Válka na UkrajiněRuské jednotky prý příměří u Mariupolu nedodržují, úřady odložily evakuaci

Ruské jednotky prý příměří u Mariupolu nedodržují, úřady odložily evakuaci

Úřady v ukrajinském Mariupolu podle agentury AFP odložily evakuaci civilního obyvatelstva, protože ruské jednotky, které toto město u Azovského moře obklíčily, nedodržují příměří. Moskva klid zbraní kolem Mariupolu a menšího města Volnovacha vyhlásila dnes ráno, aby z nich umožnila odejít civilistům. Místní úřady chtějí humanitárních koridorů využít pro dodávky jídla nebo léků.

„V Mariupolu žádné příměří není a klid zbraní není ani podél humanitárního koridoru,“ řekl britské BBC místostarosta Mariupolu Serhij Orlov. Civilisté jsou podle něho připraveni z města odejít, ale kvůli ostřelování nemohou. „Rusové nás i nadále bombardují a používají dělostřelectvo,“ popsal. „Je to šílené,“ dodal.

Úřady v Mariupolu lidi požádaly, aby šli do krytů, další informace o evakuaci vydají v nejbližších hodinách, píše agentura Unian.

Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že nikdo humanitární koridory nevyužil, a obvinilo ukrajinské „nacionalisty“ z toho, že civilistům brání v odchodu. Ruský generál Michail Mizincev podle agentury TASS řekl, že „bez ohledu na obtíže, které vznikly v důsledku neúspěchu dnešní humanitární operace, jsme připraveni dále spolupracovat s představiteli Ukrajiny a mezinárodních organizací při řešení krizové humanitární situace“.

Ukrajinská ministryně pro reintegraci dočasně okupovaných oblastí Iryna Vereščuková odhaduje, že z Mariupolu by mohlo odejít 200.000 lidí, z Volnovachy pak 15.000 obyvatel. V Mariupolu žije asi 400.000 lidí, ve Volnovaše, vzdálené 65 kilometrů na sever, zhruba 22.000. Humanitární koridor úřady vytyčily do Záporoží.

Šéf doněcké regionální správy Pavlo Kyrylenko řekl, že ruské jednotky dodržují klid zbraní jen na území Doněcké oblasti, ale v Záporožské oblasti boje pokračují, uvádí Unian. Úřady podle něho jednají s ruskou stranou o tom, aby potvrdila příměří na celé evakuační cestě z Mariupolu.

Shoda na ustavení humanitárních koridorů byla jediným výsledkem čtvrtečního druhého kola jednání ukrajinských a ruských vyjednavačů.

Ruské jednotky Mariupol od začátku invaze obklíčily a mluvčí ruského ministra obrany Igor Konašenkov dnes ráno řekl, že jednotky separatistické Doněcké lidové republiky obklíčení města uzavírají. Starosta Mariupolu Vadym Bojčenko v pátek varoval, že ve městě není voda, teplo ani elektřina a že docházejí zásoby jídla. Vznik humanitárního koridoru podle něho poskytne příležitost k opravám důležité infrastruktury, jako jsou mobilní sítě nebo rozvody elektřiny a vody. „Také bude možné zajistit pro Mariupol potraviny a nejdůležitější léky,“ řekl dnes na telegramu.

Těžká situace je i v menší Volnovaše, kde podle místního poslance Dmytra Lubiňce je 90 procent budov ve městě poškozených, lidem uvázlým v krytech docházejí zásoby. Kvůli intenzivním ruským útokům prý neměl kdo odvézt mrtvé.

Rusko zahájilo minulý čtvrtek na Ukrajinu rozsáhlou invazi, kterou Moskva nazývá „zvláštní vojenskou operací“. Ruská armáda tvrdí, že při útocích na ukrajinská města míří jen na vojenské cíle navzdory rozsáhlým svědectvím o útocích na obytné budovy a jinou civilní infrastrukturu.

Ruský prezident Vladimir Putin podle Berlína v pátečním telefonátu s německým kancléřem Olafem Scholzem řekl, že se další kolo přímých jednání mezi Moskvou a Kyjevem možná uskuteční o víkendu. Přesný termín případných rozhovorů je zatím nejasný.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama