Reklama
12.5 C
Czech
Neděle 8. března 2026
EkonomikaŠéf NATO Rutte žádá výrazné zvýšení výdajů na obranu, dvě procenta HDP...

Šéf NATO Rutte žádá výrazné zvýšení výdajů na obranu, dvě procenta HDP nestačí

Členské státy NATO musí posílit výdaje na obranu, musí být mnohem vyšší než stávající alianční cíl dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Vyzval k tomu dnes v Bruselu generální tajemník NATO Mark Rutte. Zdůraznil, že aliance není připravena na hrozby z Ruska, jimž bude čelit v příštích čtyřech až pěti letech, informovala agentura Reuters.

Rutte vybídl členy NATO, aby nastavili svůj způsob uvažování na válečnou dobu. Za studené války alianční země vynakládaly na obranu více než tři procenta HDP a budoucí výdaje podle něj budou muset být mnohem vyšší než dvě procenta.

„Rusko se připravuje na dlouhodobou konfrontaci, s Ukrajinou a s námi,“ varoval Rutte v projevu, který dnes měl v Bruselu. „Nejsme připraveni na to, co nás čeká za čtyři až pět let,“ řekl podle Reuters šéf aliance a dodal, že je čas přizpůsobit způsob uvažování válečné době a prudce zvýšit zbrojní výrobu a výdaje na obranu. „Nebezpečí se k nám blíží velkou rychlostí,“ řekl Rutte podle agentury AFP s poukazem na ruskou hrozbu vůči evropskému kontinentu. NATO musí dávat na obranu „mnohem více“, aby zabránilo „velké válce“ v Evropě, cituje dále AFP generálního tajemníka.

List Financial Times dnes s odvoláním na své zdroje napsal, že evropští členové NATO jednají o zvýšení aliančního cíle ročních výdajů na obranu ze současných dvou procent na tři procenta HDP.

Členské státy se v roce 2014 dohodly, že armádní výdaje zvýší na nejméně dvě procenta HDP. Ze 32 aliančních států podmínku podle nyní již bývalého generálního tajemníka NATO Jense Stoltenberga letos splní nejméně 23 zemí. Česko v letošním roce cíle této hranice dosáhne poprvé.

Podle Financial Times začaly před týdnem při jednání aliančních ministrů zahraničí důvěrné rozhovory o tom, že by se spojenci v krátkodobém výhledu zavázali k ročním obranným výdajům ve výši 2,5 procenta výkonu ekonomiky a že do roku 2030 by dosáhli tři procenta.

Rutte dnes rovněž upozornil, že aliance musí mít jasno ohledně ambicí Číny. Varoval, že Peking výrazně posiluje své ozbrojené síly a zastrašuje Tchaj-wan.

Reklama

Doporučujeme

USA a Izrael zaútočily na íránské ropné sklady a zařízení, čtyři mrtví

Spojené státy a Izrael v Íránu zaútočily na čtyři ropné sklady a logistické středisko pro přepravu ropných produktů, přičemž zabily čtyři lidi, oznámil podle agentury AFP íránský představitel ve státní televizi. V důsledku úderů na ropná zařízení v sobotu pozdě večer Teheránem a nedalekým Karadžem otřásly výbuchy a objevily se obrovské ohnivé koule, napsal deník The New York Times (NYT).

Íránské Shromáždění znalců se prý shodlo na nástupci duchovního vůdce Chameneího

Íránské Shromáždění znalců dospělo k většinové shodě na nástupci nejvyššího duchovního vůdce Íránu ajatolláha Alího Chameneího, který byl zabit 28. února v prvních hodinách americko-izraelských úderů na Teherán. Podle íránské agentury Mehr to dnes oznámil jeden z 88 členů sboru vysoce postavených islámských právníků a duchovních. Izraelská armáda brzy poté varovala, že jejím terčem se stane každý nástupce Chameneího i ti, kdo ho chtějí jmenovat.

Planeta se otepluje nejrychleji v historii měření

Tempo globálního oteplování v posledním desetiletí výrazně zrychlilo. Nová studie ukazuje, že planeta se zahřívá téměř dvakrát rychleji než v předchozích dekádách. Pokud trend vydrží, svět může překročit hranici oteplení 1,5 °C už před rokem 2030.

Sobotní dronové útoky v Súdánu si vyžádaly nejméně 33 životů

Při dronových útocích ve dvou lokalitách v súdánské oblasti Kurdufán v sobotu zahynulo nejméně 33 lidí. Informovala o tom dnes agentura AFP s odvoláním na lékařský zdroj. Útoky si podle něj vyžádaly rovněž 59 zraněných, z nichž 30 je stále hospitalizováno. Kurdufán se stal ohniskem bojů mezi vládní armádou a polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF).

Meghan Markle a její značka As Ever končí spolupráci s Netflixem

Lifestylová značka As Ever, kterou založila Meghan Markle, vstupuje do nové fáze. Projekt, jenž vznikl ve spolupráci s Netflixem, bude nyní pokračovat samostatně. Podle zástupců značky jde o logický krok po rychlém růstu během prvního roku.

Stanete se „legitimním cílem“ Íránu, varoval země EU náměstek ministra

Írán varoval evropské státy před přímým zapojením do konfliktu na Blízkém východě. Podle Teheránu by se země Evropské unie, které by se přidaly k americkým a izraelským útokům, staly legitimním cílem odvetných úderů.

Maďarsko zadrželo sedm Ukrajinců, Kyjev doporučuje Maďarsku se vyhnout

Maďarský daňový úřad oznámil zadržení sedmi Ukrajinců, které stíhá kvůli podezření z praní špinavých peněz. Zadržuje také dvě vozidla pro přepravu peněz. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na zmíněný úřad. Kyjev o něco dříve obvinil Maďarsko ze zadržení sedmi pracovníků ukrajinské státní banky Oščadbank, kteří podle něj převáželi z Rakouska peníze a zlato. Ukrajina požaduje jejich okamžité propuštění, uvedl šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na síti X. Kyjev zároveň vyzval Ukrajince, aby se vyhnuli cestám do sousedního Maďarska.

USA vyšetřují zásah školy v Íránu. Analýza naznačuje souvislost s americkým útokem

Američtí vojenští vyšetřovatelé se domnívají, že za úder na dívčí školu v jihoíránském městě Mínáb, při němž zahynuly desítky dětí, pravděpodobně nesou odpovědnost Spojené státy. Vyšetřování nicméně zatím stále probíhá. K tragédii došlo během prvního dne amerických a izraelských útoků na Írán.

Izrael zasáhl na předměstí Bejrútu sídlo výkonné rady Hizballáhu

Při noční vlně úderů na Libanon bylo zasaženo sídlo výkonné rady proíránského hnutí Hizballáh na předměstí Bejrútu, uvedla podle serveru The Times of Israel (ToI) izraelská armáda. Údery dále na předměstí Dahíja zasáhly desítky vícepodlažních budov a skladiště dronů. Noční údery podle libanonské agentury NNA zasáhly také desítky vesnic na jihu a východě Libanonu. Dopoledne Izrael zahájil další vlnu úderů. Výbuchy byly hlášeny z oblasti pobřežního města Sajdá.

Trump má problém. Soud mu nařídil vrátit peníze vybrané z cel

Americký soud pro mezinárodní obchod nařídil Celní a pohraniční stráži vrátit částku přes 130 miliard dolarů (asi 2,99 bilionu korun) dvěma tisícům amerických podniků. Rozhodnutí padlo poté, co Nejvyšší soud zrušil cla americké administrativy uvalená na obchodní partnery na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA).
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama