0.9 C
Czech
Pátek 2. ledna 2026
Věda a TechnikaSpaceX a Boeing se tento týden pokusí o dva kritické testovací lety

SpaceX a Boeing se tento týden pokusí o dva kritické testovací lety

Z kosmodromů v Texasu a na Floridě mají tento týden odstartovat dvě mise zásadní pro další vývoj amerického vesmírného programu. Zatímco společnost Boeing se ve středu pokusí po nespočtu odkladů na oběžnou dráhu vypravit první pilotovanou misi své nové kosmické lodi Starliner, její konkurent SpaceX, který dopravuje astronauty na orbitu od roku 2020, provede nejdříve ve čtvrtek už čtvrtý test největšího dopravního systému Starship.

Je v podstatě náhoda, že se příležitosti pro start obou testovaných plavidel sešly v jednom týdnu. Vzhledem k povaze kosmických startů lze ale očekávat další odklady, ať už kvůli technickým problémům, které provázejí zejména Starliner, nebo kvůli počasí. Starship zase čeká na povolení amerických regulačních úřadů, které jej běžně udělují krátce před startem.

Program Starliner, který má Spojeným státům zajistit další kosmickou loď pro lety na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS), provázejí průtahy a odklady. Smlouvu o plavidle americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a Boeing uzavřely už v roce 2014 a první testovací let – tehdy ještě bez posádky – se uskutečnil v roce 2019, kdy se ovšem Starlineru nepodařilo setkat se s ISS. Tohoto cíle dosáhl v roce 2022. Od té doby se Boeing připravoval na to, aby v lodi CST-100 Starliner ve tvaru kapky o průměru asi pěti metrů vyslal do vesmíru astronauty.

Nejblíže se zatím k tomuto cíli americká letecká společnost dostala v sobotu, kdy se odpočet kvůli závadě na jednom z počítačů na odpalovací rampě automaticky zastavil. Boeing, NASA i podnik Boeingu a Lockheed Martinu United Launch Alliance (ULA), který vyrábí nosné rakety Atlas V, uvedly, že se potíže podařilo vyřešit a doufají ve středeční start z Kennedyho vesmírného střediska na Floridě.

První let s posádkou na ISS zůstává pro společnost Boeing klíčovým milníkem, posledním krokem před získání povolení k pravidelným startům. Boeing, který se na poli komerční letecké přepravy minimálně od pádu dvou letadel 737-MAX potýká s četnými krizemi, se snaží získat větší podíl na lukrativních zakázkách NASA, kterým nyní vládne SpaceX Elona Muska.

Muskovy rakety Falcon či lodě Crew Dragon létají do vesmíru pravidelně, SpaceX ale vyvíjí nový systém, který astronauty či náklad dopraví až na Měsíc nebo do budoucna i na Mars. Jde o dosud nejvýkonnější sestavenou raketu Super Heavy a kosmickou loď Starship, které dohromady tvoří dopravní systém vyšší než Socha svobody. Nejdříve na čtvrtek SpaceX plánuje čtvrtý integrovaný test, při kterém se oba stupně vznesou z kosmodromu Boca Chica v Texasu.

Předchozí tři testy společnost označila za úspěch, ačkoliv dva z nich skončily náhlými explozemi. Při prvním letu loni v dubnu se od sebe oba stupně nedokázaly oddělit a test po čtyřech minutách od startu ukončil výbuch. Druhý let loni v listopadu trval téměř dvakrát tak dlouho a skončil dalším „rychlým neplánovaným rozložením“ po oddělení obou stupňů.

Dosud nejdelší let se odehrál letos v březnu, kdy se Starship po 50 minutách rozpadla při návratu do zemské atmosféry.

„Při čtvrtém testovacím letu se naše pozornost přesouvá z dosažení oběžné dráhy na demonstraci schopnosti návratu a opětovného použití Starship a Super Heavy,“ uvedla SpaceX v popisu čtvrté mise.

Reklama

Doporučujeme

Venezuela je připravena jednat s USA o boji proti drogám, řekl Maduro

Venezuela je připravená jednat se Spojenými státy o boji proti drogám či o investicích do ropného sektoru. V noci na dnešek to řekl venezuelský prezident Nicolás Maduro, napsala agentura AFP. Madura americká vláda považuje za jednoho z vůdců venezuelského Kartelu sluncí. Maduro také jednoznačně nepotvrdil úder na venezuelské území, o kterém v minulých dnech informovala americká média.

Rozsáhlé protesty v Íránu si již vyžádaly nejméně šest mrtvých

Pokračující střety mezi demonstranty a bezpečnostními složkami v Íránu si vyžádaly první oběti na životech, podle tiskových agentur zemřelo nejméně šest lidí. Zemi kvůli prudce rostoucí inflaci zasáhly největší protesty za poslední tři roky, které se v několika regionech změnily v násilí.

