-2.3 C
Czech
Pondělí 19. ledna 2026
Válka na UkrajiněRusko i Ukrajina informují o nočních vzdušných úderech nepřítele na svá území

Rusko i Ukrajina informují o nočních vzdušných úderech nepřítele na svá území

Rusko a Ukrajina se obviňují z nočních vzdušných útoků na svá území. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 145 drony a šesti střelami, protivzdušná obrana sestřelila 72 bezpilotních letounů, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Dalších 56 strojů podle něj zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS oznámilo sestřelení 57 ukrajinských dronů nad Ruskem a Azovským mořem.

Děje se tak poté, co se prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump v úterý při telefonickém hovoru shodli na pozastavení útoků na energetické objekty, přičemž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj toto částečné příměří podpořil. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff později stanici Fox News řekl, že příměří se má týkat energetiky a infrastruktury obecně.

Zelenskyj už v noci informoval, že v ukrajinském vzdušném prostoru je kolem 40 ruských dronů, proti kterým zasahuje protivzdušná obrana. „Bohužel došlo k zásahům, konkrétně civilní infrastruktury. Přímý zásah dronu šáhed do nemocnice v Sumách, údery na města v Doněcké oblasti,“ uvedl na síti X. „Putin dnes (v úterý) de facto odmítl návrh na úplné příměří,“ dodal ukrajinský prezident. „Bylo by správné, aby svět reagoval odmítnutím jakýchkoliv Putinových pokusů o prodloužení války,“ dodal Zelenskyj.

Ukrajinské letectvo ráno na telegramu oznámilo, že Rusové nakonec v noci vyslali na Ukrajinu 145 dronů, dvě balistické střely Iskander-M a čtyři protiletadlové řízené rakety S-300. Sedm desítek dronů podle něj protivzdušná obrana sestřelila, přes padesát strojů, které popisuje jako imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu zbylých bezpilotních letounů a střel se letectvo nezmiňuje. Škody jsou v Sumské, Oděské, Poltavské, Dněpropetrovské, Kyjevské a Černihivské oblasti, uvedly vzdušné síly bez podrobností.

Regionální úřady v Sumské oblasti podle agentury Reuters informovaly o poškození dvou tamních nemocnic kvůli ruským útokům, které sice nezpůsobily žádné zranění, ale vynutily si evakuaci pacientů a nemocničního personálu. Při útoku na Kyjevskou oblast utrpěli zranění dva lidé, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady, podle kterých byla poškozena řada domů a budov.

Ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že Rusko zaútočilo na železniční napájecí soustavu v Dněpropetrovské oblasti, kde jsou určité úseky bez proudu, ale vlaky jezdí podle jízdního řádu. Náčelník vojenské správy tohoto regionu Serhij Lysak informoval podle webu Ukrajinska pravda mimo jiné o požáru v Dnipru, který způsobil ruský vzdušný útok. Zranění podle něj nejsou.

Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o sestřelení 35 ukrajinských dronů nad Kurskou oblastí, 13 bezpilotních letounů nad Orelskou oblastí, sedmi nad vodami Azovského moře a po jednom dronu nad Tulskou a Brjanskou oblastí. Ruské ministerstvo obrany obvykle hlásí pouze počet sestřelených dronů, o celkově vyslaném počtu vzdušných zbraní na Rusko z Ukrajiny neinformuje.

Úřady v ruském Krasnodarském kraji podle Reuters uvedly, že útok ukrajinského dronu vyvolal malý požár v ropném skladu poblíž vesnice Kavkazskaja, přičemž nikdo nebyl zraněn. Ruská služba BBC ale s odvoláním na operační velitelství Krasnodarského kraje píše, že se požár ve skladu pohonných hmot v tomto regionu zvětšil a uhasit se ho snaží 179 lidí. BBC také upozornila, že Krasnodarský kraj není ve výčtu regionů, nad kterými ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany sestřelila drony.

Ruská vojska před více než třemi lety na Putinův rozkaz vpadla na Ukrajinu a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Spojené státy od lednového návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů obnovily komunikaci s Rusy a minulý týden Američané navrhli plné třicetidenní příměří v bojích, se kterým Kyjev vzápětí souhlasil. Šéf Kremlu Putin uvedl, že s klidem zbraní v zásadě souhlasí, ale existuje kolem toho podle něj řada otázek.

V úterý si Putin znovu telefonoval s Trumpem a Washington i Moskva následně informovaly, že se lídři shodli na pozastavení útoků na energetické objekty. Kreml podle agentur po skončení telefonátu uvedl, že Putin souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Witkoff později řekl, že jednání o detailech příměří začnou v neděli v saúdské Džiddě.

Server Meduza mezitím upozornil, že zatímco tisková služba Kremlu po jednání mezi Putinem a Trumpem informovala, že ruský prezident požadoval úplné zastavení vojenské pomoci a konec poskytování zpravodajských informací Kyjevu coby klíčovou podmínku pro zahájení mírového urovnání, Trump tuto informaci nepotvrdil. Šéf Bílého domu v rozhovoru se stanicí Fox News řekl: „Mluvili jsme o spoustě věcí, ale nediskutovali jsme o pomoci.“

Reklama

Doporučujeme

KOMENTÁŘ: Cla, cla, cla. Trump graduje obchodní válku a v USA pořád neví, jestli může

Už je to rok, co se Donald Trump vrátil do Bílého domu a započal své celní tažení. I když prezident rozkazuje o uvalení dalších a dalších cel s velkou jistotou, soudy v USA stále nemají jasno o tom, jestli je to legální. Podle kritiků si Trump zákon ohýbá. Nejvyšší soud má ve věci rozhodnout brzy, teoreticky tento týden.

Japonská premiérka Takaiči v pátek rozpustí parlament, volby budou 8. února

Japonská premiérka Sanae Takaiči dnes oznámila, že v pátek rozpustí dolní komoru parlamentu a vyhlásí předčasné volby. Informovaly o tom tiskové agentury. O jejím záměru se diskutovalo už minulý týden, kvůli čemuž dvě opoziční strany utvořily nový subjekt. Favoritkou voleb, které se uskuteční 8. února, podle médií ale zůstává Takaiči.

Trump ohrožuje své vlastní obchodní dohody

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení desetiprocentního cla na dovoz z Dánska, Norska, Švédska, Finska, Francie, Německa, Nizozemska a Spojeného království s tím, že pokud nepřipadne do 1. června Grónsko Spojeným státům, tak vzroste na 25 procent. To může vést k bolestivým protiopatřením ze strany Evropy a škodám na obou ekonomikách.

Vládní SPD je podle Okamury proti prodeji letounů L-159 Ukrajině

Vládní hnutí Svoboda a přímá demokracie (SPD) včetně ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) je proti prodeji letounů L-159 Ukrajině. Novinářům to před dnešním zasedáním koaliční rady řekl předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. Letouny podle něj mají sice aktuálně nízkou zbytkovou hodnotu, ale jejich bojová hodnota je vysoká. Mnohem více peněz než prodej by také stálo pořídit náhradu, uvedl Okamura.

Napětí v Minnesotě trvá, lidé berou spravedlnost do vlastních rukou

Situace v Minnesotě je stále napjatá. Do demokraty ovládaného státu míří další agenti imigrační a celní správy (ICE), v pohotovosti na Aljašce je i 1500 vojáků v aktivní službě, připravených k nasazení do ulic. V minulém týdnu zde došlo k několika dalším protestům.

Ruský dronový útok podle úřadů poničil energetické objekty v Oděské oblasti

Ruské drony v noci na dnešek poškodily energetickou infrastrukturu v jihoukrajinské Oděské oblasti. Oznámil to dnes Oleh Kiper, šéf vojenské správy oblasti, která je opakovaně cílem ruských útoků. Jeden člověk utrpěl zranění.

Papež přijal prezidenta Pavla, budou hovořit o řešení konfliktů ve světě

Papež Lev XIV. přijal dnes dopoledne k audienci českého prezidenta Petra Pavla. S hlavou katolické církve bude prezident hovořit například o ruské agresi na Ukrajině či o sexuálním zneužívání v církvi. Následně prezidenta čeká jednání se státním sekretářem kardinálem Pietrem Parolinem.

Srážka dvou rychlovlaků ve Španělsku, nejméně 21 mrtvých

Tragédie na jihu Španělska v neděli večer ochromila dopravu v okolí Córdoby. V blízkosti obce Adamuz se srazil vysokorychlostní vlak, který vykolejil, s dalším spojem v protisměru. Policie potvrdila nejméně 21 mrtvých a desítky zraněných.

Velvyslanci států EU v Bruselu jednají o Trumpových hrozbách, řeší další kroky

V Bruselu začalo v sobotu narychlo svolané jednání velvyslanců členských států Evropské unie. Mimořádné zasedání se koná v reakci na oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o zvýšení amerických cel vůči několika evropským zemím jako součásti jeho snahy získat pro Spojené státy Grónsko.

Prezident odmítl kritiku Macinky, Ukrajina chce podle něj letouny koupit

Prezident Petr Pavel odmítl kritiku ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé). Macinka Pavla kritizoval za to, že tento týden při návštěvě Ukrajiny nabídl napadené zemi několik menších letounů na obranu proti dronům. Podle Pavla ukrajinská strana navrhla odkoupení letounů L-159, což by pro českého výrobce byla příležitost. Pavel to dnes řekl novinářům před odletem do Vatikánu.

Trump chce od zemí miliardu dolarů za stálé členství v navržené Radě míru

Americká administrativa bude chtít nejméně jednu miliardu dolarů (20,9 miliardy Kč) od každé země, která chce být stálým členem Rady míru vytvářené prezidentem Donaldem Trumpem, napsala v noci na dnešek agentura Bloomberg. Tato informace je obsažena i v chartě Rady míru, kterou zveřejnil server The Times of Israel. Ten také upozornil, že v dokumentu není zmínka o Gaze. Trump přitom navrženou Radu míru označil za součást urovnání situace v palestinském Pásmu Gazy. Podle Bloombergu se někteří obávají, že se Trump snaží vytvořit konkurenci vůči Organizaci spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje.

Požár v pákistánském obchodním centru zabil nejméně šest lidí

Při rozsáhlém požáru vícepodlažního nákupního centra Gul Plaza v pákistánském Karáčí zahynulo nejméně šest lidí, mezi nimi i jeden hasič. Dalších přibližně dvacet osob utrpělo zranění. Úřady se obávají, že uvnitř budovy mohou být stále uvězněni další lidé.

V rakouských Alpách vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu zabila lavina

Rakouští záchranáři dnes vyprostili těla tří Čechů, které v sobotu odpoledne zabila lavina ve spolkové zemi Štýrsko u obce Pusterwald. Informovala o tom agentura APA s tím, že v sobotu tuto operaci znemožnilo nepříznivé počasí. Úmrtí tří Čechů v rakouských Alpách dnes ČTK potvrdilo české ministerstvo zahraničí. APA dnes také napsala, že rakouská policie neštěstí vyšetřuje a dnes vyslechla přeživší ze skupiny, kterou lavina zavalila.

Macron chce, aby EU sáhla po nástroji proti ekonomickému nátlaku

Emmanuel Macron chce v EU prosadit tvrdší odpověď na nové celní hrozby Donalda Trumpa. V Bruselu má tlačit na aktivaci takzvaného anti coercion instrumentu, nástroje určeného pro situace, kdy třetí země tlačí na EU obchodními nebo investičními opatřeními.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama