ZprávySeverokorejský diktátor Kim Čong-un řinčí jadernými zbraněmi

Severokorejský diktátor Kim Čong-un řinčí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un v pondělí večer na vojenské přehlídce pronesl vyzývavý projev, v němž slíbil, že posílí svůj jaderný arzenál. Informuje o tom BBC. Podle expertů, které oslovil list Financial Times, vyhrožuje diktátor především sousední Jižní Koreji.

Na přehlídce u příležitosti výročí založení ozbrojených sil byly také předvedeny zakázané mezikontinentální balistické rakety (ICBM).

V březnu Severní Korea poprvé od roku 2017 otestovala svou největší známou ICBM. To vyvolalo široké odsouzení mezinárodního společenství, píše BBC.

USA po testu na zemi rovněž uvalily několik sankcí. ICBM, určené k dodávkám jaderných zbraní, prodlužují úderný dosah Severní Koreje až k americké pevnině.

Na přehlídce se kromě hypersonických raket objevily také balistické rakety odpalované z ponorek.

Diktátor se však zatím odsouzením nenechal odradit. „Budeme i nadále podnikat kroky k posílení a rozvoji jaderného potenciálu naší země co nejrychlejším tempem,“ řekl a dodal, že jejich jaderné síly „musí být připraveny“ k tomu, aby mohly být kdykoli použity. To se uvádí ve zprávě oficiální Korejské ústřední tiskové agentury (KCNA).

Severokorejské jaderné zbraně jsou v zásadě odstrašujícím nástrojem proti válce, ale mohou být použity i k jiným účelům, uvedl. Zopakoval předchozí rétoriku, že země v případě napadení úder vrátí.

Fotografie z přehlídky zveřejněné státními médii ukazují, že mezi zbraněmi vystavenými na přehlídce byl i Hwasong-17. Severní Korea prohlásila, že v březnu poprvé zkušebně odpálila mohutnou ICBM.

Ostře sledovaná přehlídka

Jihokorejští odborníci úspěch zkušebního odpalu zpochybnili. Pchjongjang obvykle předvádí své nové zbraně na vojenských přehlídkách, které často zahrnují dlouhé průvody tanků, dělostřelectva a vojáků.

Pondělní vojenská přehlídka byla ostře sledovaná, protože Severní Korea letos otestovala několik raket, což zvýšilo napětí na poloostrově.

Satelitní snímky navíc ukázaly, že Severní Korea v březnu rozjela aktivitu ve svém jaderném testovacím zařízení v Punggje-ri. To podnítilo obavy, že země obnoví testování jaderných zbraní a raket dlouhého doletu.

Nedávné zvolení nového jihokorejského prezidenta Yoon Suk-yeola, který vyjádřil tvrdší postoj k činnosti Severní Koreje, vztahy zhoršilo.

Jihokorejský ministr obrany Suh Wook začátkem tohoto měsíce prohlásil, že Jih je schopen zasáhnout severní odpalovací stanoviště raket – což vyvolalo zuřivou reakci Pchjongjangu.

Expert: Kim míří na Jižní Koreu

Andrej Lankov, jeden z předních světových odborníků na Severní Koreu, pro Financial Times uvedl, že jaderný arzenál Kimova režimu, který navzdory přísným mezinárodním sankcím nabývá na rozsahu a sofistikovanosti, nahradil jeho obranné potřeby.

„Severokorejský jaderný program byl zpočátku čistě obranný. Správně se obávali, že bez jaderných zbraní budou napadeni,“ řekl Lankov, který je profesorem historie na univerzitě Kookmin v Soulu.

„Nyní je to však z obranného hlediska zjevně přehnané. Ve skutečnosti nepotřebují mezikontinentální balistické rakety a nepotřebují ani termonukleární zařízení. To mě vede k silnému podezření, že jejich konečným snem je upevnit svou kontrolu nad Jižní Koreou,“ dodal.

V roce 2018 Kim Čong-un po rozhovorech s tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem zavedl moratorium na zkoušky balistických raket dlouhého doletu a jaderné zkoušky. V roce 2020 však Kim oznámil, že tento slib již není závazný.

Bidenova administrativa mezitím opakovaně prohlásila, že je ochotna obnovit rozhovory bez předběžných podmínek, ale zatím neprojevila velký zájem o zapojení Severní Koreje, která požaduje ukončení sankcí.

Prezident Biden místo toho upřednostňuje vztahy s Jižní Koreou a Japonskem a podporuje snahy odstupujícího jihokorejského prezidenta Mun Če-ina o urovnání vztahů mezi oběma zeměmi.

Doporučujeme

Rubio hovořil s Lavrovem o možném setkání Trumpa s Putinem v Číně

Americký ministr zahraničí Marco Rubio mluvil se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem o možném setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC), který se bude konat v polovině listopadu v Číně. Informovala o tom agentura AFP.

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama