Válka na UkrajiněRusové zřejmě postavili v Chersonské oblasti provizorní mosty

Rusové zřejmě postavili v Chersonské oblasti provizorní mosty

Ruské jednotky pravděpodobně postavily v Chersonské oblasti na jihu Ukrajiny dva provizorní mosty a spustily na řece Dněpr převoz. Snaží se tím kompenzovat ztrátu klíčových mostů, které poničila ukrajinská armáda, informovalo dnes ráno britské ministerstvo obrany. Podle něj se Rusko snaží posílit kontrolu nad okupovaným územím a ustanovit tam civilní orgány, jejichž úkolem je uspořádat referendum o připojení těchto oblastí k Rusku.

Ve své čtvrteční analýze britské ministerstvo obrany informovalo, že ukrajinské dělostřelectvo poškodilo svými útoky tři strategické mosty na řece Dněpr, a tím téměř odřízlo město Cherson od dalších oblastí okupovaných ruskou armádou.

„V Chersonské oblasti ruské síly velmi pravděpodobně postavily dva pontonové mosty a spustily převozní systém, čímž reagovaly na fakt, že okolní mosty byly poničeny při nedávných útocích,“ uvedlo dnes britské ministerstvo obrany. Podle něj se Ukrajincům podařilo odrazit několik menších útoků na frontové linii v Doněcku.

Rusko se podle Londýna také snaží posílit kontrolu nad civilním obyvatelstvem žijícím na okupovaných územích. „Ruskem dosazené úřady jsou velmi pravděpodobně pod rostoucím tlakem Moskvy, aby konsolidovaly kontrolu nad oblastí a později v letošním roce uspořádaly referenda o připojení k Rusku,“ uvedlo britské ministerstvo obrany.

Ukrajinští činitelé tento týden podle serveru The Guardian oznámili, že začala operace s cílem osvobodit Cherson. Ruské jednotky vyzvali, aby město opustily, vzdaly se, nebo se připravily na to, že budou zničené.

Ukrajinská armáda dnes uvedla, že při své protiofenzivě v Chersonské oblasti zabila v pátek více než stovku vojáků, zničila sedm tanků a dva muniční sklady. Železniční doprava přes řeku Dněpr byla přerušena, což by mohlo dál zkomplikovat zásobování ruských vojáků na západ od řeky, sdělilo podle agentury Reuters jižní velitelství ukrajinských sil.

Ruskojazyčná verze zpravodajského serveru BBC News uvádí, že v Chersonské oblasti jsou jen tři přechody přes Dněpr – Antonivský automobilový most, který byl poničen ve středu, Antonivský železniční most a hráz Kachovské přehrady.

Agentura Reuters uvedla, že nebyla schopna zprávy Ukrajinců nezávisle potvrdit. Ruskem dosazená správa Chersonské oblasti tento týden západní a ukrajinské hodnocení situace v regionu odmítla.

Obě strany konfliktu se rovněž v pátek vzájemně obviňovaly z útoku na věznici v obci Olenivka v Doněcké oblasti, při němž pravděpodobně zahynuly desítky ukrajinských válečných zajatců, včetně příslušníků pluku Azov.

Ukrajina požaduje, aby bylo OSN a Červenému kříži umožněno incident vyšetřit. Červený kříž podle BBC oznámil, že usiluje o přístup k věznici, aby mohl pomoci s evakuací a s ošetřením zraněných.

Generální štáb ukrajinské armády dnes na své facebookové stránce uvedl, že nejaktivnější boje se dál vedou na východě Ukrajiny. Ruští vojáci se snaží provádět útočné operace z různých směrů, ale neúspěšně, konstatoval štáb ve svém pravidelném ranním shrnutí. Ruské ostřelování je hlášeno mimo jiné ve směru na Bachmut, Slovjansk a Avdijivku.

Doporučujeme

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.

Izrael se ocitl v politické pasti. Netanjahu může zůstat u moci i bez vítězství

Izrael čekají týdny nejistoty. Konečné výsledky parlamentních voleb potvrdily, že ani blok premiéra Benjamina Netanjahua, ani opozice vedená Gadim Eisenkotem nezískaly většinu potřebnou k sestavení vlády. Politici nyní hledají cestu ze složité situace, která může skončit dalším hlasováním. To by bylo už sedmé během osmi let.

Sýrie se topí v zoufalství. Lidé nemají práci ani peníze na jídlo

Pád režimu Bašára Asada měl pro Syřany znamenat začátek lepšího života. Téměř dva roky poté však mnoho domácností čelí prohlubující se chudobě. Potraviny, elektřina i pohonné hmoty výrazně zdražily a nespokojenost vyústila v rozsáhlé protesty. Prezident Ahmad Šara tak čelí rostoucímu tlaku obyvatel, kteří na slibované hospodářské oživení stále čekají.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama