Rusko je připraveno v právně závazném dokumentu potvrdit, že nemá v úmyslu zaútočit na žádnou členskou zemi Evropské unie ani Severoatlantické aliance. Podle ruské státní agentury RIA to dnes uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Mnozí západní představitelé, včetně řady evropských vlád i šéfa NATO, v poslední době upozorňují na rostoucí militarizaci Ruska a varují, že se Evropa musí připravit na možnost přímého střetu s Moskvou.
„My samozřejmě nemáme v úmyslu napadnout země EU a NATO. Rusko nesleduje žádné expanzivní cíle, které jsou naší zemi připisovány. Jak již uvedl ruský prezident (Vladimir Putin), jsme dokonce připraveni to právně zakotvit,“ řekl Rjabkov na mezinárodním diskusním fóru.
Russian Deputy FM Sergei Ryabkov:
— Clash Report (@clashreport) December 22, 2025
Russia does not plan to attack NATO.
Moscow is open to legally committing to non-aggression.
EU is blocking U.S.–Russia rapprochement on Ukraine. pic.twitter.com/jD9VmADygr
Generální tajemník NATO Mark Rutte tento měsíc varoval, že Rusko může být do pěti let připraveno použít proti alianci vojenskou sílu, a její členy vyzval k navýšení výdajů na obranu. Putin následně výzvy, aby se Západ připravil na válku s Ruskem, označil za lži a hysterii.
Začátkem prosince Putin prohlásil, že Rusko nemá v úmyslu válčit s Evropou, ale dodal, že pokud by válku zahájila Evropa, je Rusko připraveno bojovat. Konflikt by podle něj netrval dlouho, pohrozil rovněž.
Také před invazí na Ukrajinu z Kremlu opakovaně zněla ujišťování, že Rusko na sousední zemi útočit nehodlá a varování západních rozvědek v tomto smyslu Moskva označila za hysterickou protiruskou kampaň.
Kreml už dnes dopoledne také odmítl jako zcela nepravdivou zprávu na toto téma od agentury Reuters. Ta minulý týden s odvoláním na šest nejmenovaných amerických zpravodajských zdrojů napsala, že ruský prezident podle závěrů zpravodajských služeb USA neupustil od záměrů zmocnit se celé Ukrajiny a těch oblastí Evropy, které bývaly součástí sovětského bloku.
Rusko je jedním ze signatářů takzvaného budapešťského memoranda z roku 1994, v němž se zavázalo respektovat územní celistvost Ukrajiny výměnou za to, že se Kyjev po rozpadu Sovětského svazu vzdal arzenálu jaderných zbraní. V roce 2014 pak Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a začalo podporovat proruské separatisty na východě Ukrajiny. V únoru 2022 pak ruská vojska zahájila invazi na Ukrajinu v plném rozsahu.
