Na první pohled působí jako z pohlednice. Městečko Ragusa, usazené v kopcích jihovýchodní Sicílie, má ale mnohem hlubší příběh. Po zničujícím zemětřesení v roce 1693 se rozdělilo na dvě části, z nichž každá si šla svou cestou. Výsledkem je fascinující kombinace historie, architektury a silného ducha místních lidí.
Zemětřesení tehdy srovnalo se zemí více než 50 měst v oblasti Val di Noto. Aristokracie zvolila zůstat na původním místě a přebudovala Ragusu Ibla, zatímco běžní obyvatelé se přesunuli výš a vybudovali Ragusu Superiore s modernějším uspořádáním ulic. Města zůstala oddělená až do roku 1926.
Ragusa, Sicily 🌟#Italia #travel #FridayMotivation pic.twitter.com/VHcyrrelDw
— Walking Around Italy (@w_aroundItaly) November 20, 2020
Místo chaosu přišla obnova. Ragusa se stala jedním ze symbolů tzv. sicilského baroka – stylu plného dekorativních prvků, spirál a překvapení. Duomo di San Giorgio v Ibla patří k nejvýraznějším příkladům této éry. Jeho křivky a výrazná věž ční nad náměstím a ztělesňují pompéznost, která vznikla doslova z trosek.
Z tragédie povstala krása
V Raguse najdete přes padesát kostelů, není to však jediné lákadlo tohoto města. Spojení mezi dolní Ibla a horní Superiore zajišťují tři slavné mosty nad roklí Valle dei Ponti. Nejstarší z nich, Ponte Vecchio, pochází z 18. století a vedle své funkce nabízí i úchvatné výhledy. Mosty zároveň připomínají, jak město dokázalo překonat své dělení.
Při procházce historickou částí Ragusy narazíte na groteskní kamenné hlavy zdobící balkony, typický prvek sicilského baroka. Odkazují na mor, pověry nebo místní folklor.
Nakonec nejde jen o architekturu. Ragusa zůstává živoucím důkazem, že i po katastrofě lze vybudovat něco jedinečného. S vidět místo, které přetvořilo tragédii v něco krásného, nám dává naději.
