Bidenova administrativa odstartovala slibované plány na přeměnu americké energetiky. Jejím cílem je zajistit čistší výrobu energie tak, aby se Spojené státy americké mohly v roce 2050 prohlásit za plně dekarbonizované. Kancelář spravující půjčky do „zelených projektů“ proto ve středu ze svých fondů nabídla americkým firmám více než 40 miliard dolarů. Uvedla to agentura Reuters.
Za Trumpovy administrativy nebylo o kanceláři určené na pomoc s tranzicí k čistší energii téměř slyšet. S novým prezidentem Joem Bidenem však po čtyřech letech začíná ožívat. Ministryně pro energetiku Jennifer Granhholm oznámila nové plány administrativy na středeční virtuální konferenci CERAWeek. Nepřiblížila však, kdy začne stát půjčky ve výši až 40 miliard dolarů nabízet. Kromě toho ale slíbila, že na cestě za zelenější budoucností nebude vláda zapomínat ani na pracovníky. Ti se totiž bojí, že kvůli změnám průmyslu ztratí svá místa. Podle Granholm však mají prostředky snižující znečištění vytvořit globální trh hodný 23 bilionů dolarů.
Granholm však několikrát zopakovala, že pracovní pozice zaniklé při snaze omezit využívání fosilních paliv či ropy, stát nahradí. „Budeme pracovat ruku v ruce s firmami tak, abychom neopustili žádné pracovníky,“ uvedla podle CNN Granholm s tím, že proto vytvořila speciální kancelář určenou právě na vytváření nových pracovních míst. Největší kritikou Bidenovy zelené strategie tak přesto zůstává otázka, jak se USA zvládnou odklonit od fosilních paliv bez toho, aby se rapidně zvedla tamní nezaměstnanost.
Být zelený začíná být trendy. Firmy chtějí prostřednictvím výroby čisté energie získat náskok oproti asijské konkurenci
Pracovníci by tak měli své schopnosti využít například při výrobě systémů na zachycování oxidu uhličitého, karbon-neutrálních autobusech, moderních reaktorech či při těžení minerálů potřebných pro výrobu čipů a baterií. Po těch je totiž v USA velká poptávka, jejich zásoby se ale tenčí. Pro transformaci energetiky ale v současnosti panuje v politických kruzích spíše podpora, Jennifer Granholm tak ve funkci minulý týden podpořili i republikánští senátoři.
Na středeční konferenci zaznívaly také nadšené hlasy jednotlivých firem. Ty v současnosti oproti minulým letem považují snižování karbonové stopy za benefit, který přiláká investory a zaručí náskok oproti konkurenci ze středního Východu. „Americké společnosti pak nebudou jenom nejlevnější, ale také nejzelenější,“ uvedla podle CNBC manažerka společnosti RBC Capital Markets Helima Croft. Čistší energie se tak z velkého strašáka přeměnila na novou příležitost.
Nabídka 40 miliard dolarů je tak pro americké firmy velká šance. Od roku 2009, kdy byla kancelář pro půjčky pod Obamovou administrativou založena, totiž rozpůjčovala přes 35 miliard dolarů. Většina peněz se však vrátila zpátky, svou půjčku tak splatila například i společnost Tesla. Jedná se také o krok symbiotický s dalšími rozhodnutími nového prezidenta. Biden totiž v lednu také zrušil výstavbu ropovodu Keystone XL, což u některých vyvolalo velké pobouření. Vytvořil také speciální pozici prezidentského velvyslance pro klima a podepsal opětovné připojení k Pařížské dohodě.