Nevládní lidskoprávní organizace Human Rights Watch (HRW) vyzvala mezinárodní společenství k okamžité pomoci pro Haiti a zastavení deportací haitských občanů do vlasti, kde se stále zhoršuje humanitární i bezpečnostní situace. V zemi hrozí epidemie cholery a podle organizace Světový potravinový program (WFP) asi 4,7 milionu z jejích 11 milionů obyvatel čelí hladu. Přes 100.000 dětí mladších pěti let trpí akutní podvýživou, informovala agentura EFE.
„Pro tyto malé děti je cholera velmi nebezpečná, pokud nebudou léčeny, velmi rychle mohou zemřít,“ varoval v úterý Mumuza Muhindo z nevládní organizace Lékaři bez hranic (MSF) z haitské metropole. Cholera se do nejchudší americké země vrátila po třech letech, první úmrtí na ni oznámily úřady začátkem tohoto měsíce. Od té doby se tam potvrdily přes dvě desítky případů a na dvě desítky úmrtí. K šíření cholery tam přispívá nedostatek čisté pitné vody a potravin, špatné hygienické podmínky a nedostatečná lékařská péče. Země se už léta potýká s ekonomickou a politickou krizí a násilím gangů. Ty navíc už řadu týdnů blokují hlavní ropný terminál, čímž prohlubují nedostatek pohonných hmot.
🔴 Catastrophic hunger levels recorded for the first time in #Haiti
— World Food Programme (@WFP) October 17, 2022
🔴Almost half the population currently facing acute hunger
🔴Worrisome rise in food insecurity in Cite Soleil
WFP Country Director @CreoleBauer explains. pic.twitter.com/zfHasDH6TZ
Nejmocnějším gangem na Haiti je skupina G9 an Fanmi e Alye (G9 Rodina a spojenci), kterou vede Jimmy Chérizier, zvaný Babekyou (Barbecue). Ten požaduje rezignaci prezidenta a premiéra Ariela Henryho, který vede zemi od loňského července a jehož Chérizier viní z podílu na zosnování atentátu na prezidenta Jovenela Moïseho, zavražděného kolumbijskými žoldnéři loni v červenci. Henry, který podíl na atentátu odmítá, slíbil uspořádat volby, zatím to ale jeho vláda neudělala se zdůvodněním, že to neumožňují násilnosti gangů a nepokoje v zemi.
Za odstoupení Henryho se na Haiti konala už řada demonstrací, poslední z nich toto pondělí, kdy lidé v ulicích metropole protestovali i proti mezinárodním jednotkám, o něž haitský prezident začátkem října požádal. Tamní policie totiž boj s gangy nezvládá. Kanada a Spojené státy už o víkendu poslaly na Haiti několik obrněných vozidel a další vojenské vybavení, které neupřesnily a které si od nich haitská vláda koupila.
O pomoci Haiti má dnes jednat Rada bezpečnosti OSN, která mimo jiné zvažuje sankce vůči Chérizierovi či vyslání mezinárodní mise na Haiti. Mnozí Haiťané ale přítomnost zahraničních bezpečnostních složek odmítají, v minulosti země zažila několik intervencí i americkou okupaci (1915-1934). V roce 1994 ukončila vojenská intervence USA vládu junty; americké vojáky pak vystřídaly mírové jednotky OSN. Další mise OSN působila v zemi od roku 2004, opět kvůli převratu. Mise MINUSTAH tam byla do roku 2017 a provázelo ji i několik afér. Někteří její příslušníci čelili obviněním ze sexuálního násilí a v roce 2010 nepálští příslušníci sil OSN podle některých expertů zavlekli do země choleru, jež se rozšířila po zemětřesení a za pět let si vyžádala na 10.000 obětí.
RB OSN už letos v červenci schválila rezoluci, v níž vyzvala státy OSN, aby zakázaly vývoz zbraní a munice na Haiti, s výjimkou prodeje státním orgánům. RB OSN rovněž o rok, do 15. července 2023, prodloužila mandát kanceláře OSN na Haiti (BINUG), která spolupracuje s místními úřady zejména v humanitární otázkách. BINUG nahradila v roce 2019 policejní misi OSN (MINUJUSTH).
Haiti bylo v 18. století jako francouzská kolonie nejvýznamnějším producentem cukru na světě a v roce 1804 se stalo druhou zemí amerického kontinentu (po USA), která vyhlásila nezávislost. Posléze země zažila desítky převratů a několik diktatur. Nejkrvavější byla diktatura rodiny Duvalierů, jejíž tajná policie povraždila v letech 1957 až 1986 na 50.000 lidí. Další tisíce zmizely beze stopy a 1,5 milionu osob emigrovalo.
