Zimní olympijské hry v Pekingu se pomalu blíží. Několik zemí ale nyní oznámilo jejich diplomatický bojkot. Obavy budí především údajné porušování lidských práv v Číně. Informuje o tom BBC.
Bílý dům v pondělí uvedl, že Bidenova administrativa na zimní olympijské hry v Číně v roce 2022 nevyšle oficiální americkou delegaci. Jedná se o reakci na „probíhající genocidu a zločiny proti lidskosti v Sin-ťiangu,“ sdělila tisková tajemnice Jen Psaki. Platit to bude i pro paralympijské hry.
Sportovců se toto rozhodnutí ale nedotkne. Ti budou mít nadále dovoleno na olympijských hrách utkat se s ostatními účastníky. Psaki dle CNN uvedla, že Bílý dům nepovažuje za správný nebo spravedlivý krok trestat americké sportovce, kteří léta trénují.
Čína oznámení USA odsoudila a pohrozila odvetou. Neuvedla ale další podrobnosti, uvádí BBC.
K diplomatickému bojkotu se nyní přidaly Kanada, Austrálie a Spojené království. Britský premiér Boris Johnson ve středu během tzv. Prime Minister’s Questions uvedl, že se kvůli údajnému porušování lidských práv her nezúčastní žádný ministr. Oznámení přišlo po apelu bývalého lídra konzrevativců Iaina Duncana Smitha, jež k bojkotu vyzval.
I premiéři Austrálie a Kanady se vyjádřili obdobně. Premiér Scott Morrison dodal, že je to ale i kvůli mnoha dalším problémům, na které Austrálie neustále upozorňovala. I v jejím případě se sportovci nadále zúčastní.
Kanadský premiér Justin Trudeau pak sdělil, že bojkot země nebude pro Čínu překvapením. „V uplynulých mnoha letech jsme velmi jasně vyjadřovali své hluboké znepokojení nad porušováním lidských práv,“ uvedl pro novináře.
Kanadský premiér Justin Trudeau během tiskové konference. Foto: Reuters 
Spojené království se přidává k bojkotu. Foto: Reuters
Předseda Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Thomas Bach dle BBC uvedl, že navzdory rostoucímu počtu politických bojkotů je výbor rád, že se sportovci budou moci i přesto zúčastnit.
O diplomatickém bojkotu her údajně uvažují i další země, například Japonsko, dodává BBC.
Napětí způsobuje několik faktorů
Podle některých zemí, mezi než patří například i Spojené státy, je přístup Číny k Ujgurům a dalším muslimským menšinám genocidou. Dle aktivistů a odborníků z OSN jsou příslušníci těchto menšin zadržováni v táborech v oblasti Sin-ťiang (Xinjiang). Peking tato obvinění dlouhodobě popírá.
Napjaté vztahy ale nezpůsobuje pouze situace ohledně údajného porušování lidských práv. Kanada své vztahy s Čínou vyostřila při zatčení finanční ředitelky a dcery zakladatele Huawei Technologies Meng Wan-čou. Následně Čína zadržela dva kanadské občany. Všichni tři byli na konci září propuštěni.
Médii v poslední době také rezonuje případ čínské profesionální tenistky Pcheng Šuaj (Peng Shuai). Ta se již několik týdnů neobjevila na veřejnosti poté, co obvinila bývalého vicepremiéra Zhanga Gaoliho ze sexuálního napadení.
Austrálie pak dle BBC považuje Čínu stále více za bezpečnostní hrozbu.
