V temných hlubinách Tichého oceánu objevili vědci kyslík produkovaný nikoliv živými organismy, ale podivnými kovovými hrudkami, které produkují téměř tolik elektřiny jako baterie AA. Tento nečekaný objev může přinést revoluci do našeho chápání vzniku života na Zemi.
V hlubinách čtyři kilometry pod povrchem Tichého oceánu, kam sluneční světlo nikdy nepronikne, vědci zaznamenali produkci kyslíku z malých minerálních usazenin známých jako polymetalické konkrece. Tento jev, pojmenovaný „temný kyslík“, byl objeven v Clarion-Clippertonově zóně (CCZ), hlubokomořské planině mezi Havají a Mexikem, kde těžební společnosti plánují těžbu těchto usazenin.
Polymetalické konkrece, často nazývané „baterie v kameni“, jsou bohaté na kovy jako kobalt, nikl, měď a mangan, které jsou využívány v bateriích, chytrých telefonech, větrných turbínách a solárních panelech. Mezinárodní tým vědců, který se na tento výzkum zaměřil, vyslal malou loď na dno CCZ s cílem zjistit, jak by těžba mohla ovlivnit zvláštní a málo prozkoumané živočichy žijící v těchto temných hlubinách.
‘Dark oxygen’ in depths of Pacific Ocean could force rethink about origins of life https://t.co/AJpSyK0nPR
— Guardian Environment (@guardianeco) July 22, 2024
„Snažili jsme se měřit rychlost spotřeby kyslíku na mořském dně,“ uvedl Andrew Sweetman, hlavní autor studie ze Skotské asociace pro námořní vědu (SAMS). K tomu použili zařízení zvané bentická komora, která shromáždila vzorek sedimentu. Obvykle se očekává, že množství kyslíku v komoře bude klesat, jakmile ho organismy začnou spotřebovávat při dýchání. Tentokrát se však stal pravý opak – množství kyslíku se zvýšilo, píše deník Guardian.
Tento nečekaný výsledek vědce šokoval natolik, že zpočátku předpokládali chybu v měřících přístrojích. Přivezli tedy na loď několik konkrecí a test zopakovali. Opět se množství kyslíku zvýšilo. Při bližším zkoumání si tým všiml, že konkrece nesou výrazný elektrický náboj.
Na povrchu těchto konkrecí vědci zaznamenali napětí téměř rovnající se napětí v baterii AA. Tento náboj může rozdělit mořskou vodu na vodík a kyslík v procesu zvaném elektrolytická disociace mořské vody, který nastává při napětí kolem 1,5 voltů – přibližně stejného jako u oné baterie.
Nicholas Owens, ředitel SAMS, označil tento objev za „jeden z nejvíce vzrušujících nálezů v oceánské vědě v posledních letech“. Produkce kyslíku mimo fotosyntézu nás nutí přehodnotit naše představy o evoluci složitého života na Zemi.
„Konvenční pohled je, že kyslík byl poprvé produkován před zhruba 3 miliardami let prastarými mikroby zvanými cyanobakterie, což vedlo k postupnému vývoji složitého života,“ uvedl Owens. Podle Sweetmana tento objev naznačuje, že „život mohl vzniknout i jinde než na pevnině“.
„A pokud tento proces probíhá na naší planetě, mohl by také vytvářet kyslíkatá prostředí na jiných oceánských světech, jako jsou Enceladus a Europa, čímž by poskytoval příležitosti pro existenci života?“ dodal Sweetman.
Studie, publikovaná v časopise Nature Geoscience, byla částečně financována kanadskou společností The Metals Company, která plánuje zahájit těžbu konkrecí v CCZ příští rok.
