lidí zraněno.

Co na to Trump? Očekává se reakce Bílého domu na obchodní dohodu mezi Indií a EU

Rozhovory o očekávané indicko-evropské obchodní dohodě jsou ve velmi pokročilé fázi, řekl indický ministr pro ropu a zemní plyn Hardíp Singh Purí. Zpráva přišla v den oznámení uzavření „matky všech dohod" mezi Indií a Evropskou unií (EU). Se zatajeným dechem se nyní čeká na reakci amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ministr financí Scott Bessent už stihl dohodu zkritizovat.

Putin bude se Šarou jednat o ruských vojácích v Sýrii, připustil Kreml

Ruský prezident Vladimir Putin a jeho syrský protějšek Ahmad Šara budou dnes jednat o ruské vojenské přítomnosti v Sýrii, uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov. Jednat mají v soukromí i u pracovního oběda také o hospodářské spolupráci a situaci na Blízkém východě. Agentury mezitím oznámily, že Šara přicestoval do Moskvy.

Íránská diplomacie uvedla, že nepožádala o jednání se Spojenými státy

Íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí dnes uvedl, že v posledních dnech nebyl v kontaktu s americkým zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem a že USA o jednání nepožádal. S odkazem na íránská státní média o tom napsala agentura Reuters.

Trump vítá oslabení dolaru, investoři řeší dopady

Americký prezident Donald Trump v úterý řekl, že oslabení dolaru nepovažuje za problém. Americká měna oslabila vůči hlavním světovým měnám zhruba na nejnižší úroveň za čtyři roky a trhy teď řeší, co to může znamenat pro inflaci, zahraniční obchod i další kroky americké centrální banky.

Zelenskyj: Ukrajina vstoupí do EU v roce 2027

Ukrajina chce vstoupit do Evropské unie (EU) v roce 2027, napsal na sociální síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po telefonickém rozhovoru s několika evropskými představiteli. Oznámil jim, že Ukrajina tvrdě pracuje na dosažení důstojného míru. Vstup do EU považuje za jednu z bezpečnostních záruk.

Kvůli požáru v hotelu ve francouzských Alpách evakuovali stovky lidí

Téměř tři stovky lidí musely být evakuovány kvůli nočnímu požáru v luxusním hotelu v zimním středisku Courchevel ve francouzských Alpách. Uvedla to dnes francouzská média, podle nichž s ohněm stále bojuje více než stovka hasičů. Čtyři z nich mají lehká zranění, hoteloví hosté vyvázli bez újmy.

Pád letadla zabil zástupce šéfa vlády Maháráštry Adžita Pavara

Zástupce šéfa vlády indického státu Maháráštra Adžit Pavar zemřel při pádu menšího letadla, které mířilo do jeho domovského regionu. Nehoda se stala ve středu ráno u města Baramati, které Pavar zastupoval a kde měl mít veřejný program před místními volbami.

Španělsko chce legalizovat pobyt půl milionu migrantů bez dokladů

Španělská vláda schválila plán, který má dát legální status statisícům lidí bez povolení k pobytu. Opatření se dotkne hlavně migrantů z Latinské Ameriky a má pomoci ekonomice i trhu práce. Opozice varuje před náporem další migrace a přetížením veřejných služeb.

Kašmírský šafrán zažívá jednu z nejhorších sklizní v historii

Kašmírští pěstitelé šafránu počítají další ztracenou sezonu. Pole letos kvetla jen pár dní a úroda podle farmářů spadla pod deset procent běžného stavu. Tradiční plodina, která po staletí živila tisíce rodin, se dostává na hranici přežití. Na vině je sucho, výkyvy počasí i dlouhodobé zanedbání péče o krajinu.

Švédsko terorizují mladiství kriminálníci. Vláda chce kvůli gangům snížit trestní odpovědnost na 13 let

Švédská vláda pokračuje v přípravách zákona, který by v mimořádně závažných případech snížil věk trestní odpovědnosti z dosavadních 15 na 13 let. Reaguje tím na rostoucí problém organizovaného zločinu a stále častější řádění gangů, které využívají k páchání násilných trestných činů děti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama