Umělá inteligence se rychle stává běžnou součástí našeho života. Zároveň s její oblibou roste i ekologická stopa. Datová centra spotřebují stále víc energie a vody a bez jasných pravidel hrozí, že technologický boom zpomalí plnění klimatických cílů.
AI dnes není jen experiment pro nadšence. Firmy ji nasazují do vyhledávání, kancelářských nástrojů i zákaznické podpory. Uživatelé si zvykají, že stačí pár slov a přichází odpověď, obrázek nebo plán. V pozadí ale běží masivní stroj, který je vidět hlavně na účtech za energii.
Největší část zátěže nevzniká přímo v aplikacích, ale v infrastruktuře. Datová centra, kde se AI modely trénují a provozují, potřebují stabilní přísun elektřiny a také vodu na chlazení. S rychlým růstem AI se proto téma spotřeby zdrojů dostává víc do veřejné debaty.
‘Just an unbelievable amount of pollution’: how big a threat is AI to the climate?
— ECIU (@ECIU_UK) January 3, 2026
Defenders say AI can do good to fight the climate crisis. But spiralling energy and water costs leave experts worriedhttps://t.co/EvWBBQwZ4X
Datová centra a jejich spotřeba
Datová centra se v bohatých zemích stávají významnějším zdrojem spotřeby elektřiny. V Irsku už berou zhruba pětinu celkové spotřeby a v příštích letech mají jít ještě výš. Růst byl tak rychlý, že stát v minulosti prakticky omezil nová připojení do sítě.
A energie je jen část příběhu. UNEP upozorňuje na další vrstvy problému. Datová centra produkují elektronický odpad, který často obsahuje toxické látky. Jejich hardware stojí na kritických surovinách a vzácných prvcích, které se často těží způsobem, který ničí krajinu a zhoršuje místní podmínky.
Spotřeba vody je problém hlavně tam, kde jí už teď není dost. Servery se musí chladit a datová centra kvůli tomu mohou odebírat obrovské množství vody. Některé odhady naznačují, že AI infrastruktura se brzy dostane na spotřebu, která převýší potřeby menších evropských států. V situaci, kdy část světové populace stále nemá přístup k bezpečné vodě a hygieně, to otevírá i politickou a etickou debatu.
Když AI pomáhá i škodí zároveň
AI může přinést i pozitivní efekt. Umí hledat vzorce v datech a zlepšovat provoz energetiky. Některé firmy hlásí, že díky AI snížily energii potřebnou na chlazení datových center. Energetické společnosti ji používají k lepší údržbě větrných turbín a k odhalování poruch na solárních farmách. V praxi to znamená méně odstávek a vyšší účinnost.
Většina elektřiny pro datová centra stále pochází z fosilních zdrojů. A pokud poptávka roste rychleji než výstavba čistých zdrojů, do hry se vrací plyn, uhlí nebo záložní generátory. UNEP také varuje před nepřímými dopady. AI může podporovat více dopravy, více spotřeby a dokonce šířit klimatické dezinformace.
Problém zhoršuje i nedostatek transparentních dat. Firmy často zveřejňují jen vybrané informace a celkový obrázek zůstává mlhavý. Bez měření a srovnatelných pravidel se těžko pozná, kde je hranice mezi inovací a zbytečným plýtváním.
UNEP proto doporučuje standardizovat měření dopadů, zavést povinné zveřejňování dat a tlačit na efektivnější software i zelenější datová centra. Bez toho zůstane ekologická stopa AI především vedlejší škodou, která poroste spolu s popularitou technologie.
