-6.3 C
Czech
Neděle 11. ledna 2026
Válka na UkrajiněRuskou novinářku Ovsjannikovovou, která kritizovala Kreml, opět zadrželi. Hrozí jí deset let...

Ruskou novinářku Ovsjannikovovou, která kritizovala Kreml, opět zadrželi. Hrozí jí deset let vězení

Ruské úřady znovu zadržely bývalou novinářku státní televize Marinu Ovsjannikovovou. Ta na jaře v přímém přenosu protestovala proti válce na Ukrajině. Viní ji z šíření nepravdivých informací o ruských ozbrojených silách. Informuje o tom AP News, The Moscow Times a další servery.

Marina Ovsjannikovová byla obviněna kvůli samostatnému pouličnímu protestu z minulého měsíce, kdy držela transparent s nápisem „Putin je vrah, jeho vojáci jsou fašisté. Bylo zabito 352 dětí. Kolik dětí by mělo ještě zemřít, abyste přestali?“.

Pokud bude Ovsjannikovová souzena a odsouzena, hrozí jí podle nového zákona, který trestá výroky proti armádě a který byl přijat krátce po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu, až deset let vězení, píše AP News. Její právník Dmitrij Zachvatov to uvedl v příspěvku na sociální síti Telegram.

Ve středu byla v domě Ovsjannikovové provedena razie a byla odvezena k výslechu. Zachvatov uvedl, že bývalá produkční ruského státem financovaného Prvního kanálu stráví noc v cele předběžného zadržení na moskevském policejním ředitelství.

V šest hodin ráno, když jsem ještě spala, vtrhly do mého domu desítky pracovníků Vyšetřovacího výboru a policie. Ukázali příkaz k razii,“ stačila ještě napsat Ovsjannikovová na Telegram.

Vyděsili mou malou dceru. Teď mě odvádějí do Vyšetřovacího výboru,“ dodala podle The Moscow Times.

V rozhovoru s novináři před kanceláří vyšetřovatelů advokát řekl, že Ovsjannikovová se drží dobře. Řekl, že nový zákon ukazuje, že ruský soudní systém „naprosto selhává“.

Poprvé protestovala už v březnu

Ovsjannikovová se 14. března dostala na titulní stránky mezinárodních novin. Tehdy se objevila za moderátorem večerního zpravodajství s plakátem, na kterém stálo: „Zastavte válku, nevěřte propagandě, tady vám lžou.“ Byla obviněna ze znevažování ruské armády a pokutována částkou 30 000 rublů (tehdy 270 dolarů).

Po odchodu z práce se Ovsjannikovová stala do jisté míry aktivistkou, pořádala protiválečné protesty a veřejně vystupovala proti konfliktu.

Dostala také další dvě pokuty za znevažování armády. Jednu za kritický příspěvek na Facebooku. Druhou pak za její řeči u soudu, kde byl do vazby vzat opozičník Ilja Jašin, rovněž obviněný z šíření nepravdivých informací o armádě.

Podle Net Freedoms, skupiny právní pomoci zaměřené na případy svobody projevu, bylo ve středu vedeno 79 trestních řízení na základě obvinění z šíření nepravdivých informací o armádě a až 4 000 správních řízení na základě obvinění ze znevažování ozbrojených sil.

Nezávislí novináři v Rusku jsou dlouhodobě v hledáčku Kremlu. Moskevský soud ve středu uložil pokutu 350 000 rublů (asi 135 tisíc korun) nezávislému ruskému listu Novaja Gazeta za „zneužití svobody tisku“. Nebylo jasné, z čeho byly noviny obviněny.

Od nástupu Putina k moci před více než dvaceti lety byly zabity téměř dvě desítky novinářů, včetně nejméně čtyř, kteří pracovali pro Novou Gazetu. Noviny byly v březnu uzavřeny.

Jeho šéfredaktor Dmitrij Muratov získal v loňském roce Nobelovu cenu za mír. V červnu svou cenu vydražil, aby získal peníze pro ukrajinské dětské uprchlíky. Zlatá medaile se prodala za 103,5 milionu dolarů.

Reklama

Doporučujeme

Po bouři Goretti ve Francii zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny

Po bouři Goretti ve Francii stále zůstává téměř 100.000 domácností bez elektřiny, především v Normandii a Bretani, napsal dnes server listu Le Monde. V Německu se podle agentury DPA postupně do normálu vrací provoz na železnici.

V Kyjevě nefungují dodávky vody a tepla, elektrická soustava byla odstavena

V Kyjevě dnes dočasně nefungovaly dodávky vody a tepla. Důvodem bylo odstavení zdejší elektrické soustavy kvůli nutným opravám po rozsáhlých ruských útocích, které ji v noci na pátek vážně poškodily. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na kyjevské úřady. Rozsáhlé výpadky hlásí také ruská Belgorodská oblast, kde je podle zdejšího gubernátora po ukrajinském útoku bez elektřiny a topení přes 550.000 lidí.

Na Filipínách se zřítila hora odpadu desítky lidí se pohřešují

Na filipínském ostrově Cebu se po zřícení obří hromady odpadu rozjela záchranná akce, která se protahuje do dalších dnů. V zařízení na třídění a zpracování odpadu v oblasti Binaliw zasypal sesuv několik nízkých budov a uvěznil desítky lidí, hlavně zaměstnance skládky.

Výpadek proudu v Berlíně po sabotážním útoku. Starosta šel hrát tenis

Berlín ochromil rozsáhlý výpadek proudu způsobený sabotáží. Zatímco desítky tisíc lidí zůstaly bez elektřiny v mrazu, vyšlo najevo, že primátor Kai Wegner v klíčových hodinách odešel si zahrát tenis. Aféra rychle přerostla v politickou krizi, která ohrožuje jeho setrvání ve funkci.

Ukrajina po útocích na Kyjev svolala mimořádné jednání OSN

Kvůli nejnovějším masivním ruským leteckým útokům na Kyjev, které město částečně připravily o vytápění, se v pondělí mimořádně sejde Rada bezpečnosti OSN. Zasedání má otevřít téma útoků na civilní infrastrukturu v době, kdy na Ukrajině pokračuje válka už téměř čtyři roky.

FBI a Trump nám nedovolí vyšetřovat zastřelení občanky v Minneapolis, tvrdí Minnesota

Úřady státu Minnesota tvrdí, že FBI jim zablokoval přístup k vyšetřování zastřelení Renee Nicole Good (37), kterou ve středu usmrtil agent americké imigrační a celní služby (ICE). Případ vyvolal v Minneapolis rozsáhlé protesty a vyostřil napětí mezi federální vládou a místními představiteli.

Trump: Je na čínském prezidentovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu

Americký prezident Donald Trump uvedl, že je na čínském prezidentovi Si Ťin-pchingovi, co Čína udělá na Tchaj-wanu. Zároveň ale naznačil, že nechce, aby Čína nad Tchaj-wanem převzala kontrolu. Šéf Bílého domu to uvedl ve středečním rozhovoru s deníkem The New York Times (NYT). Nahrávku rozhovoru NYT zveřejnil ve čtvrtek. Tchajwanská otázka je výhradně věcí Číny a nikdo zvenčí se do ní vměšovat nebude, reagovalo podle agentury Reuters čínské ministerstvo zahraničí.

Macinka přijel na návštěvu Ukrajiny, setká se s ukrajinským protějškem

Český ministr zahraničí Petr Macinka přijel dnes ráno na návštěvu Ukrajiny. V Kyjevě se má setkat se svým ukrajinským protějškem Andrijem Sybihou. Na cestě ho doprovází mimo jiné poslanec a čestný prezident Motoristů Filip Turek. ČTK to sdělil mluvčí Černínského paláce Daniel Drake.

Nejvyšší soud dnes může zveřejnit rozhodnutí o Trumpových clech

Nejvyšší soud v pátek může rozhodnout o legitimnosti cel amerického prezidenta Donalda Trumpa, upozornil server CNBC. V případě neúspěchu by šlo o komplikaci pro jeho administrativu, neznamenalo by to však konec tarifů. Existuje více způsobů, jak může daně na zahraniční dovoz uvalovat.

Íránská televize obvinila USA a Izrael z podněcování protestů

Íránská státní televize dnes prolomila mlčení o demonstracích, které přes noc zachvátily zemi. Tvrdí, že násilnosti a požáry rozpoutali "terorističtí agenti" Spojených států a Izraele. Krátká reportáž o protestech byla nenápadně zařazena do ranního vysílání státní televize v 8:00 hodin místního času (6:00 SEČ) a představuje první oficiální vyjádření k nejnovějším demonstracím, píše agentura AP.

Trump naznačil, že nechá vypršet americko-ruskou smlouvu Nový START

Americký prezident Donald Trump naznačil, že nechá vypršet smlouvu Nový START mezi USA a Ruskem, jejíž platnost končí letos 5. února. Uvedl to v rozsáhlém rozhovoru pro list The New York Times (NYT). Zastánci kontroly zbraní se obávají, že dvě největší jaderné velmoci světa začnou po vypršení platnosti smlouvy rozmísťovat strategické hlavice nad rámec stanovených limitů, což urychlí erozi globálního režimu kontroly zbraní.

Ruský dronový útok na Kyjev podle ukrajinských úřadů zabil nejméně čtyři lidi

Ruský dronový útok na Kyjev v noci na dnešek zabil nejméně čtyři lidi a dalších nejméně 19 lidí zranil. Způsobil také rozsáhlé škody na domech a infrastruktuře. S odkazem na ukrajinské úřady o tom informuje agentura Reuters.

Nejprve střílet, až pak se ptát. Dánsko by v případě invaze kladlo okamžitý odpor

Dánská armáda má povinnost v případě jakékoli invaze zahájit palbu bez rozkazů, vysvětlilo dánské ministerstvo obrany. Pokud by se cizí jednotky pokusily dobýt Grónsko, dánské síly by se řídily směrnicí vzniklou po konci druhé světové války, která je, jak vláda potvrdila, stále v platnosti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama