Je to scénář, který zná skoro každý. S někým mluvíte – třeba o něčem důležitém – a najednou se před vámi rozsvítí displej. „Promiň, jen se mrknu…“ A je konec. Tok řeči se přeruší, emoce se rozplynou a blízkost je ta tam. Tento fenomén má své jméno: phubbing. A i když se může zdát jako banální zlozvyk, odborníci z různých oborů bijí na poplach. Nejde totiž jen o slušnost – ale o pozornost, vztahy i psychické zdraví.
Mobil jako narušitel lidského kontaktu
„Ironií phubbingu je, že se snažíte spojit s někým jiným – přes telefon – ale přitom zcela rozbijete kontakt s tím, kdo sedí přímo před vámi,“ říká psycholožka Emma Seppälä. Výzkumy to potvrzují. Už jen samotná přítomnost mobilu na stole, i když zůstane nevyužitý, stačí k tomu, aby si lidé během rozhovoru připadali méně propojení a angažovaní.
Phubbing navíc snižuje spokojenost s komunikací. Lidé, kteří byli přerušeni mobilem nebo si jen představili, že jsou přerušování, hodnotili konverzaci jako méně smysluplnou. Výsledky z vědeckých magazínů Journal of Applied Social Psychology a Computers in Human Behavior mluví jasně – telefony nám berou něco velmi lidského: schopnost být přítomen.
Úzkost, osamění i nespokojené manželství
Negativní dopady se ale neomezují jen na konkrétní okamžik. Phubbing se podle výzkumů podepisuje i na duševním zdraví. Lidé, které partner často „odloží“ kvůli mobilu, mají nižší sebevědomí, cítí se vyloučení a dokonce hrozí vyšší míra deprese. V dlouhodobém vztahu to může vést ke zhoršené spokojenosti a odcizení.
A pozor – ani samotní „phubberové“ neodcházejí bez následků. Výzkum ukázal, že lidé, kteří během jídla používali telefon, si jídlo méně užili, byli méně soustředění a hůře se bavili. Dlouhodobě se navíc zhoršuje spánek, sebeovládání i duševní pohoda.
Digitální přerušení: když telefon brzdí mozek
Čím častěji telefonujeme, scrollujeme a přepínáme mezi aplikacemi, tím hůř se náš mozek soustředí. Vědci z University of Michigan mluví o „překrmené pozornosti“ – mozek ztrácí schopnost hlubší koncentrace. Studie uvádí, že průměrná doba soustředění na jednu věc klesla z 2,5 minuty v roce 2004 na 47 sekund dnes. Podle jiné studie jsme už dokonce pod úrovní zlaté rybky.
Navíc se zvyšuje i úzkost a stres, protože mozek neustále čeká další upozornění. Z dlouhodobého hlediska se tak zvyšuje riziko zhoršení paměti, ztráty sebekontroly a postupného úpadku kognitivních funkcí.
Co s tím?
Emma Seppälä doporučuje jasná pravidla: žádné mobily u jídla, večer ani při důležitých rozhovorech. Pomáhá i mindfulness, digitální detox nebo prostá dohoda s partnerem: „Chci být s tebou, ne s tvým telefonem.“
Pro chronické „phubbery“ se doporučuje aktivně trénovat pozornost – třeba přes Pomodoro techniku (25 minut soustředěné práce, 5 minut pauza). Vědomé přestávky bez telefonu, pohyb nebo tvoření pomáhají restartovat mozek i vztahy.