Ceny ropy za rok 2025 spadly nejvíc od pandemie covidu

Ropný trh má za sebou nejprudší roční pokles od covidové pandemie. Cena ropy v roce 2025 klesla zhruba o pětinu a podle části analytiků může tlak na zlevňování pokračovat i v prvních měsících roku 2026.

Zelenskyj v novoročním projevu: Mírová dohoda je z 90 procent hotová, Donbasu se nevzdáme

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v novoročním projevu oznámil, že mírová dohoda o ukončení války s Ruskem je podle něj hotová z devadesáti procent. Zároveň však varoval, že zbývající část jednání bude zásadní nejen pro budoucnost Ukrajiny, ale i celé Evropy.

Ukrajinský útok v Chersonské oblasti zabil 24 lidí, tvrdí Ruskem dosazené úřady

Ukrajinský útok na novoroční oslavy v Ruskem obsazené části Chersonské oblasti zabil 24 lidí a 50 dalších zranil, uvedl dnes Moskvou dosazený gubernátor Vladimir Saldo. Podle něj v přímořské obci Chorly zasáhly tři drony kavárnu a hotel. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů, ukrajinská strana se k věci zatím nevyjádřila.

Trump Media rozdá akcionářům vlastní kryptoměnu

Trump Media and Technology Group, firma stojící za sociální sítí Truth Social, oznámila, že akcionářům rozdá nový digitální token. Jde o další krok rodiny Trumpových směrem ke kryptoměnám, který znovu otevírá otázky možného střetu zájmů.

Tchajwanský prezident slíbil tvrdě bránit národní svrchovanost, podle Číny klame

Tchajwanský prezident Laj Čching-te dal v novoročním projevu najevo odhodlání bránit suverenitu a posilovat obranu ostrova tváří tvář rostoucím ambicím Číny, která tento týden podnikla u Tchaj-wanu vojenské cvičení s odpalováním raket, nácvikem blokády přístavů a útoků na námořní cíle. Laj se podle Číny snaží Tchajwance oklamat a mezinárodní veřejné mínění uvést v omyl, uvedla agentura Reuters.

Nový rok se vítal v Berlíně, Paříži i Londýně; v Nizozemsku útočili na policisty

Ohňostroji u Braniborské brány či u Vítězného oblouku přivítaly příchod Nového roku Berlín a Paříž. S hodinovým odstupem následoval Londýn, kde davy sledovaly show na obloze z nábřeží Temže. V Nizozemsku zachvátil požár staletý kostel, dva lidé po manipulaci s pyrotechnikou přišli o život a policisté čelili pyrotechnice, kterou na ně někteří lidé házeli. Silvestrovské a novoroční oslavy pokračovaly i jinde v Evropě a ve světě. V Sofii se s posledními vteřinami končícího roku odpočítával i vstup do eurozóny, Bulharsko se totiž stalo 21. zemí Evropské unie používající společnou měnu euro.

Požár na novoroční oslavě v Crans-Montana si vyžádal desítky mrtvých

Novoroční oslavy ve švýcarském středisku Crans-Montana skončily tragédií. V baru Le Constellation propukl krátce po půl druhé ráno požár a úřady mluví o „několika desítkách“ mrtvých. Zraněných je zhruba 100, řada z nich s těžkými popáleninami.

Kypr přebírá předsednictví EU, zaměří se na podporu Ukrajiny, obranu i migraci

Podpora Ukrajiny, ale také obrana, bezpečnost a migrace budou hlavními prioritami kyperského předsednictví v Radě EU, které začíná dnes. Kypřané přebírají mandát od Dánů a chtějí se věnovat podobným tématům, část pozornosti nicméně chtějí přesunout na jižní sousedy EU. Pro ostrov ve Středozemním moři jsou klíčové i dění na Blízkém východě, situace v palestinském Pásmu Gazy a také vztahy se státy Perského zálivu.

Sydney přivítalo rok 2026 ohňostrojem a pietní akcí za oběti střelby

Nejlidnatější australské město Sydney zahájilo rok 2026 ohňostrojem. Show se konala za zvýšené policejní přítomnosti vzhledem k tomu, že uplynulo jen několik týdnů od chvíle, kdy ozbrojenci zabili 15 lidí při oslavách židovského svátku chanuka na místní pláži Bondi Beach. Před spuštěním silvestrovských ohňostrojů obyvatelé města drželi minutu ticha za oběti útoku. Pietní akci doprovázelo speciální osvětlení mostu Harbour Bridge, píše agentura Reuters.

Finsko zadrželo loď, kterou podezírá z úmyslného poškození podmořského kabelu

Finské úřady zadržely ve Finském zálivu loď, kterou podezírají z úmyslného poškození podmořského kabelu mezi Helsinkami a estonským Tallinem. Finská policie uvedla, že zadržela 14 členů posádky lodi, kterou identifikovala jako nákladní plavidlo Fitburg. Podle policie loď vyplula z ruského Petrohradu a mířila do Izraele, napsala agentura Reuters. Na incident reagovali prezidenti Finska a Estonska Alexander Stubb a Alar Karis.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama