-7.1 C
Czech
Neděle 15. února 2026
ZprávySeverokorejský diktátor Kim Čong-un řinčí jadernými zbraněmi

Severokorejský diktátor Kim Čong-un řinčí jadernými zbraněmi

Severokorejský vůdce Kim Čong-un v pondělí večer na vojenské přehlídce pronesl vyzývavý projev, v němž slíbil, že posílí svůj jaderný arzenál. Informuje o tom BBC. Podle expertů, které oslovil list Financial Times, vyhrožuje diktátor především sousední Jižní Koreji.

Na přehlídce u příležitosti výročí založení ozbrojených sil byly také předvedeny zakázané mezikontinentální balistické rakety (ICBM).

V březnu Severní Korea poprvé od roku 2017 otestovala svou největší známou ICBM. To vyvolalo široké odsouzení mezinárodního společenství, píše BBC.

USA po testu na zemi rovněž uvalily několik sankcí. ICBM, určené k dodávkám jaderných zbraní, prodlužují úderný dosah Severní Koreje až k americké pevnině.

Na přehlídce se kromě hypersonických raket objevily také balistické rakety odpalované z ponorek.

Diktátor se však zatím odsouzením nenechal odradit. „Budeme i nadále podnikat kroky k posílení a rozvoji jaderného potenciálu naší země co nejrychlejším tempem,“ řekl a dodal, že jejich jaderné síly „musí být připraveny“ k tomu, aby mohly být kdykoli použity. To se uvádí ve zprávě oficiální Korejské ústřední tiskové agentury (KCNA).

Severokorejské jaderné zbraně jsou v zásadě odstrašujícím nástrojem proti válce, ale mohou být použity i k jiným účelům, uvedl. Zopakoval předchozí rétoriku, že země v případě napadení úder vrátí.

Fotografie z přehlídky zveřejněné státními médii ukazují, že mezi zbraněmi vystavenými na přehlídce byl i Hwasong-17. Severní Korea prohlásila, že v březnu poprvé zkušebně odpálila mohutnou ICBM.

Ostře sledovaná přehlídka

Jihokorejští odborníci úspěch zkušebního odpalu zpochybnili. Pchjongjang obvykle předvádí své nové zbraně na vojenských přehlídkách, které často zahrnují dlouhé průvody tanků, dělostřelectva a vojáků.

Pondělní vojenská přehlídka byla ostře sledovaná, protože Severní Korea letos otestovala několik raket, což zvýšilo napětí na poloostrově.

Satelitní snímky navíc ukázaly, že Severní Korea v březnu rozjela aktivitu ve svém jaderném testovacím zařízení v Punggje-ri. To podnítilo obavy, že země obnoví testování jaderných zbraní a raket dlouhého doletu.

Nedávné zvolení nového jihokorejského prezidenta Yoon Suk-yeola, který vyjádřil tvrdší postoj k činnosti Severní Koreje, vztahy zhoršilo.

Jihokorejský ministr obrany Suh Wook začátkem tohoto měsíce prohlásil, že Jih je schopen zasáhnout severní odpalovací stanoviště raket – což vyvolalo zuřivou reakci Pchjongjangu.

Expert: Kim míří na Jižní Koreu

Andrej Lankov, jeden z předních světových odborníků na Severní Koreu, pro Financial Times uvedl, že jaderný arzenál Kimova režimu, který navzdory přísným mezinárodním sankcím nabývá na rozsahu a sofistikovanosti, nahradil jeho obranné potřeby.

Severokorejský jaderný program byl zpočátku čistě obranný. Správně se obávali, že bez jaderných zbraní budou napadeni,“ řekl Lankov, který je profesorem historie na univerzitě Kookmin v Soulu.

Nyní je to však z obranného hlediska zjevně přehnané. Ve skutečnosti nepotřebují mezikontinentální balistické rakety a nepotřebují ani termonukleární zařízení. To mě vede k silnému podezření, že jejich konečným snem je upevnit svou kontrolu nad Jižní Koreou,“ dodal.

V roce 2018 Kim Čong-un po rozhovorech s tehdejším americkým prezidentem Donaldem Trumpem zavedl moratorium na zkoušky balistických raket dlouhého doletu a jaderné zkoušky. V roce 2020 však Kim oznámil, že tento slib již není závazný.

Bidenova administrativa mezitím opakovaně prohlásila, že je ochotna obnovit rozhovory bez předběžných podmínek, ale zatím neprojevila velký zájem o zapojení Severní Koreje, která požaduje ukončení sankcí.

Prezident Biden místo toho upřednostňuje vztahy s Jižní Koreou a Japonskem a podporuje snahy odstupujícího jihokorejského prezidenta Mun Če-ina o urovnání vztahů mezi oběma zeměmi.

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama