Klimatické změny způsobily zmatek v koloběhu vody na naší planetě, napsal mezinárodní tým vědců v nové zprávě Global Water Monitor Report 2024. To vede k ještě horším přírodním katastrofám, v nichž hraje voda klíčovou roli. Právě takových incidentů přibylo v posledních dvou nejteplejších letech v historii měření. Informoval o tom deník The Guardian a server Science Daily.
Rostoucí teploty mění způsob, jakým se voda pohybuje po naší planetě a způsobují zmatek ve vodním koloběhu. S takovými závěry přišel v nové zprávě tým vědců z univerzit v Austrálii, Saúdské Arábii, Číně, Německu a dalších státech vedený Albertem van Dijkem, profesorem na Australské národní univerzitě.
From dried-up rivers to flooded crops and cities, rising temperatures in 2024 wreaked havoc with water, creating life-threatening challenges for people and nature alike. Explore this interactive map. @OurANU https://t.co/T6x3ZnS9AT
— The Conversation – Australia + New Zealand (@ConversationEDU) January 5, 2025
Voda je pro lidstvo nejdůležitějším přírodním zdrojem. Život však dává a bere. V roce 2024 po celém světě zabila nejméně 8 700 lidí, z domovů jich vyhnala 40 milionů a způsobila ekonomické škody ve výši 550 miliard dolarů, ukázala podle The Guardian analýza vodních katastrof.
Rostoucí teploty poháněné spalováním fosilních paliv mění koloběh vody různými způsoby, vysvětlují experti. Teplejší vzduch pojme více vodní páry, což vede k silnějším lijákům a záplavám. Ohřívající se moře zase poskytují více energie hurikánům, čímž zvyšují jejich ničivou sílu, trvanlivost i rychlost, s jakou se dokážou zformovat. Rostoucí teploty také zvyšují množství odpařené vody z půdy a mění tak vzorce srážek.
Srážkových rekordů přibývá
Vědci k vyhodnocení změn ve srážkách, vlhkosti půdy, průtocích řekl a záplavách došli analýzou dat z tisíců pozemních stanic a satelitů a rovněž zjistili, že jsou stále častěji přepisovány srážkové rekordy, napsal Science Daily. Měsíční srážkové rekordy byly loni podle analýzy o 27 procent častější než v roce 2000 a denní srážkové rekordy o 52 procent.
Rekordní minima byla o 38 procent častější. Na jedné straně tak pozorujeme rostoucí počet prudkých lijáků a na druhé sucha bez deště. „Takže vidíme horší extrémy na obou stranách,“ potvrdil Dijk. „V roce 2024 zažila Země svůj nejteplejší zaznamenaný rok, a to již čtvrtý v řadě. Hlavní nápor nesly vodní systémy po celém světě,“ pokračoval profesor.
„Od historických such až po katastrofální povodně, tyto extrémní události ovlivňují životy i živobytí lidí a celé ekosystémy. Samotné silné srážky způsobily rozsáhlé bleskové záplavy v Afghánistánu a Pákistánu. Zabily přes tisíc lidí,“ uzavřel odborník.
