Ruský prezident Vladimir Putin dnes v projevu na moskevské přehlídce k výročí konce druhé světové války prohlásil, že obrana vlasti je nejposvátnější povinností – a za vlast nyní podle něj bojují ruská vojska v Donbasu. Ruskou invazi na Ukrajinu označil za jediné správné rozhodnutí a za reakci na postup západních zemí a Kyjeva.
Rusko vždy usilovalo o vytvoření systému rovnoprávné bezpečnosti, Západ ale nevyslyšel ruské návrhy, a to svědčí o tom, že ve skutečnosti měli jiné plány, prohlásil Putin. Tvrdil také, že Kyjev chystal další kárnou operaci proti proruským separatistům na východě Ukrajiny, nezávislost jejichž jednostranně vyhlášených republik Moskva uznala těsně před začátkem svého vpádu na Ukrajinu.
NATO podle Putinova dnešního tvrzení začalo aktivně připravovat území u ruských hranic a rozvíjet tam vojenskou infrastrukturu. U hranic země vznikla bezprostřední hrozba, chystal se útok, a to i na anektovaný Krym, prohlásil ruský prezident. Rusko proto podle Putina na svou obranu proti agresi zasadilo preventivní úder.
„Otevřeně probíhala příprava na další kárnou operaci v Donbasu, ke vpádu na naše historická území, včetně Krymu. V Kyjevě zněla prohlášení o možném získání jaderných zbraní. Blok NATO začal aktivní vojenské přípravy na území v našem sousedství,“ vyložil Putin své vidění situace.
„Viděli jsme, jak se rozvíjí vojenská infrastruktura, jak začaly pracovat stovky zahraničních poradců, pravidelně přicházely dodávky nejmodernějších zbraní ze zemí NATO. Nebezpečí rostlo každým dnem. Rusko zasadilo preventivní úder agresi. Bylo to vynucené, včasné a jediné správné rozhodnutí. Rozhodnutí svrchované, silné a samostatné země,“ zdůraznil.
Severoatlantická aliance začala v reakci na ruskou anexi Krymu v roce 2014 posilovat bezpečnost svého východoevropského křídla, především států Pobaltí a Polska, jako nepodložená ale odmítá opakovaná ruská obviňování z toho, že by Ukrajinu plánovala využít k nějaké agresi vůči Ruské federaci.
Putin dnes také tvrdil, že Rusko vede se Západem válku o tradiční hodnoty. „Nikdy se nezřekneme lásky k vlasti, víry a tradičních hodnot, zvyků předků, úcty ke všem národům a kulturám. Ale na Západě se tyto tisícileté hodnoty, soudě podle všeho, rozhodli zrušit,“ prohlásil prezident země, jejíž vojáci se podle řady svědectví dopustili na Ukrajině brutálního násilí vůči civilistům.
Rusko na Putinův rozkaz napadlo Ukrajinu 24. února, čímž rozpoutalo největší pozemní konflikt v Evropě od konce druhé světové války. Válka, v níž ruské síly nejsou dosud příliš úspěšné, si podle odhadů už vyžádala desítky tisíc mrtvých, včetně vysokého počtu ukrajinských civilistů. Kyjev a Západ obviňují ruská vojska z válečných zločinů. Moskva to přes množství důkazů popírá a tvrdí, že neútočí na civilní cíle. Západní země, včetně USA a států Evropské unie, na Rusko uvalily tvrdé hospodářské sankce a stupňují svou vojenskou a další pomoc Ukrajině.
Putin na přehlídce také oznámil, že podepsal výnos o podpoře dětí vojáků, zabitých během „speciální vojenské operace“, jak Moskva oficiálně označuje svou invazi do sousední země. Výnos podle ruské agentury TASS mimo jiné počítá s přijetím dětí zabitých vojáků na vysoké školy bez skládání zkoušek.
„Smrt každého našeho vojáka a důstojníka znamená hoře pro nás všechny a nenahraditelnou ztrátu pro příbuzné a blízké. Stát, regiony, podniky, společenské organizace udělají vše, aby tyto rodiny obklopily péči a pomohly jim. Zvláštní podporu poskytneme dětem zabitých a raněných bojových druhů. Prezidentský výnos o tom jsem dnes podepsal,“ řekl Putin. Není přitom jasné, jak vysoké ztráty ruská armáda od konce února vlastně utrpěla.
Ruské ministerstvo obrany naposledy oficiálně informovalo o ztrátách 25. března, kdy oznámilo smrt 1351 vojáků. Ukrajinský generální štáb dnes odhadl celkové ruské ztráty na 25.650 vojáků, 1145 tanků a 2764 dalších obrněných vozidel.
Ruský servis BBC na základě otevřených zdrojů získal potvrzená jména 2120 ruských vojáků, kteří byli zabiti během bojových operací na Ukrajině. „Tento seznam zjevně neúplný a reálné ztráty ruské armády a ruské národní gardy na Ukrajině jsou vyšší,“ uvedla BBC koncem minulého týdne.
BBC dnes také na svém ruskojazyčném webu upozornila, že Putin věnoval drtivou většinu svého projevu vpádu na Ukrajině, ale nepoužil výraz „speciální vojenská operace“, za kterou válku proti Ukrajině původně označil. Do výčtu ruských měst, které se vyznamenaly za druhé světové války, zahrnul i Kyjev, Charkov a Sevastopol.
„V Putinově projevu i tak nezaznělo hodnocení bojových operací, které Rusko vede proti Ukrajině. Nic nebylo řečeno ani o všeobecné mobilizaci, ani o oficiálním vyhlášení války proti Ukrajině,“ upozornil server a připomněl, že o těchto možnostech spekulovala americká média. Vzápětí se na sociálních sítích vzedmula vlna obav z povolávání vojáků ze zálohy do války.
