-5.6 C
Czech
Středa 14. ledna 2026
Válka na UkrajiněScholz obhajoval dovoz energií z Ruska, odmítl také nasazení NATO na Ukrajině

Scholz obhajoval dovoz energií z Ruska, odmítl také nasazení NATO na Ukrajině

Německý kancléř Olaf Scholz dnes znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska a odmítl také nasazení NATO na Ukrajině. Zároveň však prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se může spolehnout na solidaritu Německa. Scholz také ocenil mimořádnou roli zemí jako Polsko, Česká republika nebo Slovensko při přijímání ukrajinských válečných uprchlíků.

Šéf německé vlády řekl, že krátkodobě nevidí možnost, jak se obejít bez dodávek energetických surovin z Ruska. Německo přitom podle něj dlouhodobě chce ukončit svou závislost na ruské ropě, plynu a uhlí. „Ale udělat to ze dne na den by znamenalo uvrhnout naši zemi a celou Evropu do recese,“ varoval Scholz. O aktuální situaci kolem ruské agrese na Ukrajině mluvil při parlamentní debatě o rozpočtových výdajích.

„Ohroženy by byly statisíce pracovních míst. Celá průmyslová odvětví by se ocitla nad propastí,“ řekl kancléř. Už nyní podle něj uvalené sankce tvrdě dopadají na německé občany, a to nejen v podobě vysokých cen pohonných hmot. Scholz dodal že jedná podle zásady, že sankce nesmí evropské státy zasáhnout tvrději než ruské vedení.

Německý kancléř zároveň Ukrajinu ujistil německou solidaritou a odmítl zatažení NATO do války s Ruskem. Slyší prý hlasy těch, kteří požadují bezletovou zónu nebo vyslání mírových jednotek NATO na Ukrajinu, ale jakkoli je to těžké, Německo na to nepřistoupí. Je třeba trvat na tom, že nesmí dojít k přímé konfrontaci mezi NATO a Ruskem, zdůraznil Scholz den před mimořádným aliančním summitem v Bruselu. „NATO se nestane stranou válečného konfliktu,“ ujistil kancléř, který také požadoval okamžité ukončení války. „Zbraně musí mlčet, a to ihned,“ řekl.

Scholz připustil, že nikdo nemůže říct, zda stávající jednání mezi Ukrajinou a Ruskem povedou k úspěchu. Ujistil však že Německo neopomine žádný pokus o znovunastolení míru na kontinentě. S ukrajinským prezidentem Zelenským i šéfem Kremlu Vladimirem Putinem opakovaně hovořil a ruský prezident podle něj „musí slyšet pravdu o válce na Ukrajině“. „A tato pravda zní: Válka ničí Ukrajinu. Ale válkou Putin ničí i budoucnost Ruska,“ prohlásil šéf německé vlády.

Scholz Ukrajinu dále ujistil, že se může spolehnout na německou pomoc. Připomněl, že Německo od začátku války dodává Kyjevu zbraně a výzbroj a společně s partnery zavedlo bezprecedentní sankce, které jsou účinné a jsou neustále přitvrzovány.

Také ukrajinští uprchlíci jsou podle Scholze v Německu vítáni. Kancléř poděkoval za soucit a solidaritu. Desetitisíce lidí podle něj otevřely nejen svá srdce, ale také své domy a byty. Mimořádný výkon tu podaly především Polsko, Česká republika, Slovensko, Moldavsko, Rumunsko a Maďarsko, vyzdvihl Scholz.

Německo zatím oficiálně přijalo více než 232.000 ukrajinských uprchlíků, mnohem menší Česká republika ještě více. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy přišlo od zahájení ruské vojenské invaze do České republiky zatím kolem 300.000 běženců.

Reklama

Doporučujeme

Exprezidentovi Jižní Koreje Jun Sok-jolovi hrozí trest smrti

Jihokorejští státní zástupci formálně požádali soud o uložení trestu smrti bývalému prezidentovi Jun Sok-jolovi. Ten stojí před soudem v Soulu a obžaloba jej viní z vedení povstání. Toho se měl dopustit, když se pokusil vyhlásit stanné právo.

Mattel představil první panenku Barbie, která přibližuje život s autismem

Do řady Fashionistas vstupuje novinka, která odráží rozmanitost dětských světů. Panenka s fidget spinnerem, sluchátky a komunikačním tabletem vznikla ve spolupráci s autistickou komunitou a má pomoci dětem připomenout, že být jiný je naprosto v pořádku.

Stovky traktorů blokovaly ulice Paříže při dalším zemědělském protestu

Okolo 350 traktorů dnes přijelo do ulic Paříže, kde francouzští zemědělci protestuj í proti dohodě Evropské unie s jihoamerickými zeměmi spolku Mercosur, která podle nich ohrozí jejich příjmy a potenciálně i dodávky potravin pro obyvatele. Farmáři v ranní špičce blokovali ulice metropole a požadovali okamžité kroky vlády ke zlepšení situace, informovala agentura AFP. Mluvčí vlády ve francouzské televizi uvedla, že kabinet brzy představí nová opatření na pomoc zemědělcům.

