Reklama
12.5 C
Czech
Pátek 3. dubna 2026
ZprávySoud v Súdánu odsoudil trojici mužů k amputaci ruky

Soud v Súdánu odsoudil trojici mužů k amputaci ruky

Trojici mladých mužů v Súdánu justice odsoudila k amputaci pravé ruky, třem letům vězení a pokutě za krádež plynových lahví. Rozsudek vyvolal obavy, že africký stát více než rok po vojenském puči opět směřuje k extrémním zákonům zahrnujícím středověké tresty. Informoval o tom deník The Guardian.

Soud v súdánském městě Umm Durman nedaleko metropole Chatúm přes řeku Nil podle listu The Guardian obvinil trojici dvacetiletých mužů z krádeže plynových lahví a odsoudil je k amputaci pravé ruky.

Instituce verdikt vynesla už před dvěma týdny, ale až nyní vyšel najevo. Muži byli odsouzeni rovněž ke třem letům vězení a pokutě ve výši dvou milionů súdánských liber v rámci kompenzace za krádež.

Organizace se sídlem v Ugandě African Center for Justice and Peace Studies (ACJPS) v prohlášení na svém webu uvedla, že úřady mužům neumožnily spravedlivý soud.

Proces se podle organizace konal bez právního zastoupení obviněných, soud jim nevysvětlil závažnost trestného činu a postihy, a kromě doznání obviněných se nespoléhal na žádné jiné důkazy.

Obavy z návratu ke krutým trestům se naplňují

„Navzdory politickým změnám v zemi se bohužel nic nezměnilo, pokud jde o práva lidí,“ stěžoval si právník obviněných Samir Makeen. Úřady je nechaly převést do věznice Koper v severním Chartúmu, kde bude rozsudek v nespecifikovaném termínu vykonán.

Věznice v současnosti zadržuje i bývalého súdánského prezidenta Umara al-Bašíra, který byl svržen během veřejného povstání v roce 2019. Súdán se řídí radikálními islámskými zákony od roku 1983. Na tři roky je zrušil bývalý prezident Sadiq al-Mahdi.

V roce 1989 však demokratické směřování Súdánu po puči podporovaném islamisty zarazil právě Bašír. V zemi po jeho nástupu do čel státu vešly v platnost kruté tresty, jako je mrzačení ženských pohlavních orgánů, amputace rukou či bičování.

Změnilo se to v srpnu roku 2021, když Súdán podepsal úmluvu s OSN o zrušení krutých trestů a mučení. Mělo to vést k přepracování mnoha zákonů v trestním zákoníku podle mezinárodních legislativ o lidských právech. „To se ale nikdy nestalo,“ tvrdí Makeen, „protože neexistuje skutečná vůle u lidí držících se moci. To je důvod, proč tu a tam vidíme takové případy.“

Rozsudek vyvolává obavy, že Súdán po vojenském puči v říjnu 2021 obnoví krutou politiku známou z dřívějších let. Některé regresivní zákony o veřejném pořádku už junta upravila.

Reklama

Doporučujeme

Prezidenti Francie a Koreje chtějí spolupracovat na otevření Hormuzského průlivu

Francouzský prezident Emmanuel Macron se dnes v Soulu se svým jihokorejským protějškem I Če-mjongem dohodl, že budou spolupracovat na znovuotevření Hormuzského průlivu a zmírnění světové ekonomické nejistoty způsobené válkou na Blízkém východě. Napsala to agentura AP. Válku zahájily 28. února Izrael a USA údery na Írán, který mimo jiné blokuje tuto vodní cestu.

Tesle se hromadí neprodané elektromobily

Tesla má za sebou kvartál, který na první pohled nevypadá špatně, ale při bližším pohledu odhaluje nový problém. Automobilka v prvních třech měsících roku vyrobila výrazně víc aut, než kolik jich dokázala dodat zákazníkům. Na skladech a odstavných plochách jí tak zůstalo přes 50 tisíc neprodaných elektromobilů, nejvíc v historii firmy.

Situace na frontě je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců, řekl Zelenskyj

Situace na frontě ve válce s Ruskem je pro Ukrajinu nejlepší za deset měsíců. Dnes to podle agentury Reuters řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinské síly podle něho minulý měsíc zmařily ruskou ofenzívu.

Írán zasáhl ropnou rafinérii v Kuvajtu, v plynárenském zařízení v Emirátech hoří

Íránské bezpilotní letouny dnes zaútočily na kuvajtskou ropnou rafinérii Mína al-Ahmadí, kde vypuklo několik požárů. Íránský útok v zemi také poškodil část elektrárny a odsolovacího zařízení, zatímco plynárenské zařízení ve Spojených arabských emirátech (SAE) muselo kvůli dopadům trosek pozastavit provoz, napsaly tiskové agentury a média.

Rusko bombardovalo sever Ukrajiny, zemřel jeden člověk

Jeden člověk zemřel a další tři dnes ráno utrpěli zranění při ruském bombardování města Šostka v severoukrajinské Sumské oblasti. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Oleh Hryhorov. Útoky, které ruské síly v noci podnikly na Charkov, zranily pět lidí, napsala Ukrajinska pravda s odvoláním na policii. Mluvčí ukrajinského letectva podle agentury Reuters varoval, že Rusko od čtvrtka proti Ukrajině vede rozsáhlý útok a že ve vzdušném prostoru je stále velký počet nepřátelských dronů.

Írán tvrdí, že sestřelil americkou stíhačku F-35 a že pilot je asi mrtvý

Írán tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v centrální části země sestřelila americký bojový letoun F-35 a že pilot pravděpodobně nepřežil, napsaly tiskové agentury s odvoláním na íránská média. Web The Times of Israel (ToI) napsal, že se ale zřejmě jednalo o americký stíhací letoun F-15E, nikoli F-35. Po zásahu íránskou palbou musel před dvěma týdny nouzově přistát jiný bojový letoun F-35. USA spolu s Izraelem rozpoutaly na konci února válku proti Íránu, který provádí odvetné údery.

Otevře se Hormuzský průliv? Írán a Omán připravují protokol

Írán a Omán chystají protokol o monitorování a tranzitu lodí Hormuzským průlivem. Americké akcie tak vzrostly a ceny ropy klesly. Tato informace totiž dává naději na znovuzpřístupnění klíčové exportní trasy pro ropu bez nutnosti použít sílu.

Ochromený Írán? Zpravodajci zpochybňují Trumpovy výroky

Zhruba polovina odpalovacích zařízení Íránu zůstala neporušena. V jeho arzenálu se stále nachází tisíce dronů a dostatek raket k rozpoutání chaosu na Blízkém východě. S takovým hodnocením přišly americké zpravodajské služby. Odporují tak tvrzením prezidenta Donalda Trumpa, podle nichž byla schopnost Íránu odpalovat rakety a drony dramaticky omezena.

Trump odvolal ministryni spravedlnosti Bondi, nahradí ji Blanche

Americký prezident Donald Trump odvolal ministryni spravedlnosti Pam Bondi. Oznámil to na své sociální síti. Úřadujícím ministrem spravedlnosti se podle Trumpa stane dosavadní náměstek Todd Blanche. Podle agentury Reuters šéfovi Bílého domu vadilo, jak Bondi postupovala v kauze zveřejňování složek týkající se zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Trump byl údajně také stále více frustrován tím, že Bondi nejednala dostatečně rychle při stíhání kritiků a protivníků, proti nimž chtěl prezident vznést trestní obvinění.

John Travolta debutuje jako režisér na festivalu v Cannes

John Travolta se po letech vrací na filmový festival v Cannes. Tentokrát ale v nové roli. Poprvé představí vlastní film, který vychází z jeho osobního příběhu i dlouhodobé vášně pro létání.

Francouzská policie podle Le Parisien zadržela europoslankyni Hassan

Francouzská policie zadržela francouzsko-palestinskou levicovou europoslankyni Rimu Hassan kvůli údajnému schvalování terorismu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval list Le Parisien, podle kterého se případ týká příspěvku na síti X, kde Hassan odkazovala na jistého propalestinského japonského radikála. Podle zdrojů agentury AFP policie v tašce zadržené europoslankyně našla malé množství syntetických drog.

Macron tepe Trumpa za výroky o NATO

Francouzský prezident Emmanuel Macron ostře zkritizoval Donalda Trumpa kvůli jeho výrokům o NATO i kvůli tlaku na vojenské otevření Hormuzského průlivu. Během návštěvy Soulu řekl, že americký prezident svou rétorikou oslabuje důvěru v alianci a vytváří každodenní pochybnosti o závazku Spojených států vůči spojencům.

Rok po Trumpových clech se slibovaný obrat nedostavil

Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.

Klimatičtí vědci z USA prchají do Norska. Láká je výzkum v Arktidě

Politika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřená proti klimatické vědě spustila exodus vědců. Někteří se přesunuli do Norska, kde se podílejí na výzkumu v Arktidě.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama