Válka na UkrajiněRuská armáda si ústupem z Chersonu pošramotila pověst, míní Londýn

Ruská armáda si ústupem z Chersonu pošramotila pověst, míní Londýn

Ruské stažení z Chersonu, jediné oblastní metropole dobyté od února ruskými silami, je veřejným přiznáním potíží ruské armády a přináší značné škody na pověsti. Uvedlo to britské ministerstvo obrany v pravidelném situačním přehledu, sestavovaném na základě poznatků vojenské rozvědky. Šéf resortu Ben Wallace označil ruský ústup za „strategickou porážku“, ale varoval před podceňováním ruské hrozby. Rusko od začátku války přišlo na Ukrajině o více než 80.000 vojáků, odhadlo dnes ukrajinské velení. V médiích zaznívají dohady, že ukrajinská protiofenziva se nyní zaměří na osvobození Melitopolu v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny.

Britské ministerstvo připomnělo, že v pátek ruské ministerstvo obrany prohlásilo, že dokončilo stažení ruských jednotek z Chersonu a že ruské síly v rámci tohoto stažení zničily silniční a železniční mosty přes řeku Dněpr. Londýn pokládá za pravděpodobné, že se Rusko stále pokouší evakuovat síly z jiných míst přes Dněpr do pozic na východním břehu, které se dají lépe hájit.

Dobytí Chersonu bylo podle britského ministra jediným strategickým cílem, kterého se ruské armádě podařilo dosáhnout na samém začátku války proti Ukrajině, teď se ale prostí Rusové mohou ptát, k čemu to vše bylo. Mezitím ruská armáda utrpěla značné ztráty a Rusko se ocitlo v mezinárodní izolaci, zatímco Ukrajina bude pokračovat v ofenzivě, za podpory Británie a mezinárodního společenství, uvedl Wallace.

Americký Institut pro studium války (ISW) si ve svodce událostí na ukrajinském bojišti všímá postupu ukrajinských sil, dokončujících osvobození pravobřežní, západní části Chersonské oblasti, a reakce ruských válečných blogerů na stažení z Chersonu. Ta byla zdrženlivější, než se dalo čekat vzhledem k ostré kritice ministerstva obrany za ústup za Dněpr.

Část ruských vojáků zřejmě ještě zůstává na západním břehu, ale jejich počet nelze podle ISW odhadnout. Nejspíše se pokusí ustoupit, ale nelze vyloučit, že někteří Rusové si zvolí partyzánský boj v malých skupinách. Analytici nicméně soudí, že ruské síly se připravily o možnost udržet území na západním břehu. Zničením mostů přes Dněpr se ruské síly pokoušejí zastavit postup ukrajinských jednotek do centrální části Chersonské oblasti. Snímky z družic rovněž potvrzují, že ruská vojska vybudovala dvě obranné linie jižně od Dněpru. Snahy posílit postavení na levém břehu zřejmě budou pokračovat v dalších dnech, předpověděl ISW.

Ukrajinci nedávají najevo žádné známky, že by se na zimu chystali zastavit svou ofenzivu, píše list The New York Times. Stále častěji se podle deníku objevují náznaky, že Ukrajinci se připravují na novou pozemní ofenzivu mezi dvěma frontami (u Chersonu na jihu a Bachmutu na východě), a to přes Záporožskou oblast směrem na Melitopol. Rusové by tak mohli přijít o celou jižní část Ukrajiny, kterou dobyli po invazi z 24. února.

Ukrajina posiluje svá uskupení v záporožském směru, uvedl dnes Vladimir Rogov z Ruskem dosazené správy okupované části Záporožské oblasti. „Obranná linie sílí každým dnem,“ prohlásil podle agentury TASS. Obranu podle něj posilují jednotky uvolněné stažením z Chersonu, ale Ukrajinci nasazují dobře vycvičené jednotky, ostřílené z bojů a posílené i „žoldnéři z více než 40 zemí“, včetně 5000 Poláků. „Situace není jednoduchá, ale je pod kontrolou. Chlapci tvrdě brání postavení. Linie obrany sílí každým dnem,“ řekl.

TASS připomněl předchozí Rogovovo prohlášení, že ukrajinskou prioritou je dobýt Záporožskou jadernou elektrárnu, kterou od počátku března okupují Rusové. K této operaci Ukrajinci podle Rogova nachystali desítky obrněných člunů a více než 700 příslušníků speciálních jednotek.

Ukrajinský generální štáb dnes uvedl, že Rusko od vpádu na Ukrajinu před 262 dny přišlo již o přibližně 80.210 vojáků, což je o 810 více než před 24 hodinami, 2838 tanků, 5730 obrněných vozidel a 1829 děl.

Tvrzení znepřátelených stran nelze ve válečných podmínkách ověřit z nezávislých zdrojů.

Doporučujeme

Čína, Rusko a USA vydaly po jednání v Šen-Čenu Mírovou deklaraci

Čína, Rusko a Spojené státy vydaly společné čtyřbodové prohlášení nazvané Mírová deklarace. Stalo se tak po dnešním jednání prezidentů Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina v čínském Šen-čenu. V dokumentu se uvádí, že trojice zemí chce vést dialog o snížení jaderného nebezpečí a že plánuje zvýšit produkci a dodávky ropných produktů. Prohlášení také mimo jiné kritizuje Mezinárodní trestní soud (ICC). Podle agentury Nová Čína Si označil jednání za "pozitivní, konstruktivní a plodné". Putin rozhovory považuje za otevřené a užitečné, píše AFP.

Jihokorejský soud zrušil expremiérovi 15letý trest. Ve vazbě však zůstává

Jihokorejský nejvyšší soud zrušil patnáctiletý trest vězení pro bývalého premiéra Han Duck-soo, odsouzeného kvůli své roli při vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soudci zpochybnili část původního rozsudku a případ vrátili k novému projednání. Expremiér přesto zůstává ve vazbě.

Americká energetika stojí po midterms na rozcestí. Demokraté budou bojovat o udržitelnost

Americké volby do Kongresu změnily nejen poměr sil ve Washingtonu, ale také vyhlídky tamní energetiky. Demokraté podle povolební analýzy získali plnou kontrolu nad vládami šesti států, což jim otevírá cestu k prosazování obnovitelných zdrojů. Na federální úrovni však jejich plány dál narážejí na republikánského prezidenta Donalda Trumpa.

Počet ohrožených tučňáků na Novém Zélandu se vyvíjí překvapivě rozdílně

Na dvou odlehlých novozélandských souostrovích se počty ohrožených tučňáků vyvíjejí zcela odlišně. Zatímco jedna populace zůstává už desítky let stabilní, druhá se od poloviny 90. let zmenšila o více než 40 %. Za úbytkem mohou stát predátoři, silné bouře i odlišné podmínky v oceánu.

Anthropic přepisuje historii. Jeho IPO zastínilo i SpaceX

Americká společnost Anthropic a sedm jejích spoluzakladatelů získali prostřednictvím primární veřejné nabídky akcií (IPO) a souběžného prodeje akcií celkem 107,3 miliardy dolarů (asi 2,39 bilionu korun). Samotný objem primárního IPO činí 81,3 miliardy dolarů (zhruba 1,81 bilionu korun). Jde o největší IPO v historii.

Myanmar čeká historický verdikt. Soud OSN rozhodne o genocidě Rohingů

Mezinárodní soudní dvůr v Haagu má ve čtvrtek vynést přelomový rozsudek v případu údajné genocidy muslimské menšiny Rohingů v Myanmaru. Rozhodnutí přichází sedm let poté, co žalobu podala africká Gambie, a může zásadně ovlivnit výklad mezinárodního práva. Pokud soud uzná Myanmar odpovědným za genocidu, půjde o historicky první takový verdikt proti státu.

V Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska

V čínském Šen-čenu začala schůzka prezidentů Číny, Spojených států a Ruska Si Ťin-pchinga, Donalda Trumpa a Vladimira Putina. Očekává se, že státníci budou jednat o válkách na Ukrajině a v Íránu či o kontrole jaderných zbraní. Šéf Bílého domu se dnes již setkal se svým ruským i čínským protějškem při bilaterálních rozhovorech.

Japonská premiérka a Putin v Číně jednali o zadrženém novináři a firmách v Rusku

Japonská premiérka Sanae Takaiči se včera v Číně poprvé ve funkci setkala s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, s nímž krátce jednala mimo jiné o japonském novináři zadržovaném v Rusku. S odvoláním na japonského úředníka o tom informovala agentura Kjódó. Obě země mají napjaté vztahy kvůli sporným Kurilským ostrovům nebo válce na Ukrajině, zahájené ruskou invazí v únoru 2022.

Jim Carrey by se mohl vrátit jako Grinch

Oblíbený vánoční film Grinch z roku 2000 by se mohl dočkat pokračování s Jimem Carreym v hlavní roli. Režisér Ron Howard potvrdil, že se na projektu pracuje, zároveň ale upozornil na zásadní překážku. Scénář dosud neexistuje a oba tvůrci se chtějí do natáčení pustit pouze v případě, že budou s příběhem spokojeni.

Putin odcházel z jednání s Trumpem o Ukrajině v dobré náladě

Americký prezident Donald Trump se ve čtvrtek na okraj summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC) v Číně setkal se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Schůzka trvala 40 minut a Putin z ní odcházel ve viditelně dobré náladě.

Šéf tajných služeb USA varoval před íránskou hrozbou, které čelí Američané

Hrozba, kterou Írán představuje pro Američany ve Spojených státech i v zahraničí, výrazně zesílila, řekl podle agentury Reuters ředitel tajných služeb Jay Clayton při slyšení v Kongresu. Odmítl se přitom vyjádřit ke zprávě CNN z tohoto týdne, v níž stanice s odvoláním na americké zpravodajské služby informovala, že Írán by mohl mít v plánu zaútočit na členy administrativy prezidenta Donalda Trumpa pomocí takzvané špinavé bomby s jaderným materiálem či chemické zbraně.

Ne jednou, ale hned třikrát. Ukrajina znovu zaútočila na Krymský most

Krymský most byl tento týden podle ruského úředníka zasažen hned třikrát. K poslednímu útoku došlo ve čtvrtek v časných ranních hodinách. Rozsah způsobených škod není jasný, probíhá jejich vyhodnocování. Stalo se tak v době, kdy se ruský prezident Vladimir Putin v Číně účastní summitu Asijsko-pacifického hospodářského společenství (APEC).

USA uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil šéf Pentagonu v Caracasu

Spojené státy uzavřely vojenskou dohodu s Venezuelou, oznámil americký ministr obrany Pete Hegseth během návštěvy Caracasu, kde jednal s několika venezuelskými ministry a prezidentkou Delcy Rodríguez. Ta podle agentury AP uvedla, že dohoda o spolupráci mimo jiné umožní Spojeným státům podílet se na výcviku venezuelské armády.

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů na muniční iniciativu

Kanada poskytne dalších 45 milionů kanadských dolarů (698,7 milionu Kč) na českou muniční iniciativu, čímž se její celkový závazek zvýší na více než 500 milionů kanadských dolarů (7,76 miliardy Kč). Kanadský ministr obrany David McGuinty to podle tiskového prohlášení svého úřadu v úterý oznámil na jednání kontaktní skupiny pro podporu Ukrajiny v rámci NATO (UDSG) v Bruselu.

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí

Itálie chce zpřísnit věková omezení pro používání sociálních sítí. Děti mladší 13 let by nově nesměly mít vlastní účty, zatímco mladiství ve věku od 13 do 15 let by mohli sociální sítě využívat pouze v případě, že by jejich účty byly propojeny s účtem jednoho z rodičů. Samostatné účty by byly povoleny až od 16 let. Informovala o tom dnes agentura APA.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama