Stále více lidí sahá po rostlinných náhradách mléka. Důvody jsou různé. Někdo řeší klima, jiný zdraví nebo chuť. Nabídka je dnes široká. Na trhu najdeme sójové, ovesné, mandlové, rýžové i kokosové nápoje. Otázka ale zůstává stejná. Jsou opravdu šetrnější k planetě než klasické kravské mléko?
Mléko patří v mnoha zemích mezi základní potraviny. Zároveň však výrazně přispívá k emisím z potravinového systému. V evropských jídelníčcích může mléčný sektor tvořit více než čtvrtinu uhlíkové stopy stravy, někdy dokonce až třetinu. Rostoucí povědomí o těchto dopadech proto vede mnoho lidí k hledání alternativ.
Kravské mléko zatěžuje planetu nejvíc
Srovnání různých druhů mléka ukazuje jasný trend. Kravské mléko má výrazně vyšší dopady téměř ve všech sledovaných kategoriích. Patří sem emise skleníkových plynů, využití půdy, spotřeba vody i znečištění živinami.
Na jeden litr mléka připadá u kravského mléka zhruba 3,15 kilogramu emisí. Ovesné mléko produkuje asi 0,9 kilogramu, sójové 0,98 a mandlové přibližně 0,7 kilogramu. Významnou roli hrají samotné krávy. Při trávení vytvářejí metan, který pak uniká do atmosféry. Jak říká výzkumník Michalis Hadjikakou: „Všechny rostlinné alternativy mají poměrně nízké emise.“
Podobně výrazný rozdíl existuje i u využití půdy. Produkce litru kravského mléka zabere téměř devět metrů čtverečních půdy. Ovesné nebo sójové nápoje potřebují přibližně desetinu této plochy.
Velký rozdíl se objevuje také u vody. Kravské mléko spotřebuje více než 600 litrů vody na litr produktu. Ovesné mléko zhruba 48 litrů a sójové jen kolem 28 litrů. Výjimkou je mandlové mléko. Pěstování mandlí vyžaduje hodně vody a jejich stopa může dosahovat stovek litrů.
This #FebrudairyFree, reduce the your environmental footprint and the exploitation of animals by switching to delicious, nutritious & readily available plant-based milk starting right now.
— Animal Save Movement (@animalsavemvmt) February 25, 2026
For the cows. For the planet. For the future.
#dairy #milk #environment #climate pic.twitter.com/I7ObNSO4JP
Každé rostlinné mléko má jiné slabiny
Ani mezi rostlinnými nápoji však neexistuje jasný vítěz. Každý typ má jiný ekologický profil. Mandlové mléko má relativně nízké emise a malou spotřebu půdy, ale vyžaduje hodně vody. Rýžové mléko má zase vyšší emise než jiné rostlinné varianty.
Ovesné mléko naopak patří mezi nejlepší z hlediska spotřeby vody. Oves roste často v oblastech, kde si vystačí s deštěm. Hadjikakou k tomu říká: „Oves je suchomilná plodina. Roste v oblastech, kde se většinou spoléhá jen na srážky.“
Rozdíly vznikají také při výrobě. Rostlinné nápoje procházejí více kroky zpracování. Zahrnují namáčení, zahřívání nebo přidávání minerálů. Některé studie uvádějí, že právě zpracování a balení může tvořit až 79 procent jejich celkového dopadu. U kravského mléka jde jen o několik procent. Přesto mají rostlinné varianty v součtu stále nižší emise.
Sójové mléko má ještě jednu výhodu. Sója je luštěnina, která váže dusík ze vzduchu a může zlepšovat půdu. Díky tomu může potřebovat méně průmyslových hnojiv než jiné plodiny.
Kolem sóji se často zmiňuje odlesňování Amazonie. Ve skutečnosti ale většina světové produkce sóji končí jako krmivo pro hospodářská zvířata. Více než tři čtvrtiny globální produkce se používají právě tímto způsobem. Jen malá část slouží přímo pro potraviny, například pro výrobu sójového mléka.
Výběr mléka tedy závisí na tom, co člověk považuje za nejdůležitější. Emise, voda nebo využití půdy. Hadjikakou shrnuje situaci jednoduše: „Neexistuje jasný vítěz. Každá varianta je v něčem lepší.“
Jedno ale z dostupných dat vyplývá poměrně jednoznačně. Přechod z kravského mléka na rostlinné alternativy patří mezi jednoduché způsoby, jak snížit ekologickou stopu jídelníčku.