Americký Senát rozjíždí jednání o regulaci kryptoměn

Ve Washingtonu se znovu rozbíhá snaha nastavit jasná pravidla pro trh s kryptoměnami. Senátní bankovní výbor má v polovině ledna projednávat návrh legislativy, která má vymezit, jak se budou v USA digitální aktiva regulovat a kdo za co ponese dohled.

Ve Venezuele od čtvrtka propustili 73 politických vězňů, uvedla tamní opozice

Ve Venezuele bylo k pondělnímu večeru propuštěno 73 politických vězňů, informovala dnes tamní opozice na sociální síti X, kde zveřejnila jejich seznam. Čech Jan Darmovzal, který je ve Venezuele vězněn od předloňského září, na něm není. Aktuální informace o tomto českém občanovi ČTK zjišťuje. Venezuelská autoritářská vláda pod americkým tlakem minulý čtvrtek slíbila propustit "značný počet" politických vězňů a v pondělí uvedla, že propuštěno bylo 116 lidí vězněných za porušování ústavního pořádku; tento počet ale zatím opozice nepotvrdila.

Čtyři mrtví a šest raněných při ruském útoku na Charkov, uvedly úřady

Nejméně čtyři lidé přišli o život a šest utrpělo zranění při ruském nočním útoku na předměstí Charkova, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dříve informoval o dvou mrtvých a pěti raněných v druhém největším ukrajinském městě, ležícím na východě země. Ukrajina naopak zaútočila na přístavní město Taganrog u Azovského moře, tvrdí ruské úřady.

Íránci se po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím

Íránci se podle agentury AP po dnech protestů mohou znovu telefonicky spojit se zahraničím, nadále ale nefungují internet ani textové zprávy. Na pokračující výpadky internetu upozornila své občany také americká diplomacie, podle níž by, pokud to bude bezpečné, měli Američané zvážit odchod z Íránu přes pozemní hranice s Tureckem a s Arménií.

Grónsko a Dánsko slibují posílení bezpečnosti Arktidy

Severoatlantická aliance (NATO) a Grónsko chtějí posílit obranu dánského autonomního území v naději, že odradí amerického prezidenta Donalda Trumpa od pokusů o jeho převzetí. Šéf Bílého domu trvá na tom, že Grónsko musí být pod kontrolou USA, protože je klíčové pro národní bezpečnost.

Trump vzkázal Nejvyššímu soudu: Zrušte cla a nastane chaos

Pokud Nejvyšší soud neuzná platnost cel na základě zákona International Emergency Economic Powers Act (IEEPA), nastane chaos a ekonomická nejistota. To na své sociální síti Truth Social prohlásil americký prezident Donald Trump. Varoval, že vrátit vybrané peníze by bylo nemožné.

Grónsko odmítá americké převzetí za jakýchkoli okolností

Vláda v Nuuku odmítla, že by Spojené státy mohly převzít kontrolu nad Grónskem. Ostrov, který má širokou autonomii v rámci Dánska, zdůraznil, že patří do západních obranných struktur a bezpečnost chce řešit v rámci NATO.

Rekordní oteplení oceánů zvyšuje tlak na klima i ekosystémy

Oceány v roce 2025 pohltily více tepla než kdykoli dřív. Tento rekord nevěstí nic dobrého a vědci varují před zesílením extrémního počasí i rostoucím ohrožením podmořského života.

Výbuch plynové lahve v Islámábádu zabil novomanžele a další lidi

Novomanželé v pákistánském Islámábádu zemřeli po výbuchu plynové lahve v domě, kde po svatební oslavě přespávali. Neštěstí si vyžádalo i další oběti z řad rodiny a hostů, několik lidí utrpělo zranění.

V Kanadě zmizelo jezero Lake Rouge. Vědci zkoumají proč

V květnu 2025 se v odlehlé části severního Québecu beze stopy vytratilo jezero o rozloze tří čtverečních kilometrů. Místní obyvatele to šokovalo, odborníci dodnes hledají vysvětlení a případ znovu otevírá otázku, jak moc krajina pod tlakem lidské činnosti ztrácí stabilitu.

Zlaté glóby 2026 ovládli Timothée Chalamet a režisér Paul Thomas Anderson

Timothée Chalamet konečně prolomil smůlu, Paul Thomas Anderson si odnesl svou první sošku za režii a Jessie Buckley zaujala emocionálním projevem. Zlaté glóby letos nebyly jen o lesku a šatech, ale i o silných momentech a nečekaných výsledcích.

Milos Raonic ukončil kariéru

Bývalá světová trojka a finalista Wimbledonu Milos Raonic oznámil, že končí s profesionálním tenisem. Pětatřicetiletý Kanaďan se loučí po letech, kdy patřil k nejvýraznějším hráčům své generace.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama