-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
Válka na UkrajiněRusové pravděpodobně mění strategii, nyní pomalu postupují na Bachmut

Rusové pravděpodobně mění strategii, nyní pomalu postupují na Bachmut

Ruské jednotky v posledních dnech pokračovaly ve snaze o „taktické útoky“ směrem na ukrajinské město Bachmut a dařilo se jim postupovat, ovšem pouze pomalu. Ve svém ranním hlášení o vývoji bojů na Ukrajině to uvádí britské ministerstvo obrany. Rusové podle něj pravděpodobně mění strategii ofenzívy na Donbase poté, co ta stávající nepřinesla „rozhodující průlom“.

„Během posledních čtyř dní se Rusko dál snažilo o taktické útoky na ose směrem na Bachmut, severovýchodně od Doněcka, a dařil se mu jen pomalý postup,“ uvádí britské ministerstvo obrany. „Rusko pravděpodobně upravuje operační design své ofenzívy na Donbase poté, co se mu nepodařil rozhodující operační průlom na základě plánu, kterým se řídí od dubna,“ pokračuje sdělení, aniž by uvádělo podrobnosti o možných taktických změnách.

Britské hlášení také mluví o pravděpodobné snaze Rusů přesunout „významný počet“ jednotek ze severu Donbasu na jih Ukrajiny. „Pravděpodobně (Rusko) identifikovalo svou záporožskou frontu jako zranitelnou oblast, která potřebuje posily,“ uvedl Londýn.

Ruská vojska obnovila místní pozemní útoky severozápadně a jihozápadně od Izjumu na východě Ukrajiny. Možná vytvářejí podmínky pro útočnou operaci dále na západ Charkovské oblasti, anebo přímo na Charkov, upozornil americký Institut pro studium války (ISW). „Ruské síly měsíce drží pozice u měst Balaklija a vsi Velyka Komyšuvacha a tato dvě místa mohou využít jako nástupiště pro útočné operace,“ usoudili experti. Rusové podle jejich názoru sotva dokážou dobýt Charkovskou oblast či přímo Charkov, druhé největší ukrajinské město, vzhledem k pomalosti postupu v Donbasu a k přetrvávajícím problémům s formováním sil a jejich zásobováním. Útoky ale mohou podle ISW posloužit k odvrácení protiútoku ukrajinských vojsk.

Ukrajinská rada národní bezpečnosti a obrany spočítala, že ruská vojska od začátku invaze z 24. února podnikla asi tři stovky úderů na vojenské cíle – a šedesátkrát častěji – v 17.300 případech – útočila na civilní cíle, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Rusko stále tvrdí, že neútočí na civilisty a na civilní objekty, přestože četné důkazy svědčí o opaku, dodala.

Důvodem takového množství útoků na civilní cíle je i nízká přesnost ruských zbraní a používání zastaralých či mylných údajů.

Ruská vojska dosud poškodila či zničila více než polovinu bytového fondu Mariupolu, Charkova, Černihivu, Buče, Severodoněcka a Lysyčansku. Osm procent obyvatel Ukrajiny, více než 3,5 milionu lidí, zůstalo bez střechy nad hlavou, tvrdí rada.

Ukrajinské síly od začátku ruské invaze již zabily okolo 41.030 ruských vojáků, zničily 1768 tanků, 4011 obrněných vozidel, 932 děl, 259 raketometů, 117 protileteckých zbraní, 223 letadel, 190 vrtulníků, 736 dronů, 174 střel s plochou dráhou letu, 15 plavidel, 2912 aut a cisteren a 82 kusů speciální techniky, odhadl dnes ukrajinský generální štáb.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Interfax oznámilo, že ruské síly zničily na předměstí Oděsy vypouštěcí zařízení protilodních střel Harpoon a v Charkově zásahem vysoce přesných zbraní zničily dvě americká vypouštěcí zařízení amerických raketometů HIMARS. Ukrajinští vojáci podle serveru RBK-Ukrajina tvrdí, že Rusové v neděli vypálili z Krymu dvě rakety Iskander na Oděsu, kde místní úřady hlásily, že byl zasažen lom. Ostřelování Charkova si vyžádalo dva zraněné, uvedla agentura Ukrinform.

Údaje znepřátelených stran o ztrátách protivníka nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Reklama

Doporučujeme

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama