Na první pohled působí jako další italské městečko na kopci. Jenže San Marino není ani město, ani italské. Je to samostatný stát, vklíněný mezi regiony Emilia-Romagna a Marche. Má dvě hlavy státu, vlastní parlament a historii, která sahá až do 4. století. Na 61 kilometrech čtverečních se tu rozprostírá jeden z nejmenších, ale i nejzajímavějších koutů Evropy.
Podle legendy San Marino založil v roce 301 kameník Marinus, který uprchl na horu Titano před římskými perzekucemi. Právě tady pak vznikla komunita, z níž vyrostla nejstarší fungující republika na světě. A i když ho dnes obklopuje Itálie ze všech stran, San Marino si svou nezávislost uhájilo i ve chvílích, kdy Evropa hořela.
San Marino, #Italy. #travel #musttravel pic.twitter.com/muOaTGQdCK
— ᗰᑌST TᖇᗩᐯEᒪ (@must_travel) July 5, 2025
Z historického centra, zapsaného na seznamu UNESCO, se otevírají výhledy na Jadran i Apeniny. Město je labyrintem kamenných uliček bez aut, které lemují středověké věže, starobylé paláce a hradby. Nejslavnější je trojice pevností Guaita, Cesta a Montale, které spojuje stezka vedoucí po horském hřebeni. V jedné z nich najdete i tzv. Čarodějnickou stezku a muzeum zbraní.
Navzdory tomu, že místní mluví italsky a jedí typická jídla regionu Romagna, rozhodně se neztotožňují s označením „Italové“. „Nikdy nám tak neříkejte, považujeme to za urážku,“ říká turistická průvodkyně Antonia Ponti. Obyvatelé San Marina se hrdě nazývají „Sammarinesi“ a drží si vlastní identitu. Mají vlastní pasy, vlajku, poštu i měnu (byť v eurech).
Dva kapitáni-regenti
San Marino má i další kuriozity: například dvě hlavy státu zároveň, volené každých šest měsíců, a devět samosprávných oblastí zvaných „castelli“, z nichž každá má svého „kapitána“, něco jako starostu. Tato tradice sahá až do 13. století a zajišťuje, že moc zůstává rovnoměrně rozložená.
Kromě historické části nabízí San Marino i zábavu pro rodiny — od lanových center po dinosauří labyrint. Místní navíc udržují při životě tradiční stará řemesla: kamenictví a hrnčířství. Po druhé světové válce se zde rozvinuly i další odvětví jako výroba keramiky, nábytku a papíru.
Moře na dosah
Gastronomie připomíná tu italskou, ale s místními specialitami. Oblíbená je piada – plněná placka podávaná například v bistru L’Angela Veste Piada. A nesmí chybět sladká Torta Tre Monti, inspirovaná třemi slavnými věžemi. K tomu si místní rádi dají pistáciový likér nebo domácí amaretto.
Přístup do San Marina je snadný – autem z Rimini nebo lanovkou z Borgo Maggiore. A kdo se zdrží déle, může odtud podniknout výlety třeba k moři nebo do města Urbino. Ale pozor, jakmile vkročíte za nenápadnou tabuli „Ancient Land of Freedom“, ocitáte se v úplně jiném světě.