Válka na UkrajiněScholz obhajoval dovoz energií z Ruska, odmítl také nasazení NATO na Ukrajině

Scholz obhajoval dovoz energií z Ruska, odmítl také nasazení NATO na Ukrajině

Německý kancléř Olaf Scholz dnes znovu obhajoval dovoz energetických surovin z Ruska a odmítl také nasazení NATO na Ukrajině. Zároveň však prohlásil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se může spolehnout na solidaritu Německa. Scholz také ocenil mimořádnou roli zemí jako Polsko, Česká republika nebo Slovensko při přijímání ukrajinských válečných uprchlíků.

Šéf německé vlády řekl, že krátkodobě nevidí možnost, jak se obejít bez dodávek energetických surovin z Ruska. Německo přitom podle něj dlouhodobě chce ukončit svou závislost na ruské ropě, plynu a uhlí. „Ale udělat to ze dne na den by znamenalo uvrhnout naši zemi a celou Evropu do recese,“ varoval Scholz. O aktuální situaci kolem ruské agrese na Ukrajině mluvil při parlamentní debatě o rozpočtových výdajích.

„Ohroženy by byly statisíce pracovních míst. Celá průmyslová odvětví by se ocitla nad propastí,“ řekl kancléř. Už nyní podle něj uvalené sankce tvrdě dopadají na německé občany, a to nejen v podobě vysokých cen pohonných hmot. Scholz dodal že jedná podle zásady, že sankce nesmí evropské státy zasáhnout tvrději než ruské vedení.

Německý kancléř zároveň Ukrajinu ujistil německou solidaritou a odmítl zatažení NATO do války s Ruskem. Slyší prý hlasy těch, kteří požadují bezletovou zónu nebo vyslání mírových jednotek NATO na Ukrajinu, ale jakkoli je to těžké, Německo na to nepřistoupí. Je třeba trvat na tom, že nesmí dojít k přímé konfrontaci mezi NATO a Ruskem, zdůraznil Scholz den před mimořádným aliančním summitem v Bruselu. „NATO se nestane stranou válečného konfliktu,“ ujistil kancléř, který také požadoval okamžité ukončení války. „Zbraně musí mlčet, a to ihned,“ řekl.

Scholz připustil, že nikdo nemůže říct, zda stávající jednání mezi Ukrajinou a Ruskem povedou k úspěchu. Ujistil však že Německo neopomine žádný pokus o znovunastolení míru na kontinentě. S ukrajinským prezidentem Zelenským i šéfem Kremlu Vladimirem Putinem opakovaně hovořil a ruský prezident podle něj „musí slyšet pravdu o válce na Ukrajině“. „A tato pravda zní: Válka ničí Ukrajinu. Ale válkou Putin ničí i budoucnost Ruska,“ prohlásil šéf německé vlády.

Scholz Ukrajinu dále ujistil, že se může spolehnout na německou pomoc. Připomněl, že Německo od začátku války dodává Kyjevu zbraně a výzbroj a společně s partnery zavedlo bezprecedentní sankce, které jsou účinné a jsou neustále přitvrzovány.

Také ukrajinští uprchlíci jsou podle Scholze v Německu vítáni. Kancléř poděkoval za soucit a solidaritu. Desetitisíce lidí podle něj otevřely nejen svá srdce, ale také své domy a byty. Mimořádný výkon tu podaly především Polsko, Česká republika, Slovensko, Moldavsko, Rumunsko a Maďarsko, vyzdvihl Scholz.

Německo zatím oficiálně přijalo více než 232.000 ukrajinských uprchlíků, mnohem menší Česká republika ještě více. Podle úterního vyjádření premiéra Petra Fialy přišlo od zahájení ruské vojenské invaze do České republiky zatím kolem 300.000 běženců.

Doporučujeme

Účet za válku s Íránem je astronomický. Americe mizí miliardy před očima

Válka mezi Spojenými státy a Íránem se pořádně prodražuje. Americká armáda za konflikt do poloviny října utratila nejméně 47,1 miliardy dolarů (více než bilion korun), přičemž konečný účet může být ještě vyšší. Prezident Donald Trump mezitím prohlašuje, že boje ukončí, kdykoliv se rozhodne. Podmínkou však zůstává, aby Teherán nikdy nezískal jadernou zbraň.

KOMENTÁŘ: Fed jen pár dní před volbami v USA rozhoduje o sazbách. Splní Trumpovi přání?

Americká centrální banka ve středu rozhoduje o úrokových sazbách – citlivé rozhodnutí tedy oznámí jen pár dní před napjatými volbami do Kongresu. Očekává se, že Fed nechá sazby beze změny. Mohlo by se tak zdát, že Kevin Warsh nechce před hlasováním přilévat olej do ohně.

Bolsonaro po prohraných volbách uprchl z Brazílie. Dostane víza v USA

Brazilský senátor Flávio Bolsonaro po překvapivé porážce v prezidentských volbách opustil zemi a zamířil do Spojených států. Učinil tak navzdory rozhodnutí nejvyššího soudu, který mu nařídil odevzdat cestovní pasy kvůli vyšetřování podezření z praní špinavých peněz. Americké ministerstvo zahraničí oznámilo, že Bolsonarovi a jeho rodině umožní vstup do USA.

Trump tvrdí, že zakáže pojem umělá inteligence, trvá na super inteligenci

Americký prezident Donald Trump dnes oznámil, že zakáže v dokumentech používat slovní spojení umělá inteligence (AI), neboť trvá na svém označení super inteligence, které pokládá za mnohem přesnější. Šéf Bílého domu o záměru vymáhat změnu ustáleného názvu napsal na své sociální síti Truth Social.

Netanjahu po volbách vyzval k vytvoření silné pravicové vlády

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v povolebním projevu vyzval k vytvoření silné pravicové vlády. Zároveň podle médií v noci na dnešek prohlásil, že Izraeli nelze vládnout s podporou izraelských Arabů, jejichž strany v parlamentních volbách podle odhadů posílily. Kompletní výsledky zatím nejsou k dispozici, podle aktualizovaných průzkumů od volebních místností bude zřejmě poměr sil vyrovnaný a parlamentní většinu nezíská vládní ani opoziční blok.

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama