-10.1 C
Czech
Pondělí 16. února 2026
Válka na UkrajiněRuský útok na nemocnici v Mariupolu si vyžádal životy tří lidí, uvedlo...

Ruský útok na nemocnici v Mariupolu si vyžádal životy tří lidí, uvedlo město

Při středečním leteckém útoku ruských sil na dětskou nemocnici v Mariupolu na jihovýchodě Ukrajiny zahynuli tři lidé, včetně jednoho dítěte. Podle agentury Unian to dnes uvedla městská rada Mariupolu na sociální síti Telegram. Sedmnáct lidí podle správy města při útoku utrpělo zranění. Mluvčí ruského prezidenta dnes řekl, že Kreml požádá armádu o informace ohledně útoku. Moskva obvinění z bombardování ovšem odmítá a tvrdí, že jde o dezinformace.

„K dnešku je známo, že po teroristickém bombardování dětské nemocnice v Mariupolu ruskými letadly utrpělo zranění 17 lidí (dětí, žen, lékařů), tři zemřeli, mezi nimi i dítě – dívka,“ cituje Unian z prohlášení ukrajinského města. Ruská letadla ve středu bombardovala porodnici v centru Mariupolu, uvedla agentura Unian. Zničena byla podle ní také nemocnice včetně dětského oddělení.

Zástupce starosty Mariupolu stanici BBC řekl, že mezi zraněnými jsou i těhotné ženy. „Jsem si naprosto jistý, že o tomto zařízení vědí a je to jejich třetí nemocnice, kterou v tomto městě ničí,“ řekl Serhij Orlov. O den dříve podle něj ruské dělostřelectvo zničilo nemocnici s 300 lůžky pro covidové pacienty a také středisko pro odběr krve. „Jsem si naprosto jistý, že to jsou jejich cíle,“ dodal Orlov.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok označil za válečný zločin, ruskou armádu viní z genocidy a vyzval mezinárodní společenství k okamžitému vyhlášení bezletové zóny nad Ukrajinou. Nálet odsoudil mimo jiné britský premiér Boris Johnson, Bílý dům nebo mluvčí OSN. Jako válečný zločin označil ruský nálet na nemocnici také český premiér Petr Fiala.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí tvrzení ukrajinské strany o bombardování dětské nemocnice v Mariupolu ruskými silami označila za „informační terorismus“, píše agentura Reuters. Ruský diplomat při OSN Dmitrij Poljanskij už dříve uvedl, že zpráva o ruském útoku je nepravdivá – prohlásil, že budova byla v minulosti porodnicí, ale již delší dobu ji používá armáda. Mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle ní novinářům sdělil, že Kreml požádá ruskou armádu o informace ohledně bombového útoku na porodnici.

Mariupolská městská rada dnes dále uvedla, že ruské jednotky „cíleně a bezohledně ničí civilní obyvatelstvo Mariupolu“. Rusko dlouhodobě útoky na civilní cíle popírá.

Strategicky důležitý přístav u Azovského moře čelí už déle než týden obléhání ruskými silami a humanitární situace ve městě, kde žije přes 400.000 lidí, je podle vicepremiérky Ukrajiny Iryny Vereščukové katastrofální. Podle středečního vyjádření Orlova přišlo v Mariupolu o život nejméně 1170 civilistů. Tyto údaje není možné ověřit z nezávislých zdrojů. Město je podle dostupných informací bez vody, tepla, jídla či vody. Dosavadní snahy o evakuaci obyvatel přes humanitární koridory v případě Mariupolu selhaly. Obě strany se navzájem viní z porušování klidu zbraní vyhlášených pro evakuaci.

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Igor Konašenkov dnes podle Reuters oznámil, že ruské jednotky převzaly kontrolu nad řadou čtvrtí v Mariupolu. Agentura zároveň upozornila, že jeho tvrzení nemohla ověřit. Ruské agentury TASS a Interfax Konašenkova citují tak, že několik čtvrtí na východě města ovládly jednotky proruské samozvané Doněcké lidové republiky (DNR). „Operace na osvobození města Mariupol od nacionalistů pokračovala,“ uvedl mluvčí, podle něhož byla „osvobozena“ rovněž jedna čtvrt na západě města.

Agentura AP s odvoláním na starostu města Žytomyr píše, že bomby dopadly také na dvě nemocnice v tomto městě západně od Kyjeva. V tomto případě podle dostupných informací nebyl nikdo zraněn. Světová zdravotnická organizace (WHO) už dříve potvrdila 18 útoků na zdravotnická zařízení na Ukrajině, ke kterým došlo od zahájení ruské invaze na Ukrajinu před dvěma týdny.

Reklama

Doporučujeme

Albánie a Rumunsko se příští týden zúčastní prvního zasedání Trumpovy Rady míru

Albánský premiér Edi Rama a rumunský prezident Nicušor Dan se 19. února zúčastní ve Washingtonu prvního zasedání Rady míru, píše agentura AFP. Koncept rady vychází z plánu amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Pásmo Gazy, který vedl k současnému příměří, jež v pásmu vstoupilo v platnost loni 10. října. Rada byla formálně ustanovena v lednu v Davosu, kde Trump spolu s několika pozvanými státníky podepsal zakládající dokument.

USA nijak nezpochybňují evropskou zprávu, že Navalnyj byl otráven, řekl Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během dnešní návštěvy Slovenska označil za "znepokojivou" zprávu pěti evropských zemí, že Rusko nechalo před dvěma lety otrávit kritika Kremlu Alexeje Navalného v ruské věznici smrticím jedem. Dodal, že Washington nemá důvod závěry evropských vědců zpochybňovat. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.

Americká armáda měla při operaci ve Venezuele využít AI Claude

Při operaci americké armády ve Venezuele, jejímž cílem měl být únos prezidenta Nicoláse Madura, se měl objevit i jazykový model Claude od společnosti Anthropic. Jde o další signál, že umělá inteligence už neproniká jen do kanceláří a call center, ale i do vojenských rozhodovacích procesů.

Ukrajinský dronový útok podle ruského činitele poškodil přístav Taman

Ukrajinský dronový útok poškodil přístav Taman u Černého moře, uvedl dnes podle agentury Reuters gubernátor Krasnodarského kraje Veniamin Kondratěv. Dva lidé podle něj utrpěli zranění, když byly poničeny nádrž na skladování ropy, sklad a terminál v obci Volna, kde se přístav nachází. Na místě podle činitele propuklo několik požárů, na jejichž uhašení pracovalo přes 100 lidí. Ruská armáda v noci na dnešek zaútočila na Ukrajinu 83 drony, oznámilo ukrajinské letectvo na platformě Telegram s tím, že 55 z nich zneškodnilo.

Klaunská show, reagoval exprezident Obama na rasistické video, které zveřejnil Bílý dům

Bývalý americký prezident Barack Obama se nepřímo vyjádřil k rasistickému videu sdílené na účtu současného prezidenta Donalda Trumpa. Dekorum, které kdysi formovalo chování veřejných činitelů, podle něj z americké politiky mizí.

Izraelské údery v Gaze zabily desítku lidí

Izraelské údery v Pásmu Gazy dnes zabily nejméně devět Palestinců, píše agentura Reuters s odvoláním na tamní zdravotníky. Podle agentury AFP, která se odvolává na tamní civilní ochranu, je obětí již jedenáct. Izraelská armáda uvedla, že útočila v reakci na porušení příměří ze strany teroristického hnutí Hamás a že údery byly přesně cílené. V Pásmu Gazy vstoupilo v platnost příměří loni 10. října, z jeho porušování se však obě strany pravidelně vzájemně obviňují.

Ruským cílem není dosáhnout míru, řekla v Mnichově Kallas

Rusko se nezastaví na Donbasu a jeho cílem není dosáhnout míru, proto Evropa zvyšuje výdaje na obranu. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekla vysoká představitelka Evropské unie pro zahraniční a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová. Kromě obrany a pomoci Ukrajině v obraně proti ruské agresi jsou podle ní nyní prioritami EU dobrá mezinárodní partnerství, včetně těch obchodních, a stabilita v jejím sousedství.

Británie a další státy tvrdí, že Navalného zabil jed z pralesniček

Británie, Francie, Německo, Švédsko a Nizozemsko tvrdí, že Alexej Navalnyj zemřel po zásahu jedovatou látkou z kůže ekvádorských pralesniček. Podle společného závěru jejich zpravodajských služeb byl v těle ruského opozičního lídra nalezen epibatidin a je vysoce pravděpodobné, že právě on způsobil jeho smrt ve vězeňské kolonii.

Macinka se v Mnichově střetl s Hillary Clinton

Český ministr zahraničí Petr Macinka se na Mnichovské bezpečnostní konferenci dostal do ostré výměny s Hillary Clinton. V panelové debatě obhajoval, že část kroků Donalda Trumpa je reakcí na to, že se v některých oblastech politiky zašlo příliš daleko. Clinton jeho výklad odmítla a přenesla spor k dopadům Trumpovy politiky na USA i na Ukrajinu.

Na demonstraci proti íránskému režimu přišlo v Mnichově téměř 200.000 lidí

Téměř 200.000 lidí dnes přišlo v Mnichově na demonstraci proti íránskému režimu. S odvoláním na bavorskou policii to uvedla agentura AFP. Protest se koná na okraj Mnichovské bezpečnostní konference, na níž vystoupil i syn posledního íránského šáha a jedna z nejvýraznějších postav íránského exilu Rezá Pahlaví. Lidé na demonstraci provolávali hesla na jeho podporu.

Při ruském nočním útoku na Oděsu zahynula jedna žena

Ruská armáda v noci na dnešek provedla dronový útok na ukrajinskou Oděsu, při kterém zahynula jedna žena, jejíž rodinný domek vzplanul po zásahu dronem. Na Telegramu to uvedl šéf vojenské správy Oděské oblasti Oleh Kiper.

Witkoff s Kushnerem budou jednat v Ženevě o Íránu i Ukrajině

Vyslanci amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff a Jared Kushner budou v úterý jednat v Ženevě s íránskými představiteli a následně se ve švýcarském městě zúčastní i trojstranného jednání se zástupci Ukrajiny a Ruska. Informovala o tom dnes agentura Reuters s odkazem na zdroj obeznámený se záležitostí.

USA a Evropa patří k sobě a mohou společně vybudovat nový řád, řekl Rubio

Spojené státy a Evropa patří k sobě, řekl dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci. USA jsou podle něj připraveny reformovat světový řád i samy, raději by to ale udělaly s Evropou, která je jejich ceněným spojencem a nejstarším přítelem. Rubio rovněž řekl, že USA stále neví, zda to Rusové myslí se snahou o ukončení války na Ukrajině vážně.

Ve Venezuele propustili 17 politických vězňů, zákon o amnestii zatím neschválili

Venezuelské úřady dnes propustily dalších 17 politických vězňů, a to v rámci nedávno představeného zákona o amnestii. Očekávalo se, že parlament zákon schválí již ve čtvrtek, ale kvůli sporu provládních a opozičních poslanců se tak nestalo, uvedla agentura AFP. Veškerá propuštění na svobodu jsou proto podmínečná. Opoziční strana Vente Venezuela později podle agentury Reuters potvrdila, že úřady dnes propustily deset mužů a sedm žen.

Bessent tlačí na rychlé schválení amerických pravidel pro kryptoměny

Americká vláda chce už na jaře dotáhnout zákon, který nastaví federální pravidla pro digitální aktiva. Ministr financí Scott Bessent vyzval Kongres, aby návrh posunul co nejrychleji k podpisu prezidenta Donalda Trumpa. Podle něj by jasná regulace přišla vhod právě teď, kdy je kryptotrh rozkolísaný a investoři hledají jistotu.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama