Pocítili jsme po fyzické zátěži náhlou pálivou bolest za hrudní kostí, která vám vystřelovala do levé paže? Je to velké leknutí a okamžitá reakce: infarkt! Pokud bolest v klidu rychle odezní, může jít o jinou srdeční chorobu, která má velmi podobné projevy jako akutní infarkt.
Angina pectoris patří k akutní ischemické chorobě srdeční a způsobuje ji nedostatek kyslíku, který přivádějí koronární tepny do srdečního svalu. Při zvýšené fyzické a psychické zátěži vyžaduje srdce větší množství krve, tedy kyslíku, ale tepny, které krev do srdečního svalu přivádějí, jsou zúžené aterosklerózou. Pláty zužují průtok tepen, a navíc hrozí jejích utržení, tedy totální ucpání tepny. Bolest se objevuje i při zátěži, ale i v chladu, po vydatném jídle. Provází ji i dušnost, úzkostné stavy, únava. Mizí do několika minut po odstranění spouštěče a po podání léku nitroglycerinu. Pacienti s touto nemocí mohou fungovat léta a stav se nemění, pak hovoříme o stabilní formě anginy pectoris. Když se bolest na hrudi objevuje i v klidu, mluvíme o nestabilní AP.
Život na kyslíkový dluh?
Když srdeční svalovina nedostane takové množství kyslíku, které pro svou činnost potřebuje, dojde k nesprávnému stahování, srdce neplní svou funkci a do těla nepumpuje tolik okysličené krve, kolik je třeba. Tělu tak „dluží“ kyslík, což se projevuje křečovitými bolestmi, lapáním po dechu, bodáním a tlakem na hrudi. Co tento stav způsobuje? Mezi rizikové faktory patří dědičnost a věk. U mužů se nemoc objevuje častěji, nad 65 let věku dokonce až v 10-20 %, zatímco u stejně starých žen 10-15 %.
Velké riziko: krevní tlak
Z důvodů, které lze ovlivnit, jmenujme obezitu, kouření, vysokou hladinu cholesterolu, nedostatek pohybu. Věděli jste, že nikotin podporuje ukládání tuku a dalších škodlivin na stěny cév (ateroskleróza) a podporuje tak vznik sraženin (trombů)? Velmi rizikový je i vysoký krevní tlak a ateroskleróza. Tyto zdravotní obtíže snadno zjistí lékaři, vysoký krevní tlak nebolí, ale stačí jedno změření praktickým lékařem a nastavení režimu, který k jeho snižování vede – změna stravování, pohyb. V případě, že se nedaří hladinu tlaku upravit, pomohou léky. Vysoký krevní tlak totiž klade velké nároky na oběhový systém a v poškozených cévách se může rychlým průtokem krve uvolnit sraženina z aterosklerózy a ta doputuje do úzké cévy. Tu ucpe a vznikne ischémie – odumření tkáně jako následek nedostatku živin, především kyslíku.
Jak se dá odhalit?
Zkušený lékař podle popsaných obtíží anginu pectoris pozná, ale doplní ho laboratorní vyšetření (hladina tuků a krevního cukru v krvi naznačí rizika aterosklerózy). Běžným vyšetřením i v ordinaci praktika je natočení EKG – záznam srdeční činnosti. Zátěžové EKG (ergometrie) obnáší měření srdeční činnosti při zátěži na kole, běhacím pásu, kdy se při fyzické zátěži typicky změní EKG křivka u nemocných. EKG křivku lékaři sledují u běžných činností člověka, nasadí mu na 24 hodin holterovské monitorování, které zaznamenává všechny změny srdeční činnosti v průběhu fyzické i psychické zátěže v běžném životním režimu. Speciální vyšetření podstupují pacienti, u nichž není úplně přesvědčivý výsledek předchozích testů. Mezi ně patří koronární angiografie. Při tomto invazivním vyšetření se do těla zavede katétr k srdci, naplní se kontrastní látkou a průtok kontrastní látky cévami zachytí na angiografu. Ukáže rozsah zúžení cév v těle.
A co dál?
Léčba má několik rovin. Potlačení dalšího rozvoje aterosklerózy – toho lze dosáhnout změnou životosprávy (strava bez tuků a dalších živin, které cévy zatěžují), absolutním zákazem kouření, zvýšením pohybové aktivity (chůze, klus, jízda na kole, běh na lyžích, plavání). Léky pomáhají s nadměrnou srážlivostí krve (aspirin), statiny snižují hladinu cholesterolu v krvi, betablokátory zvyšují toleranci fyzické a psychické zátěže tak, aby tolik neohrožovala srdce. Naprostou klasikou při angině pectoris jsou nitráty – nitroglycerin podaný pod jazyk nebo ve spreji přináší okamžitou úlevu od bolesti při záchvatu.
Vražedný stres
Při ohrožení spustí mozek stresovou reakci – stoupne hladinu stresových hormonů, cukru, inzulinu a kyslíku na tvorbu energie ve svalech. Srdce bije na poplach, zvyšuje se krevní tep i tlak. Děje se tak nejen při náhlém strachu, ale i když jsme osamělí, jsme přepracovaní, máme problémy v zaměstnání, doma, v partnerském vztahu, děsíme se politických událostí, ale třeba i zvyšujících se cen, životní nejistoty. Srdce na to reaguje vysokým tlakem, nepravidelným rytmem (arytmie), vyšším cholesterolem.
Jak to zvládnout a udržet stres i srdce na uzdě? Pozitivním myšlením, meditacemi, jógou a dalším klidovým cvičením, relaxací, schopností se odpojit dočasně od reality a najít si vlastní režim – výlety, wellness pobyty, masáže, saunu, pobyty v solných jeskyních, dechová cvičení…