Rok po zavedení rozsáhlých cel na dovoz do Spojených států je jasné, že sliby o rychlém oživení americké ekonomiky se nenaplnily. Donald Trump loni 2. dubna oznámil dvojciferná cla na téměř veškerý dovoz a tvrdil, že do země se vrátí továrny, pracovní místa i levnější ceny. Po roce ale zůstává obraz mnohem složitější. Část cel mezitím zrušil Nejvyšší soud a americká vláda teď musí vracet velkou část už vybraných peněz.
Příjmy z cel sice výrazně vzrostly, ale ne v tak čisté podobě, jak by se mohlo zdát. V prvních pěti měsících fiskálního roku vybrala federální vláda na clech 151 miliard dolarů, téměř čtyřnásobek oproti stejnému období o rok dřív. Jenže před šesti týdny Nejvyšší soud rozhodl, že Trump u části opatření překročil své pravomoci. Celní správa proto připravuje plán, jak vrátit asi 166 miliard dolarů vybraných neprávem. Podle NPR by podrobnosti měla mít hotové do poloviny dubna.
Jedním z hlavních argumentů pro cla měla být obnova domácí výroby. Ani tady se ale očekávaný obrat nedostavil. Trump při jejich zavádění prohlásil: „Nastartujeme naši domácí průmyslovou základnu.“ Americký průmysl však po většinu posledního roku zůstal v útlumu. V únoru pracovaly v továrnách o 89 tisíc lidí méně než loni v dubnu, kdy nová cla začala platit. Trump sice opakovaně mluví o obřích zahraničních investicích do USA, oficiální čísla ale ukazují, že přímé zahraniční investice loni dosáhly 288 miliard dolarů, tedy o něco méně než před rokem a pod desetiletým průměrem.
Nezabral ani slib, že cla pomohou srazit ceny. Inflace sice od maxima z roku 2022 výrazně ustoupila, ale stále zůstává výš, než by si přála americká centrální banka. V únoru činila 2,4 procenta, tedy mírně víc než loni v dubnu. Šéf Fedu Jerome Powell minulý měsíc řekl, že „tyto zvýšené hodnoty do velké míry odrážejí inflaci v sektoru zboží, kterou posílily dopady cel“. Ekonomové navíc upozorňují, že další tlak na ceny může přijít kvůli válce mezi USA a Izraelem na jedné straně a Íránem na straně druhé, která poslala vzhůru ceny energií.
Výraznější změna se neodehrála ani v zahraničním obchodě. Dovoz během roku kolísal podle toho, jak se firmy snažily předzásobit před změnami sazeb nebo využít dočasného snížení cel. V součtu ale Spojené státy v roce 2025 dovezly zboží dokonce o něco víc než v předchozím roce. Dovoz dosáhl 3,4 bilionu dolarů, meziročně o čtyři procenta víc. Vývoz vzrostl o šest procent na 2,2 bilionu dolarů, přesto se celkový obchodní deficit u zboží zvýšil asi o dvě procenta na 1,24 bilionu dolarů.
Průměrná celní sazba už dnes není tak vysoká jako bezprostředně po Trumpově oznámení, kdy krátce přesáhla 21 procent. Zboží z Číny tehdy dokonce čelilo clu 145 procent, což dovoz z této země téměř zastavilo. Administrativa ale část sazeb později snížila a další zrušil soud. Podle Tax Foundation činila průměrná celní sazba v únoru zhruba deset procent. To je sice asi polovina proti vrcholu, ale pořád čtyřikrát víc než na začátku loňského roku. Viceprezidentka nadace Erica York upozornila, že cla se od takzvaného Liberation Day změnila více než padesátkrát. „Pro firmy prostě nebylo možné plánovat,“ řekla. Právě tahle nejistota podle ní přispěla k pomalejšímu růstu ekonomiky i slabšímu náboru zaměstnanců.
