Válka na UkrajiněRusové pravděpodobně mění strategii, nyní pomalu postupují na Bachmut

Rusové pravděpodobně mění strategii, nyní pomalu postupují na Bachmut

Ruské jednotky v posledních dnech pokračovaly ve snaze o „taktické útoky“ směrem na ukrajinské město Bachmut a dařilo se jim postupovat, ovšem pouze pomalu. Ve svém ranním hlášení o vývoji bojů na Ukrajině to uvádí britské ministerstvo obrany. Rusové podle něj pravděpodobně mění strategii ofenzívy na Donbase poté, co ta stávající nepřinesla „rozhodující průlom“.

„Během posledních čtyř dní se Rusko dál snažilo o taktické útoky na ose směrem na Bachmut, severovýchodně od Doněcka, a dařil se mu jen pomalý postup,“ uvádí britské ministerstvo obrany. „Rusko pravděpodobně upravuje operační design své ofenzívy na Donbase poté, co se mu nepodařil rozhodující operační průlom na základě plánu, kterým se řídí od dubna,“ pokračuje sdělení, aniž by uvádělo podrobnosti o možných taktických změnách.

Britské hlášení také mluví o pravděpodobné snaze Rusů přesunout „významný počet“ jednotek ze severu Donbasu na jih Ukrajiny. „Pravděpodobně (Rusko) identifikovalo svou záporožskou frontu jako zranitelnou oblast, která potřebuje posily,“ uvedl Londýn.

Ruská vojska obnovila místní pozemní útoky severozápadně a jihozápadně od Izjumu na východě Ukrajiny. Možná vytvářejí podmínky pro útočnou operaci dále na západ Charkovské oblasti, anebo přímo na Charkov, upozornil americký Institut pro studium války (ISW). „Ruské síly měsíce drží pozice u měst Balaklija a vsi Velyka Komyšuvacha a tato dvě místa mohou využít jako nástupiště pro útočné operace,“ usoudili experti. Rusové podle jejich názoru sotva dokážou dobýt Charkovskou oblast či přímo Charkov, druhé největší ukrajinské město, vzhledem k pomalosti postupu v Donbasu a k přetrvávajícím problémům s formováním sil a jejich zásobováním. Útoky ale mohou podle ISW posloužit k odvrácení protiútoku ukrajinských vojsk.

Ukrajinská rada národní bezpečnosti a obrany spočítala, že ruská vojska od začátku invaze z 24. února podnikla asi tři stovky úderů na vojenské cíle – a šedesátkrát častěji – v 17.300 případech – útočila na civilní cíle, uvedla stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Rusko stále tvrdí, že neútočí na civilisty a na civilní objekty, přestože četné důkazy svědčí o opaku, dodala.

Důvodem takového množství útoků na civilní cíle je i nízká přesnost ruských zbraní a používání zastaralých či mylných údajů.

Ruská vojska dosud poškodila či zničila více než polovinu bytového fondu Mariupolu, Charkova, Černihivu, Buče, Severodoněcka a Lysyčansku. Osm procent obyvatel Ukrajiny, více než 3,5 milionu lidí, zůstalo bez střechy nad hlavou, tvrdí rada.

Ukrajinské síly od začátku ruské invaze již zabily okolo 41.030 ruských vojáků, zničily 1768 tanků, 4011 obrněných vozidel, 932 děl, 259 raketometů, 117 protileteckých zbraní, 223 letadel, 190 vrtulníků, 736 dronů, 174 střel s plochou dráhou letu, 15 plavidel, 2912 aut a cisteren a 82 kusů speciální techniky, odhadl dnes ukrajinský generální štáb.

Ruské ministerstvo obrany dnes podle agentury Interfax oznámilo, že ruské síly zničily na předměstí Oděsy vypouštěcí zařízení protilodních střel Harpoon a v Charkově zásahem vysoce přesných zbraní zničily dvě americká vypouštěcí zařízení amerických raketometů HIMARS. Ukrajinští vojáci podle serveru RBK-Ukrajina tvrdí, že Rusové v neděli vypálili z Krymu dvě rakety Iskander na Oděsu, kde místní úřady hlásily, že byl zasažen lom. Ostřelování Charkova si vyžádalo dva zraněné, uvedla agentura Ukrinform.

Údaje znepřátelených stran o ztrátách protivníka nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama