Šéf ruské investigativní komise Alexander Bastrykin oznámil, že Moskva obvinila 92 členů ukrajinských ozbrojených sil ze zločinů proti lidskosti. Zahájil také vyšetřování asi 1 300 kriminálních případů. Kromě toho navrhl vytvoření mezinárodního tribunálu, který by byl zaštítěný ruskými partnery, jako je Írán, Sýrie nebo Bolívie. Ukrajina mezitím vyšetřuje z trestných činů členy ruské armády. Informoval o tom server BBC a Reuters.
Moskva rozhodla o obvinění 92 členů ukrajinských ozbrojených sil ze spáchání zločinů proti lidskosti. Oznámil to šéf ruské investigativní komise Alexander Bastrykin. Sdělil to vládnímu novinářskému serveru Rossiiskaya Gazeta. Západní média však obvinění nemohla dosud nezávisle posoudit nebo potvrdit. Kromě toho Bastrykin upozornil na zahájení asi 1300 kriminálních investigací.
Podle něj by měly obě válčící strany zavést mezinárodní tribunál, který by byl zaštítěný neutrálními státy. Mělo by však jít o ruské partnery, tedy státy jako Írán, Sýrii nebo Bolívii. Kromě toho v současnosti ruští vyšetřovatelé pátrají po asi 96 lidech, 51 z nich má přitom být veliteli ozbrojených sil. Ukrajinské úřady mezitím podnikají vlastní vyšetřování zločinů spáchaných ruskými armádními složkami. Informoval o tom server BBC.
Russian investigator says wants new tribunal for Ukraine https://t.co/GzpGaLAQCz pic.twitter.com/BYJQ1bUOj0
— Reuters (@Reuters) July 25, 2022
„Ukrajinci byli zapojení do zločinů proti míru a bezpečnosti lidstva, a to bez jakýchkoli limitů,“ sdělil ruským médiím podle serveru Reuters Bastrykin. I když se objevily reporty o ukrajinských vojácích špatně zacházejících s ruskými vězni, většina důkazů zdokumentovaných úřady Organizace spojených národů svědčí o zločinech spáchaných ruskými vojáky. Podle Ukrajiny pak od začátku války zemřelo jejich rukou na desítky tisíc civilistů. Moskva však zodpovědnost odmítá.
Mezinárodní trestní soud popsal Ukrajinu jako „místo činu“ a poslal do země své experty
Ukrajina proto dříve v červenci oznámila, že zahájí vyšetřování více než 21 tisíc válečných zločinů a zločinů agrese spáchaných ruskými silami. V červenci pak začal první válečný soudní proces od začátku invaze na Ukrajinu. Soud tehdy odsoudil ruského vojáka z vraždy civilisty. Mezinárodní trestní soud dále popsal Ukrajinu jako „místo činu“ a poslal do země skupinu svých expertů a vyšetřovatelů. Kreml mezitím vinu odmítá a obviňuje ukrajinskou armádu z cílení na vlastní infrastrukturu a civilisty.
Rusko mělo zahájit rovněž vyšetřování útoků na ruské ambasády nebo jiná zastupitelství v Nizozemí, Irsku, České republice, Polsku, Rumunsku, Francii a Litvě. Podrobení budou investigaci také vojáci z Velké Británie, Spojených států amerických, Kanady, Nizozemí a Gruzie.
Koncem července pak ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov oznámil, že ruské síly svoji „speciální vojenskou operaci“ rozšíří za dříve deklarované oblasti Luhansk a Donětsk. Zahrnou tak i regiony Cherson a Záporoží. Důvodem pro změnu plánu je dle Moskvy dovoz zbraní s dlouhým doletem do Ukrajiny ze zemí západních spojenců.
