Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním „bojovém projevu“ jasně naznačil, že neustoupí od svých maximalistických požadavků. Trvá na tom, aby se Ukrajina vzdala území nárokovaných Ruskem. V opačném případě budou obsazena silou. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj územní kompromis v pondělí navzdory ruskému a americkému tlaku odmítl. Informují o tom stanice CNN a KSLTV.
Zatímco evropští a američtí představitelé jednají o ukončení války na Ukrajině, Putin zkritizoval Evropu a prohlásil, že Rusko v případě potřeby obsadí nárokovaná území silou.
Putin warns that Russia will seek to extend its gains in Ukraine if peace talks failhttps://t.co/yMpH7xc4qZ pic.twitter.com/sInhQEJLQX
— The Washington Times (@WashTimes) December 18, 2025
„Raději bychom to udělali a odstranili základní příčiny konfliktu diplomatickou cestou,“ řekl Putin na výročním zasedání ruského ministerstva obrany. „Pokud se znepřátelená země a její zahraniční patrioti odmítnou zapojit do věcných diskusí, Rusko dosáhne osvobození svých historických území vojenskými prostředky.“
Územní otázka, stejně tak jako otázka bezpečnostních záruk, se během mírových rozhovorů ukázala jako obtížně vyřešitelná. Diplomatické úsilí odhalilo odlišné priority Ukrajiny, Spojených států, Evropy a Ruska.
Rusko nelegálně anektovalo Doněckou oblast, ani za jedenáct let ji však nedokázalo dobýt. Jeho síly totiž narazily na pevnostní pás v Donbasu. Podle amerického Institutu pro studium války (ISW) by ho ruská armáda při současném tempu postupu dobyla za několik let za cenu strašlivých ztrát.
Zelenskyj v pondělí potvrdil, že Kyjev neuzná dočasně okupovanou část východního Donbasu za právně ani fakticky ruskou.
Ruské šílenství a americké iluze
Zelenskyj reagoval na Putinův komentář o „historických územích“. „V Evropě existují i další země, které by někdo jednoho dne mohl v Rusku nazvat svými historickými zeměmi. Potřebujeme skutečnou ochranu před touto ruskou historií šílenství,“ uvedl.
Americký prezident Donald Trump po projevech frustrace tento týden vyjádřil optimismus ohledně mírové dohody. Prohlásil, že „jsme blíž dohodě, než jsme kdy byli“. Evropští spojenci jsou opatrnější a požadují silnější bezpečnostní záruky pro Ukrajinu. Na nich se s USA dohodli v Berlíně. Počítají s mnohonárodnostními silami čítajícími 800 tisíc vojáků a ochranou po vzoru 5. článku kolektivní obrany Severoatlantické aliance (NATO). Ruskem nárokovaná území ale stále zůstávají sporným bodem, který brání v dosažení skutečného pokroku.
Putin ve středečním projevu zdůraznil, že Rusko vede dialog s USA, ale smysluplná spolupráce s Evropou v otázce míru je pod jejím současným vedením nepravděpodobná.
„Doufám, že stejně k tomu přistoupí i Evropa,“ uvedl Putin. „Je nepravděpodobné, že by to bylo možné se současnými politickými elitami, ale v každém případě to bude nevyhnutelné. Pokud ne se současnými politiky, tak až se současné elity v Evropě změní.“
Putinův projev předcházel summitu v Bruselu, kde se má diskutovat o zmrazených ruských aktivech a možnosti využít je k financování podpory Ukrajiny.


