-3.9 C
Czech
Neděle 15. února 2026
Válka na UkrajiněScholz obhajoval dovoz energií z Ruska, odmítl také nasazení NATO na Ukrajině

Scholz obhajoval dovoz energií z Ruska, odmítl také nasazení NATO na Ukrajině

Německý kancléř Olaf Scholz dnes znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska a odmítl také nasazení NATO na Ukrajině. Zároveň však prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se může spolehnout na solidaritu Německa. Scholz také ocenil mimořádnou roli zemí jako Polsko, Česká republika nebo Slovensko při přijímání ukrajinských válečných uprchlíků.

Šéf německé vlády řekl, že krátkodobě nevidí možnost, jak se obejít bez dodávek energetických surovin z Ruska. Německo přitom podle něj dlouhodobě chce ukončit svou závislost na ruské ropě, plynu a uhlí. „Ale udělat to ze dne na den by znamenalo uvrhnout naši zemi a celou Evropu do recese,“ varoval Scholz. O aktuální situaci kolem ruské agrese na Ukrajině mluvil při parlamentní debatě o rozpočtových výdajích.

„Ohroženy by byly statisíce pracovních míst. Celá průmyslová odvětví by se ocitla nad propastí,“ řekl kancléř. Už nyní podle něj uvalené sankce tvrdě dopadají na německé občany, a to nejen v podobě vysokých cen pohonných hmot. Scholz dodal že jedná podle zásady, že sankce nesmí evropské státy zasáhnout tvrději než ruské vedení.

Německý kancléř zároveň Ukrajinu ujistil německou solidaritou a odmítl zatažení NATO do války s Ruskem. Slyší prý hlasy těch, kteří požadují bezletovou zónu nebo vyslání mírových jednotek NATO na Ukrajinu, ale jakkoli je to těžké, Německo na to nepřistoupí. Je třeba trvat na tom, že nesmí dojít k přímé konfrontaci mezi NATO a Ruskem, zdůraznil Scholz den před mimořádným aliančním summitem v Bruselu. „NATO se nestane stranou válečného konfliktu,“ ujistil kancléř, který také požadoval okamžité ukončení války. „Zbraně musí mlčet, a to ihned,“ řekl.

Scholz připustil, že nikdo nemůže říct, zda stávající jednání mezi Ukrajinou a Ruskem povedou k úspěchu. Ujistil však že Německo neopomine žádný pokus o znovunastolení míru na kontinentě. S ukrajinským prezidentem Zelenským i šéfem Kremlu Vladimirem Putinem opakovaně hovořil a ruský prezident podle něj „musí slyšet pravdu o válce na Ukrajině“. „A tato pravda zní: Válka ničí Ukrajinu. Ale válkou Putin ničí i budoucnost Ruska,“ prohlásil šéf německé vlády.

Scholz Ukrajinu dále ujistil, že se může spolehnout na německou pomoc. Připomněl, že Německo od začátku války dodává Kyjevu zbraně a výzbroj a společně s partnery zavedlo bezprecedentní sankce, které jsou účinné a jsou neustále přitvrzovány.

Také ukrajinští uprchlíci jsou podle Scholze v Německu vítáni. Kancléř poděkoval za soucit a solidaritu. Desetitisíce lidí podle něj otevřely nejen svá srdce, ale také své domy a byty. Mimořádný výkon tu podaly především Polsko, Česká republika, Slovensko, Moldavsko, Rumunsko a Maďarsko, vyzdvihl Scholz.

Německo zatím oficiálně přijalo více než 232.000 ukrajinských uprchlíků, mnohem menší Česká republika ještě více. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy přišlo od zahájení ruské vojenské invaze do České republiky zatím kolem 300.000 běženců.

Reklama

Doporučujeme

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.

ANALÝZA: Ruská ekonomika má největší problémy od začátku války

Ruská ekonomika má vážné problémy. Státní pokladna se vyprazdňuje rychleji, než Moskva čekala, což může ztížit financování války na Ukrajině. Ruská veřejnost si začíná stěžovat na vysoké ceny zboží, zejména potravin. Kreml se tak ocitl v nejtěžší ekonomické situaci od začátku invaze v roce 2022. Zatímco se ekonomická smyčka utahuje, ruská armáda na bojišti zpomalila postup.

Ministerstvo vnitřní bezpečnosti USA omezuje chod kvůli výpadku financování

Americké ministerstvo vnitřní bezpečnosti (DHS) v sobotu 14. února přešlo do režimu částečného omezení chodu poté, co Senát nedokázal schválit jeho financování. Tisíce zaměstnanců mají jít na nucené volno, další zůstávají v práci bez výplaty, dokud se Kongres nedohodne na rozpočtu. Dopady se mají nejrychleji projevit v oblastech, kde je DHS vidět nejvíc, tedy na letištích a při koordinaci krizové pomoci.

Merz chce silnější Evropu a opravu transatlantické důvěry

Amerika už podle německého kancléře Friedricha Merze naráží na limity, když chce řešit světové krize sama. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval k opravě transatlantické důvěry, ale zároveň k tomu, aby Evropa posílila vlastní obranu. Zmínil i první rozhovory s Emmanuelem Macronem o možnosti, že by se Německo opřelo o francouzské jaderné odstrašení.

Jílek má olympijské zlato

Rychlobruslař Metoděj Jílek vyhrál na zimních olympijských hrách závod na 10 000 metrů a přidal pro Česko další cenný kov. Po stříbru z pětky tak během jednoho týdne získal druhou olympijskou medaili.

Adamczyková vybojovala na olympiádě stříbro

Česká výprava má na zimních hrách v Itálii třetí medaili. Eva Adamczyková dojela ve finále snowboardcrossu v Livignu druhá, od zlata ji dělily čtyři setiny sekundy. V programu dne zaujalo i další Klaebovo vítězství v běhu na lyžích a solidní umístění českých reprezentantů.

Logistika se stala novou obětí AI nervozity na trzích

Akcie dopravních a logistických firem ve čtvrtek prudce oslabily poté, co malá společnost Algorhythm Holdings představila nový nástroj pro plánování přeprav s využitím umělé inteligence. Investoři se obávají, že podobné systémy mohou snížit potřebu služeb části trhu a roztočily se další výprodeje napříč sektory.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama