5.9 C
Czech
Sobota 6. prosince 2025
Válka na UkrajiněRuský odstřelovač zabil ukrajinského novináře, který pracoval pro italský deník

Ruský odstřelovač zabil ukrajinského novináře, který pracoval pro italský deník

Ukrajinského novináře Bogdana Bitika, který pracoval pro italský deník La Repubblica, zabil na Ukrajině ruský odstřelovač. Píše o tom BBC a The Guardian.

Bogdan Bitik pracoval s italským reportérem Corradem Zuninem, který byl zraněn, když se v Chersonské oblasti dostali na mušku ruským odstřelovačům. Oba na sobě přitom měli na sobě neprůstřelné vesty s nápisem „tisk“, píše BBC.

Reportéři se stali terčem útoku poblíž Antonivského mostu přes řeku Dněpr nedaleko Ukrajinou ovládaného města Cherson, které leží na západním břehu řeky. Rusko dnes tvrdí, že Chersonskou oblast anektovalo, kontroluje však jen jednu její část.

Ruské jednotky most zničily, když se v listopadu stahovaly přes řeku z města. Ukrajinské síly nyní údajně vybudovaly pozice na nedalekém východním břehu.

Reportéři prošli třemi kontrolními stanovišti a ukrajinská armáda je „bez problémů“ pustila dál, uvedl Zunino v telefonickém rozhovoru pro své noviny.

Pak ale uslyšel „hvizd“ a uviděl svého kolegu bez života na zemi. „Byli jsme zasaženi. Viděl jsem Bogdana na zemi, nehýbal se,“ řekl. „Plazil jsem se, dokud jsem se nedostal z palebné linie. Utíkal jsem, dokud jsem nenarazil na civilní auto. Byl jsem celý od krve. Několikrát jsem se snažil Bogdanovi dovolat, neodpovídal mi,“ dodal. The Guardian píše, že Zunino byl střelen pouze do ramene.

Bohužel nepřežil

Zunino se léčí v nemocnici v Chersonu. Bitik „to bohužel nepřežil“, napsal list La Repubblica. Dodal, že po sobě zanechal manželku a syna. „Byl to můj velký přítel, bolest je nesnesitelná,“ řekl Zunino.

Noviny uvedly, že se ukázalo jako obtížné vyzvednout Bitikovo tělo kvůli ruským odstřelovačům.

Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba italským médiím řekl, že za vraždu jsou zodpovědní Rusové. „Rusům je jedno, jestli jste Rus, Ital nebo Ukrajinec, oni prostě střílejí,“ řekl. Moskva se k incidentu bezprostředně nevyjádřila.

Ještě před oznámením tohoto úmrtí uvedla organizace Reportéři bez hranic (RSF), že od loňské plnohodnotné ruské invaze bylo na Ukrajině zabito osm reportérů a 19 jich bylo zraněno.

Překročení řeky Dněpr by mohlo mít význam při budoucích ofenzivách. Ukrajinská armáda již nějakou dobu veřejně hovoří o přípravách na velkou protiofenzívu, aniž by upřesnila, kde a kdy by mohla být zahájena.

Až dosud byla celá Chersonská oblast na východním břehu Dněpru pod ruskou kontrolou, přičemž široká řeka sloužila jako přirozená bariéra. Moskvou ovládané části Chersonu minulý týden navštívil ruský prezident Vladimir Putin.

Reklama

Doporučujeme

Netflix kupuje Warner Bros a Hollywood vře

Netflix oznámil obří akvizici studia Warner Bros a streamovací služby HBO Max. Místo úlevy nebo nadšení dorazila do Hollywoodu vlna vzteku. Tvůrci, odbory i provozovatelé kin se obávají dopadů, které mohou zasáhnout celé odvětví od pracovních míst po budoucnost filmů v kinech.

Na východě Konga pokračují intenzivní boje jen pár hodin po podpisu mírové dohody

Na východě Konga se dnes rozhořely intenzivní boje mezi tamní armádou a povstaleckým hnutím M23 podporovaným sousední Rwandou. Stalo se to pouhý den poté, co konžský prezident Felix Tshisekedi a jeho rwandský protějšek Paul Kagame podepsali v Bílém domě mírovou dohodu, ve které se zavázali k ukončení bojů a ke stabilizaci situace, píše agentura Reuters.

Kanadská vláda vyškrtla Sýrii ze seznamu států podporujících terorismus

Kanadská vláda dnes oznámila, že vyškrtla Sýrii ze svého seznamu států podporujících terorismus a hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS) prozatímního syrského prezidenta Ahmada Šary ze seznamu teroristických organizací podle kanadského trestního zákoníku. Informovala o tom agentura Reuters.

Pákistán a Afghánistán se ostřelují, strany se navzájem viní z porušení klidu

Pákistánské a afghánské jednotky se dnes silně ostřelovaly přes společnou hranici v okrese Spínbuldak. Obě strany se vzájemně obviňují z rozpoutání bojů, které jsou v rozporu s křehkým příměřím z uplynulých dvou měsíců. Podle agentury Reuters však zatím nebyly hlášeny žádné oběti, ani škody.

Trump se poprvé sešel s mexickou prezidentkou Sheinbaum

Po více než deseti měsících v úřadě se americký prezident Donald Trump poprvé setkal s mexickou prezidentkou Claudií Sheinbaum, s níž opakovaně na dálku jednal o omezování počtu migrantů mířících do USA či zavádění cel na mexické zboží. Na osobní setkání došlo až při losování mistrovství světa ve fotbale, ačkoli američtí prezidenti často o schůzku s vůdci klíčového jižního souseda usilují mnohem dříve po nástupu do úřadu, napsala agentura AP.

Pokrok k míru závisí na Rusku, shodli se zástupci USA a Ukrajiny

Zástupci Spojených států a Ukrajiny se během jednání na Floridě shodli, že pokrok směrem k míru závisí na ochotě Ruska ukázat skutečný zájem o mír a učinit kroky k ukončení zabíjení. Po pátečním druhém dni rozhovorů to uvedlo americké ministerstvo zahraničí. Jednání mezi zvláštním vyslancem Stevem Witkoffem, zetěm prezidenta Donalda Trumpa Jaredem Kushnerem, tajemníkem ukrajinské bezpečnostní rady Rustemem Umerovem a náčelníkem generálního štábu Andrijem Hnatovem budou pokračovat i dnes.

Pentagon skupuje klíčové minerály a brzdí klimatické cíle

Kritické suroviny potřebné pro rozvoj obnovitelných zdrojů končí stále častěji v armádních skladech. Pentagon zrychluje hromadění minerálů, zatímco experti varují, že tím zpomaluje globální klimatické úsilí i dostupnost materiálů pro zelené technologie.

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli balonům z Běloruska,

Litva plánuje vyhlášení nouzové situace kvůli pašeráckým balonům, které do této pobaltské země pronikají z Běloruska. Vyplývá to z informací agentury AFP a veřejnoprávní stanice LRT, která se odvolává na návrh ministerstva vnitra. Vláda má podle ní rozhodnout příští týden. AFP s odkazem na premiérku Ingu Ruginienéovou píše, že Litva nouzovou situaci vyhlásí.

Nad francouzskou základnou s jadernými ponorkami se objevily drony

Několik dronů přeletělo nad francouzskou ponorkovou základnou na poloostrově Île Longue na západě země. Informovala o tom dnes agentura AFP s odkazem na vyjádření četnictva. Prokuratura později odpoledne oznámila, že případ vyšetřuje. Na základně nedaleko bretaňského Brestu jsou umístěny francouzské jaderné ponorky s balistickými střelami (SNLE).

Po krátkém boji s těžkou nemocí zemřel oblíbený moderátor Patrik Hezucký (†55)

Český éter i televizní svět zasáhla smutná zpráva. Ve věku 55 let zemřel moderátor a herec Patrik Hezucký, dlouholetý hlas Ranní show na Evropě 2. Stanice uvedla, že v posledních měsících řešil vážné zdravotní potíže a poslední týdny strávil v nemocnici.

Papež rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků

Papež Lev XIV. rozpustil kontroverzní komisi pro získávání finančních prostředků, která vznikla ke konci pontifikátu tehdy už nemocného papeže Františka. Uvedla to dnes agentura AP, podle níž jde o dosud nejvýraznější krok k nápravě problematických rozhodnutí učiněných za papeže Františka.

Čínský konkurent Nvidie překvapil investory skokovým růstem

Čínská firma Moore Threads, kterou založil bývalý manažer Nvidie v Pekingu, zažila na šanghajském trhu Star Market raketový vstup na burzu. Akcie během prvního dne vystoupaly na několikanásobek upisovací ceny, což ukazuje, jak silně investoři sázejí na snahu Číny osamostatnit se v oblasti čipů pro umělou inteligenci.

Němečtí poslanci schválili sporný důchodový balík

Německý Spolkový sněm dnes navzdory dřívějšímu odporu části koaličních poslanců schválil vládní důchodový balík. Spor o něj vyvolal v posledních týdnech krizi ve vládě kancléře Friedricha Merze. Proti se totiž postavila část mladých poslanců vládní konzervativní unie CDU/CSU. Podle nich představují některá z opatření příliš velkou zátěž pro státní rozpočet a mladou generaci. Návrh nakonec prošel pohodlnou většinou hlasů, hlasovalo proti němu jen sedm vládních poslanců.

Němečtí poslanci schválili novou podobu vojenské služby, má i prvek povinnosti

Němečtí poslanci dnes schválili novou podobu vojenské služby. Zákon zavádí plošné odvody a stanovuje také cíle počtů nových rekrutů. Pokud se jich nepodaří v daném roce dosáhnout, budou moci poslanci Spolkového sněmu odhlasovat takzvanou povinnou vojenskou službu z potřeby. Na řadě míst Německa dnes proti zákonu protestovali žáci a studenti německých škol.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama