Rusko otevře na hranicích s Gruzií armádní náborové centrum. Tvoří se tam obrovské fronty, protože ruští muži se snaží uprchnout ze země, aby nebyli posláni bojovat na Ukrajinu. Informuje o tom BBC, Financial Times a další média.
Podle úřadů budou mít policisté na přechodu Verchnij Lars za úkol doručovat povolávací rozkazy „občanům v mobilizačním věku“.
Ukraine war: Russia to open war enlisting hub on Georgia borderhttps://t.co/uCuCZGHSbW pic.twitter.com/9U9X48ugF2
— America News (@americanews111) September 27, 2022
Nedávné satelitní snímky ukázaly fronty táhnoucí se na kilometry daleko od Ruska.
Všichni, kdo přecházejí do Gruzie, vypadají vyčerpaně, říká zpravodaj BBC.
Jsou hladoví a nevyspalí – ale ulevilo se jim, že se dostali do bezpečí. Lidé přicházejí ve skupinkách pěšky a táhnou za sebou kufry. Jiní přijeli autem nebo na kolech.
Jeden muž, Ilja, ukázal zpravodaji BBC fotografii své malé dcery Arishy. Řekl, že ji chce vidět vyrůstat a ne umírat v nesmyslné válce na Ukrajině.
Dima a Žeňa, dva bratři ve věku kolem 20 let, uvedli, že cestovali několik dní z Baškirska – ruské republiky vzdálené asi 1 500 km východně od hlavního města Moskvy. Dima požádal o hotspot, aby mohl zavolat své matce. Na druhém konci linky se ozval úlevný vzdech.
Další mladý muž z Moskvy řekl, že důvodem jeho útěku je muž v Kremlu, prezident Vladimir Putin.
Všichni říkají totéž: nesouhlasí s válkou, ale rozsah represí v Rusku je činí bezmocnými.
Náborové místo v nejbližší době
Ministerstvo vnitra ruské republiky Severní Osetie, kde se nachází přechod Verchní Lars, uvedlo, že tam již bylo nasazeno 60 jeho pracovníků. Situaci označilo za „mimořádně napjatou“.
Dodalo, že armádní náborové středisko bude otevřeno „v nejbližší době“.
Dlouhé fronty byly hlášeny také na hraničních přechodech Ruska s Mongolskem a Kazachstánem. Kazašský prezident Kassym-Jomart Tokajev v úterý přislíbil, že bude chránit bezpečnost a blaho Rusů, kteří prchají před „beznadějnou situací“.
„V posledních dnech přijíždí mnoho lidí z Ruska,“ cituje Tokajeva Financial Times. „Většina z nich byla nucena odejít, protože nemají jiné východisko. Musíme jim projevit péči a zajistit jejich bezpečnost. Je to politická a humanitární otázka.“ Tokajev dodal, že o této záležitosti bude jednat s Moskvou.
Ruské ministerstvo obrany v úterý uvedlo, že nebude usilovat o vydání ruských občanů cestujících do zahraničí, aby se vyhnuli povolání do armády.
Prezident Putin vyhlásil 21. září mobilizaci, kterou označil za částečnou. Ministr obrany Sergej Šojgu později uvedl, že bude povoláno 300 000 záložníků.
Zprávy v opozičních ruských médiích však naznačovaly, že by mohl být povolán až jeden milion lidí. Poukazovaly na to, že skutečný počet těch, kteří budou odvedeni, je tajný.
Řada vojenských expertů na Západě i na Ukrajině tvrdí, že Putinovo rozhodnutí povolat záložníky ukazuje, že ruské jednotky na bojišti na Ukrajině – více než sedm měsíců poté, co Moskva zahájila invazi – silně selhávají.
Rusko přiznalo chyby v mobilizaci
V neobvyklém kroku v pondělí Kreml přiznal, že při mobilizačním tažení došlo k chybám. Stalo se tak uprostřed rostoucího odporu veřejnosti v celé rozlehlé zemi.
„Jsou případy, kdy je dekret porušen,“ uvedl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov a dodal, že „všechny chyby budou napraveny“.
V úterý byl propuštěn Sergej Baranovskij, nejvyšší úředník odpovědný za válečné mobilizační úsilí v krajní severovýchodní Magadanské oblasti.
Podle četných zpráv – podpořených záběry na sociálních sítích – jsou povoláváni lidé bez vojenských zkušeností nebo příliš staří či invalidní.
Od vyhlášení mobilizace bylo na protestech po celém Rusku zadrženo více než 2 000 lidí.
„Jsme hluboce znepokojeni velkým počtem lidí, kteří byli údajně zatčeni,“ uvedla v úterý mluvčí úřadu OSN pro lidská práva Ravina Shamdasani.
Při jednom z nejvíce šokujících a široce diskutovaných incidentů muž v pondělí v sibiřském městě Ust-llimsk postřelil a těžce zranil armádního náborového důstojníka.
