Válka na UkrajiněRuská armáda si ústupem z Chersonu pošramotila pověst, míní Londýn

Ruská armáda si ústupem z Chersonu pošramotila pověst, míní Londýn

Ruské stažení z Chersonu, jediné oblastní metropole dobyté od února ruskými silami, je veřejným přiznáním potíží ruské armády a přináší značné škody na pověsti. Uvedlo to britské ministerstvo obrany v pravidelném situačním přehledu, sestavovaném na základě poznatků vojenské rozvědky. Šéf resortu Ben Wallace označil ruský ústup za „strategickou porážku“, ale varoval před podceňováním ruské hrozby. Rusko od začátku války přišlo na Ukrajině o více než 80.000 vojáků, odhadlo dnes ukrajinské velení. V médiích zaznívají dohady, že ukrajinská protiofenziva se nyní zaměří na osvobození Melitopolu v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny.

Britské ministerstvo připomnělo, že v pátek ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že dokončilo stažení ruských jednotek z Chersonu a že ruské síly v rámci tohoto stažení zničily silniční a železniční mosty přes řeku Dněpr. Londýn pokládá za pravděpodobné, že se Rusko stále pokouší evakuovat síly z jiných míst přes Dněpr do pozic na východním břehu, které se dají lépe hájit.

Dobytí Chersonu bylo podle britského ministra jediným strategickým cílem, kterého se ruské armádě podařilo dosáhnout na samém začátku války proti Ukrajině, teď se ale prostí Rusové mohou ptát, k čemu to vše bylo. Mezitím ruská armáda utrpěla značné ztráty a Rusko se ocitlo v mezinárodní izolaci, zatímco Ukrajina bude pokračovat v ofenzivě, za podpory Británie a mezinárodního společenství, uvedl Wallace.

Americký Institut pro studium války (ISW) si ve svodce událostí na ukrajinském bojišti všímá postupu ukrajinských sil, dokončujících osvobození pravobřežní, západní části Chersonské oblasti, a reakce ruských válečných blogerů na stažení z Chersonu. Ta byla zdrženlivější, než se dalo čekat vzhledem k ostré kritice ministerstva obrany za ústup za Dněpr.

Část ruských vojáků zřejmě ještě zůstává na západním břehu, ale jejich počet nelze podle ISW odhadnout. Nejspíše se pokusí ustoupit, ale nelze vyloučit, že někteří Rusové si zvolí partyzánský boj v malých skupinách. Analytici nicméně soudí, že ruské síly se připravily o možnost udržet území na západním břehu. Zničením mostů přes Dněpr se ruské síly pokoušejí zastavit postup ukrajinských jednotek do centrální části Chersonské oblasti. Snímky z družic rovněž potvrzují, že ruská vojska vybudovala dvě obranné linie jižně od Dněpru. Snahy posílit postavení na levém břehu zřejmě budou pokračovat v dalších dnech, předpověděl ISW.

Ukrajinci nedávají najevo žádné známky, že by se na zimu chystali zastavit svou ofenzivu, píše list The New York Times. Stále častěji se podle deníku objevují náznaky, že Ukrajinci se připravují na novou pozemní ofenzivu mezi dvěma frontami (u Chersonu na jihu a Bachmutu na východě), a to přes Záporožskou oblast směrem na Melitopol. Rusové by tak mohli přijít o celou jižní část Ukrajiny, kterou dobyli po invazi z 24. února.

Ukrajina posiluje svá uskupení v záporožském směru, uvedl dnes Vladimir Rogov z Ruskem dosazené správy okupované části Záporožské oblasti. „Obranná linie sílí každým dnem,“ prohlásil podle agentury TASS. Obranu podle něj posilují jednotky uvolněné stažením z Chersonu, ale Ukrajinci nasazují dobře vycvičené jednotky, ostřílené z bojů a posílené i „žoldnéři z více než 40 zemí“, včetně 5000 Poláků. „Situace není jednoduchá, ale je pod kontrolou. Chlapci tvrdě brání postavení. Linie obrany sílí každým dnem,“ řekl.

TASS připomněl předchozí Rogovovo prohlášení, že ukrajinskou prioritou je dobýt Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou od počátku března okupují Rusové. K této operaci Ukrajinci podle Rogova nachystali desítky obrněných člunů a více než 700 příslušníků speciálních jednotek.

Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že Rusko od vpádu na Ukrajinu před 262 dny přišlo již o přibližně 80.210 vojáků, což je o 810 více než před 24 hodinami, 2838 tanků, 5730 obrněných vozidel a 1829 děl.

Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Doporučujeme

Mark Ruffalo se představí v silném dramatu. Film vypráví o skutečném boji za lidská práva

Mark Ruffalo se představí v novém životopisném dramatu Being Heumann, které připomíná jeden z nejvýznamnějších protestů za práva lidí se zdravotním postižením v americké historii. Snímek vychází ze skutečných událostí roku 1977, kdy aktivisté na 26 dní obsadili federální budovu v San Francisku. Na streamovací platformě Apple TV bude dostupný od 13. listopadu.

Přirozené prostředí ovlivňuje výskyt zvířat více než klima

Výskyt živočichů ovlivňuje nejen změna klimatu, ale především prostředí, ve kterém žijí. Rozsáhlý výzkum ve Finsku ukázal, že podoba krajiny má pro většinu sledovaných skupin zvířat větší význam než klimatické podmínky. Výsledky zdůrazňují důležitost ochrany přirozených stanovišť a šetrného využívání krajiny.

Trump umožní Bolsonarovi zůstat v USA, brazilské volby označil za ostudu

Brazilský prezidentský kandidát Flávio Bolsonaro může zůstat ve Spojených státech, jak dlouho bude chtít, prohlásil v noci na dnešek americký prezident Donald Trump. Zároveň zpochybnil nedávné brazilské volby, v nichž Bolsonaro prohrál s levicovým prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou. Podle Trumpa byly volby "ostudou". Informovala o tom agentura Reuters.

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor gerilové organizace ELN

Venezuelská armáda poprvé zaútočila na tábor kolumbijské povstalecké organizace Vojsko národního osvobození (ELN). Agentuře AFP to v noci na dnešek potvrdila nevládní organizace Fundaredes. K útoku došlo v pátek ve venezuelském pohraničním státě Apure, kde podle agentury AFP při bombardování zemřelo několik lidí. Venezuelská vláda se k tomu zatím nevyjádřila.

Trump tvrdí, že USA zničily většinu íránských vojenských kapacit

Spojené státy už zničily velkou část íránských vojenských kapacit, stále ale musí zasáhnout jeden či dva zbývající cíle, včetně předpokládaného jaderného zařízení známého jako Pickaxe Mountain (persky Kúh-e Kolang Gáz Lá). V noci na dnešek to podle agentury AFP řekl americký prezident Donald Trump. Zároveň uvedl, že jednání s Íránem o ukončení války pokračují, podle něj ale Teheránu nelze příliš důvěřovat.

Česká ekonomika zpomaluje. Růst klesl na 1,6 procenta, domácnosti ale dál utrácejí

Česká ekonomika ve třetím čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o 1,6 procenta. Tempo hospodářského růstu tak zpomalilo na nejnižší úroveň za poslední dva roky. Ve srovnání s předchozím čtvrtletím však ekonomika rostla o 0,5 procenta, především díky spotřebě domácností a zahraničnímu obchodu. Slabší výsledky naopak zaznamenaly zpracovatelský průmysl a stavebnictví.

Evakuovaní z ukrajinského města Olešky dorazili na území kontrolované Ukrajinou

Evakuovaní obyvatelé ukrajinského města Olešky, které okupují ruské síly, dnes dorazili na území kontrolované Ukrajinou. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zároveň poděkoval Spojeným státům a americké první dámě Melanii Trumpové za jejich zprostředkovatelskou roli. Agentura AFP napsala, že její novinář viděl, jak evakuovaní vystupují z autobusu a jak je na místě, jehož poloha z bezpečnostních důvodů podléhá utajení, vítají jejich blízcí.

Íránský nejvyšší duchovní Chameneí varoval USA před obnovením bojových operací

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí dnes nařídil ozbrojeným silám reagovat na hrozby okamžitě a bez geografických omezení, píše agentura Reuters s odkazem na prohlášení zveřejněné na platformě Telegram. Podle agentury AFP se jedná o otevřené varování Spojeným státům, aby neobnovovaly bojové operace proti Íránu.

Papež Lev XIV. odvolil ve volbách do amerického kongresu. Stalo se tak vůbec poprvé

Papež Lev XIV. prostřednictvím korespondenčního hlasování odvolil v amerických volbách do Kongresu. Informoval o tom v pátek Vatikán. Podle dostupných informací jde o vůbec první známý případ, kdy úřadující hlava katolické církve hlasovala v politických volbách.

USA schválily prodej 500 raket Patriot Ukrajině. Kyjev však může na dodávky čekat roky

Spojené státy schválily prodej 500 protiletadlových raket Patriot Ukrajině, která je naléhavě potřebuje k obraně před sílícími ruskými vzdušnými útoky. Zakázku za 2,1 miliardy dolarů (necelých 46 miliard korun) zaplatí evropští a kanadští spojenci Kyjeva. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však upozornil, že dodání raket může trvat několik let, zatímco jeho země je potřebuje okamžitě.

ANALÝZA: Putin buduje mocenskou síť napříč Afrikou. Ukrajina našla způsob, jak jeho vliv oslabovat

Válka mezi Ruskem a Ukrajinou už dávno nepřekračuje hranice pouze evropského kontinentu. Zatímco Moskva rozšiřuje vojenský a politický vliv v Africe, Kyjev vysílá své specialisty do oblastí, kde působí ruské jednotky. Ukrajinští operátoři dronů pomáhají povstalcům v Mali a další vojáci působí v Libyi. Afrika se tak stává dalším prostorem soupeření obou zemí, v němž jde o vojenskou převahu, nerostné bohatství i mezinárodní spojenectví.

Polskem otřásá spor o ústavní soud. Prezident Nawrocki dorazil přímo na místo

Polský prezident Karol Nawrocki vstoupil do budovy ústavního soudu. Uvedl to šéf prezidentské kanceláře Pawel Szefernaker. Budovu, v níž je shromážděna část soudců, hlídá kordon policistů. Nawrocki se kvůli krizi kolem ústavního soudu v pátek pozdě večer vrátil do země.

První veřejné prohlášení po zpackané popravě. Probudila jsem se zmatená a v bolestech, říká Christa Pike

Američanka Christa Pike, která v září přežila pokus o popravu smrtící injekcí, poprvé veřejně promluvila o svém zdravotním stavu. Padesátiletá žena odsouzená za brutální vraždu z roku 1995 podle svých slov stále trpí silnými bolestmi a psychickými následky. Úřady státu Tennessee mezitím vyšetřují, proč poprava selhala.

Pákistánský soud poslal na deset let do vězení dva známé obhájce lidských práv

Deset let za mřížemi za odstranění silničních zátarasů a údajné ohrožení bezpečnosti zahraničních sportovců. Takový trest vyměřil pákistánský protiteroristický soud známé advokátce a aktivistce za lidská práva Imaan Mazari a jejímu manželovi Hadi Alimu Chatthovi. Oba obvinění odmítají a tvrdí, že se stali obětí politicky motivovaného pronásledování. Rozsudek ostře kritizovala také organizace Amnesty International.

Hútíové jsou podezřelí z použití chemických zbraní při obléhání Taizu

Jemenské úřady prověřují závažné podezření, že hútíjští povstalci při útocích na obléhané město Táiz použili munici obsahující toxické látky. Civilisté i členové místních ozbrojených skupin měli po ostřelování potíže s dýcháním a někteří upadli do bezvědomí. Složení údajně použitých látek zatím není známé a jejich nasazení nebylo potvrzeno.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama