-3.9 C
Czech
Středa 7. ledna 2026
Válka na UkrajiněRusko i Ukrajina informují o nočních vzdušných úderech nepřítele na svá území

Rusko i Ukrajina informují o nočních vzdušných úderech nepřítele na svá území

Rusko a Ukrajina se obviňují z nočních vzdušných útoků na svá území. Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 145 drony a šesti střelami, protivzdušná obrana sestřelila 72 bezpilotních letounů, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Dalších 56 strojů podle něj zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. Ruské ministerstvo obrany podle agentury TASS oznámilo sestřelení 57 ukrajinských dronů nad Ruskem a Azovským mořem.

Děje se tak poté, co se prezidenti Ruska a USA Vladimir Putin a Donald Trump v úterý při telefonickém hovoru shodli na pozastavení útoků na energetické objekty, přičemž ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj toto částečné příměří podpořil. Zvláštní zmocněnec USA pro Blízký východ Steve Witkoff později stanici Fox News řekl, že příměří se má týkat energetiky a infrastruktury obecně.

Zelenskyj už v noci informoval, že v ukrajinském vzdušném prostoru je kolem 40 ruských dronů, proti kterým zasahuje protivzdušná obrana. „Bohužel došlo k zásahům, konkrétně civilní infrastruktury. Přímý zásah dronu šáhed do nemocnice v Sumách, údery na města v Doněcké oblasti,“ uvedl na síti X. „Putin dnes (v úterý) de facto odmítl návrh na úplné příměří,“ dodal ukrajinský prezident. „Bylo by správné, aby svět reagoval odmítnutím jakýchkoliv Putinových pokusů o prodloužení války,“ dodal Zelenskyj.

Ukrajinské letectvo ráno na telegramu oznámilo, že Rusové nakonec v noci vyslali na Ukrajinu 145 dronů, dvě balistické střely Iskander-M a čtyři protiletadlové řízené rakety S-300. Sedm desítek dronů podle něj protivzdušná obrana sestřelila, přes padesát strojů, které popisuje jako imitace útočných dronů, zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu zbylých bezpilotních letounů a střel se letectvo nezmiňuje. Škody jsou v Sumské, Oděské, Poltavské, Dněpropetrovské, Kyjevské a Černihivské oblasti, uvedly vzdušné síly bez podrobností.

Regionální úřady v Sumské oblasti podle agentury Reuters informovaly o poškození dvou tamních nemocnic kvůli ruským útokům, které sice nezpůsobily žádné zranění, ale vynutily si evakuaci pacientů a nemocničního personálu. Při útoku na Kyjevskou oblast utrpěli zranění dva lidé, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady, podle kterých byla poškozena řada domů a budov.

Ukrajinská železniční společnost Ukrzaliznycja uvedla, že Rusko zaútočilo na železniční napájecí soustavu v Dněpropetrovské oblasti, kde jsou určité úseky bez proudu, ale vlaky jezdí podle jízdního řádu. Náčelník vojenské správy tohoto regionu Serhij Lysak informoval podle webu Ukrajinska pravda mimo jiné o požáru v Dnipru, který způsobil ruský vzdušný útok. Zranění podle něj nejsou.

Ruské ministerstvo obrany ráno informovalo o sestřelení 35 ukrajinských dronů nad Kurskou oblastí, 13 bezpilotních letounů nad Orelskou oblastí, sedmi nad vodami Azovského moře a po jednom dronu nad Tulskou a Brjanskou oblastí. Ruské ministerstvo obrany obvykle hlásí pouze počet sestřelených dronů, o celkově vyslaném počtu vzdušných zbraní na Rusko z Ukrajiny neinformuje.

Úřady v ruském Krasnodarském kraji podle Reuters uvedly, že útok ukrajinského dronu vyvolal malý požár v ropném skladu poblíž vesnice Kavkazskaja, přičemž nikdo nebyl zraněn. Ruská služba BBC ale s odvoláním na operační velitelství Krasnodarského kraje píše, že se požár ve skladu pohonných hmot v tomto regionu zvětšil a uhasit se ho snaží 179 lidí. BBC také upozornila, že Krasnodarský kraj není ve výčtu regionů, nad kterými ruská protivzdušná obrana podle ministerstva obrany sestřelila drony.

Ruská vojska před více než třemi lety na Putinův rozkaz vpadla na Ukrajinu a rozpoutala nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.

Spojené státy od lednového návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v deklarované snaze o rychlé ukončení bojů obnovily komunikaci s Rusy a minulý týden Američané navrhli plné třicetidenní příměří v bojích, se kterým Kyjev vzápětí souhlasil. Šéf Kremlu Putin uvedl, že s klidem zbraní v zásadě souhlasí, ale existuje kolem toho podle něj řada otázek.

V úterý si Putin znovu telefonoval s Trumpem a Washington i Moskva následně informovaly, že se lídři shodli na pozastavení útoků na energetické objekty. Kreml podle agentur po skončení telefonátu uvedl, že Putin souhlasil se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu na 30 dnů. Witkoff později řekl, že jednání o detailech příměří začnou v neděli v saúdské Džiddě.

Server Meduza mezitím upozornil, že zatímco tisková služba Kremlu po jednání mezi Putinem a Trumpem informovala, že ruský prezident požadoval úplné zastavení vojenské pomoci a konec poskytování zpravodajských informací Kyjevu coby klíčovou podmínku pro zahájení mírového urovnání, Trump tuto informaci nepotvrdil. Šéf Bílého domu v rozhovoru se stanicí Fox News řekl: „Mluvili jsme o spoustě věcí, ale nediskutovali jsme o pomoci.“

Reklama

Doporučujeme

Ukrajina a Rusko hlásí po jedné oběti po nepřátelských útocích

Po ukrajinském dronovém útoku na ropný sklad ve Starooskolském okrese ruské Belgorodské oblasti začalo hořet několik nádrží, ale nikdo nebyl zraněn, uvedl dnes gubernátor regionu Vjačeslav Gladkov. O ukrajinském útoku na ropný sklad v Belgorodské oblasti píše bez podrobností i agentura Reuters s odvoláním na velitele dronových jednotek. Gladkov později uvedl, že jednoho člověka zabil výbuch nepřátelského dronu v obci Gruzskoje. Rusové podle serveru Ukrajinska pravda naopak zabili jednoho člověka v jihoukrajinském městě Cherson.

KOMENTÁŘ: Trumpův obří transfer ropy z Venezuely? Američanům by zdroje vydržely jen dva dny

Americký prezident Donald Trump v noci na středu oznámil, že dohlédne na přepravu 30 až 50 milionů barelů ropy z Venezuely do USA a jejich prodej. Z transferu prý budou profitovat obě země. Jenže i kdyby se černé zlato neprodávalo a využili ho jen Američané, při aktuální spotřebě by jim vydrželo dva až tři dny.

Jih Austrálie svírá nejhorší vlna veder od Black Summer, roste riziko požárů

Jih a jihovýchod Austrálie se potýkají s extrémním počasím. Teploty šplhají nad 40 °C a úřady varují před požáry i přetíženou energetickou sítí. Meteorologové situaci přirovnávají k podmínkám, které země zažila během Black Summer.

Jemenská prezidentská rada obvinila vůdce separatistů z vlastizrady

Čtyři lidé dnes zahynuli při vzdušných úderech koalice vedené Saúdskou Arábií na provincii Dálí, která je baštou vůdce jihojemenských separatistů Ajdarúse Zubajdího, píše agentura AFP. Toho současně jemenská prezidentská rada vyloučila ze svých řad a obvinila z vlastizrady, které se měl dopustit úsilím o odtržení několika provincií od Jemenu.

Petro řekl, že Trump má senilní mozek. Obvinění z narkoterormismu odmítá

Kolumbijský prezident Gustavo Petro řekl, že Donald Trump má „senilní mozek“ a lidi označuje za „narkoteroristy“, protože mu nechtějí vydat ropu nebo uhlí. Trump zase Petra obvinil z provozování „továren na kokain". Trump po sobotním útoku na Venezuelu pohrozil i dalším zemím, předseda Sněmovny Mike Johnson odmítl možnost násilné anexe Grónska.

Venezuela předá USA až 50 milionů barelů ropy, uvedl Trump

Venezuela předá 30 až 50 milionů barelů sankcionované ropy Spojeným státům, které ji prodají za tržní cenu. Na své sociální síti Truth Social to v úterý oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že na využití získaných peněz dohlédne on sám. Chce se ujistit, že z nich bude mít užitek lid obou zemí, tedy Venezuely i Spojených států.

Morgan Stanley žádá o krypto ETF navázané na bitcoin a solanu

Morgan Stanley poslala americké komisi SEC žádosti o spuštění dvou fondů typu ETF, které mají sledovat cenu bitcoinu a solany. Pro velkou banku je to dosud nejviditelnější krok směrem k veřejně obchodovaným krypto produktům.

USA diskutují o možnostech získání Grónska, včetně použití vojenské síly, uvádí Bílý dům

Bílý dům potvrdil, že Donald Trump znovu otevírá plán na získání Grónska. Ve hře má být i použití americké armády. Evropské vlády i Kanada reagují tvrdě a mluví o respektu k suverenitě. Informovala o tom agentura Reuters či server BBC.

Macron, Starmer a Zelenskyj podepsali prohlášení o zárukách pro Ukrajinu

Lídři Francie, Británie a Ukrajiny podepsali podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona na okraj dnešního jednání koalice ochotných v Paříži společnou deklaraci o budoucích bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Informovala o tom agentura Reuters.

Babiš: Muniční iniciativa může pokračovat, když ji budou financovat jiné státy

Peníze ze státního rozpočtu česká vláda na muniční iniciativu pro Ukrajinu dávat nebude, lze v ní ale pokračovat za podmínky, že ji budou financovat jiné státy. Po dnešním jednání lídrů zemí takzvané koalice ochotných to českým novinářům v Paříži řekl premiér Andrej Babiš.

Seriál Hannah Montana slaví 20 let. Miley Cyrus připomněla svou roli ikonickým účesem

Miley Cyrus se objevila na filmovém festivalu v Palm Springs s účesem, který okamžitě připomněl éru Hannah Montana. Zpěvačka zároveň potvrdila, že na plánech k 20. výročí seriálu se pracuje. Detaily si zatím nechává pro sebe. Fanoušci tak mohou jen čekat, kdy přijde další oznámení.

Rozmach umělé inteligence přináší větší zátěž pro životní prostředí

Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.

Ve Francii za zavřenými dveřmi soudí učitele tance, co zneužil desítky žen

Před soudem v jihofrancouzském městě Aix-en-Provence stanul muž obviněný z dlouhodobého omamování a sexuálního zneužívání žen, přičemž některé z útoků si měl tajně natáčet. Proces, který začal za zavřenými dveřmi, patří k nejzávažnějším případům sexuálního násilí projednávaným ve Francii v posledních letech.

Papež Lev XIV. uzavřel svatý rok 2025

Zavřením Svaté brány v bazilice svatého Petra dnes papež Lev XIV. symbolicky ukončil svatý rok 2025. Do Říma během jubilea dorazily desítky milionů věřících a Vatikán už oznámil i termín dalšího mimořádného jubilea.

Nejnižší mzda v roce 2026 vzrostla na 22 400 korun

Od 1. ledna 2026 roste minimální mzda na 22 400 korun měsíčně, při plném úvazku 40 hodin týdně to odpovídá 134,40 koruny na hodinu. Změna platí pro celý rok 2026 a promítne se do výdělků lidí na nejnižších mzdách i do mzdových rozpočtů zaměstnavatelů.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama