ZprávyŠpanělský premiér demisi nepodal, vyzval ale ke zlepšení politické kultury

Španělský premiér demisi nepodal, vyzval ale ke zlepšení politické kultury

Španělský premiér Pedro Sánchez dnes oznámil, že demisi nepodá. Zvažoval ji s ohledem na kauzu, v níž je jeho manželka vyšetřována kvůli střetu zájmů a podezření, že ovlivnila přidělení zakázek či státních peněz několika firmám. Sánchez v projevu vyzval ke zlepšení politické kultury, která podle něj nesmí být založena na neověřených zprávách a lžích. Zmínil též roli žen, kterým nesmí nespravedlivá obvinění bránit v práci a veřejném životě.

„Není to otázka ideologie, jde o respekt a důstojnost, zásady, které jsou více než politické názory…Jde o pravidla hry. Pokud bychom dovolili, aby politiku řídily falešné zprávy, aby obvinění museli prokazovat svou nevinu, aby se ženy musely vrátit do domácnosti, napáchali bychom nevratné škody na demokracii,“ prohlásil dnes španělský premiér. Uvedl také, že tento projev nebyl žádný politický kalkul.

Sánchez, který je premiérem od června 2018, minulý týden oznámil, že si bere do dneška čas na rozmyšlenou, zda podá demisi kvůli „bezprecedentním útokům“ pravice a krajní pravice na svou manželku. „Potřebuju se zastavit a přemýšlet o tom, zda stojí za to pokračovat v čele vlády, či se této pocty vzdát,“ napsal ve středu Sánchez na síti X.

Sánchezova manželka Begoňa Gómezová není dosud z ničeho obviněna. Před dvěma týdny bylo zahájeno její předběžné vyšetřování kvůli jejím pracovním vazbám na několik firem, které dostaly zakázky či peníze od státu. Podle španělské televize RTVE i dalších médií se podnět k zahájení vyšetřování zakládá pouze na informacích z novin a sama organizace, která ho podala, uvedla, že je na soudci, aby pravost těchto informací ověřil.

Podnět k soudu podala odborová organizace Manos Limpias (Čisté ruce), která má podle místních médií vazby na krajní pravici. Její šéf Miguel Bernad byl v roce 2021 odsouzen ke čtyřem letům vězení za vydírání bank a firem. Letos v březnu ho nejvyšší soud obvinění zprostil, nicméně uvedl, že Bernad na firmy a banky, jichž se kauza týkala, „vyvíjel eticky zavrženíhodný nátlak“.

Bernad dnes kritizoval Sánchezovo rozhodnutí zůstat ve funkci a pohrozil mu dalšími podněty k soudu. „Objeví se dost dalších důkazů, a to nejen proti ní, Begoně Gómezové, ale i proti němu,“ adresoval podle agentury Europa Press výhrůžku i premiérovi. „Věřím, že v nejbližších dnech nastanou události, které ho přimějí situaci přehodnotit,“ dodal Bernad.

„Otázka je jednoduchá: Chceme toto pro Španělsko? Moje manželka a já víme, že diskreditační kampaň neskončí, ale to není to nejpodstatnější, my to zvládneme,“ řekl dnes také premiér Sánchez. Poděkoval zároveň za solidaritu své „milované“ socialistické straně a také všem, kdo ho podporují. Vedení socialistů svého šéfa před několika dny vyzvalo, aby demisi nepodával, a o víkendu Sáncheze podpořily také tisíce lidí na manifestaci v Madridu.

Místní média před dnešním projevem premiéra spekulovala, že demisi asi nepodá, ale že by mohl požádat parlament o vyslovení důvěry. Sánchezova koaliční vláda s další levicovou stranou nemá většinu v dolní komoře parlamentu a musí se tam spoléhat na menší baskické a katalánské strany včetně separatistů.

Někteří představitelé katalánských separatistických stran Sánchezovo rozhodnutí přivítali, stejně jako to udělal šéf katalánské odnože socialistů Salvador Illa. Ten také dnes vyzval Sáncheze, aby se zapojil do kampaně v katalánských regionálních volbách, které se tam konají 12. května. Podle průzkumů jsou právě socialisté favoritem těchto voleb, nezískají ale zřejmě dost hlasů, aby tam mohli převzít regionální vládu. Tu tak opět nejspíš povedou katalánští separatisté.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama