-6.9 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
Válka na UkrajiněRuskou novinářku Ovsjannikovovou, která kritizovala Kreml, opět zadrželi. Hrozí jí deset let...

Ruskou novinářku Ovsjannikovovou, která kritizovala Kreml, opět zadrželi. Hrozí jí deset let vězení

Ruské úřady znovu zadržely bývalou novinářku státní televize Marinu Ovsjannikovovou. Ta na jaře v přímém přenosu protestovala proti válce na Ukrajině. Viní ji z šíření nepravdivých informací o ruských ozbrojených silách. Informuje o tom AP News, The Moscow Times a další servery.

Marina Ovsjannikovová byla obviněna kvůli samostatnému pouličnímu protestu z minulého měsíce, kdy držela transparent s nápisem „Putin je vrah, jeho vojáci jsou fašisté. Bylo zabito 352 dětí. Kolik dětí by mělo ještě zemřít, abyste přestali?“.

Pokud bude Ovsjannikovová souzena a odsouzena, hrozí jí podle nového zákona, který trestá výroky proti armádě a který byl přijat krátce po vstupu ruských vojsk na Ukrajinu, až deset let vězení, píše AP News. Její právník Dmitrij Zachvatov to uvedl v příspěvku na sociální síti Telegram.

Ve středu byla v domě Ovsjannikovové provedena razie a byla odvezena k výslechu. Zachvatov uvedl, že bývalá produkční ruského státem financovaného Prvního kanálu stráví noc v cele předběžného zadržení na moskevském policejním ředitelství.

V šest hodin ráno, když jsem ještě spala, vtrhly do mého domu desítky pracovníků Vyšetřovacího výboru a policie. Ukázali příkaz k razii,“ stačila ještě napsat Ovsjannikovová na Telegram.

Vyděsili mou malou dceru. Teď mě odvádějí do Vyšetřovacího výboru,“ dodala podle The Moscow Times.

V rozhovoru s novináři před kanceláří vyšetřovatelů advokát řekl, že Ovsjannikovová se drží dobře. Řekl, že nový zákon ukazuje, že ruský soudní systém „naprosto selhává“.

Poprvé protestovala už v březnu

Ovsjannikovová se 14. března dostala na titulní stránky mezinárodních novin. Tehdy se objevila za moderátorem večerního zpravodajství s plakátem, na kterém stálo: „Zastavte válku, nevěřte propagandě, tady vám lžou.“ Byla obviněna ze znevažování ruské armády a pokutována částkou 30 000 rublů (tehdy 270 dolarů).

Po odchodu z práce se Ovsjannikovová stala do jisté míry aktivistkou, pořádala protiválečné protesty a veřejně vystupovala proti konfliktu.

Dostala také další dvě pokuty za znevažování armády. Jednu za kritický příspěvek na Facebooku. Druhou pak za její řeči u soudu, kde byl do vazby vzat opozičník Ilja Jašin, rovněž obviněný z šíření nepravdivých informací o armádě.

Podle Net Freedoms, skupiny právní pomoci zaměřené na případy svobody projevu, bylo ve středu vedeno 79 trestních řízení na základě obvinění z šíření nepravdivých informací o armádě a až 4 000 správních řízení na základě obvinění ze znevažování ozbrojených sil.

Nezávislí novináři v Rusku jsou dlouhodobě v hledáčku Kremlu. Moskevský soud ve středu uložil pokutu 350 000 rublů (asi 135 tisíc korun) nezávislému ruskému listu Novaja Gazeta za „zneužití svobody tisku“. Nebylo jasné, z čeho byly noviny obviněny.

Od nástupu Putina k moci před více než dvaceti lety byly zabity téměř dvě desítky novinářů, včetně nejméně čtyř, kteří pracovali pro Novou Gazetu. Noviny byly v březnu uzavřeny.

Jeho šéfredaktor Dmitrij Muratov získal v loňském roce Nobelovu cenu za mír. V červnu svou cenu vydražil, aby získal peníze pro ukrajinské dětské uprchlíky. Zlatá medaile se prodala za 103,5 milionu dolarů.

Reklama

Doporučujeme

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.

Vězni v Guatemale ovládli tři věznice a drží desítky rukojmích

Vězni v Guatemale v sobotu koordinovaně ovládli tři věznice a vzali nejméně 46 rukojmích. Mezi zadrženými jsou hlavně dozorci, podle úřadů také další zaměstnanci vězeňské služby. Bezpečnostní složky se snažily převzít kontrolu nad areály a vyjednat propuštění zajatých.

Pentagon připravil 1500 vojáků pro případné nasazení v Minnesotě

Pentagon nařídil zhruba 1500 vojákům v aktivní službě, aby se připravili na možné nasazení do Minnesoty. Jde o reakci na napětí ve státě, kde už několik dní pokračují protesty namířené proti federálním imigračním agentům a kde prezident Donald Trump ve čtvrtek 15. ledna 2026 veřejně zvažoval použití zákona o povstání.

Za protesty v Íránu, při nichž umírali lidé, mohou USA, tvrdí íránský lídr Chameneí

Nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí obvinil USA a prezidenta Donalda Trumpa z přímé odpovědnosti za násilí, oběti na životech a destabilizaci země během nedávných masových protestů. Uvedl to ve svém sobotním projevu, v němž se poprvé rozsáhleji vyjádřil k událostem, které Írán zasáhly od konce prosince.

Brusel hodlá vyloučit čínské technologie z kritické infrastruktury

Evropská komise plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z EK.

Ugandská armáda odmítla tvrzení opozice, že den po volbách unesla jejího lídra

Mluvčí ugandské armády dnes odmítl páteční tvrzení opozice, že její prezidentský kandidát Bobi Wine byl unesen vojáky. V Ugandě by měly být dnes zveřejněny výsledky čtvrtečních prezidentských a parlamentních voleb, napsala agentura AFP. V pátek po sečtení zhruba 80 procent hlasů vedl podle ústřední volební komise s asi 74 procenty autoritářský prezident Yoweri Museveni, který je hlavou této padesátimilionové země od roku 1986.

Rusko v noci zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti

Rusko, které bezmála čtyři roky pokračuje ve válce proti Ukrajině, v noci na dnešek zaútočilo v Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě sousední země. Šéf regionální vojenské správy Oleksandr Hanža na telegramu oznámil, že ruské drony a dělostřelectvo způsobily škody ve městech Nikopol, Marhanec a Pokrovsk, ale nikdo nebyl zraněn. Rusko nejnověji ohlásilo, že jeho vojáci obsadili obec Pryluky v Záporožské oblasti. Moskva zároveň sdělila, že ruská protivzdušná obrana dnes ráno zničila desítku ukrajinských dronů mířících na blíže neupřesněné cíle v Astrachaňské, Rostovské a Volgogradské oblasti.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama