Válka na UkrajiněPutin telefonoval s Orbánem, který hovoří o nejnebezpečnějších týdnech války

Putin telefonoval s Orbánem, který hovoří o nejnebezpečnějších týdnech války

Ruský prezident Vladimir Putin telefonoval s maďarským premiérem Viktorem Orbánem, se kterým hovořil o Ukrajině. Informoval o tom podle ruské státní tiskové agentury TASS Kreml, který zároveň postoj Kyjeva označil za destruktivní. Podle Kremlu politika Kyjeva vylučuje možnost mírového urovnání konfliktu. Jsou to nejnebezpečnější týdny války, uvedl k telefonátu na síti X Orbán. Ukrajina se brání rozsáhlé ruské vojenské agresi už třetím rokem.

„Dnes ráno jsem měl hodinový telefonický rozhovor s prezidentem Putinem. Toto jsou ty nejnebezpečnější týdny rusko-ukrajinské války. Podnikáme všechny možné diplomatické kroky, abychom argumentovali ve prospěch příměří a mírových rozhovorů,“ uvedl bez dalších podrobností na sociální síti předseda maďarské vlády.

„Odehrála se důkladná výměna názorů na ukrajinskou problematiku. Viktor Orbán vyjádřil zájem podpořit společné hledání způsobů politického a diplomatického řešení krize, včetně zohlednění svých kontaktů s řadou západních představitelů,“ uvádí se v prohlášení Kremlu. „Putin nastínil své hodnocení současného vývoje situace kolem Ukrajiny a destruktivní linie kyjevského režimu, která nadále vylučuje možnost mírového řešení konfliktu,“ dodal Kreml.

Dvojice státníků podle Moskvy také jednala situaci na Blízkém východě s ohledem na dění v Sýrii nebo o bilaterální obchodní a ekonomické spolupráci. „Pozornost byla věnována zejména další podpoře oboustranně výhodných projektů v oblasti energetiky,“ uvedlo tiskové oddělení Kremlu, podle něhož hovor inicioval Orbán.

Putin s Orbánem naposledy hovořil v červenci, kdy maďarský premiér navštívil Moskvu, podotkl TASS. Orbán za svou výpravu tehdy sklidil kritiku od evropských politiků. Předseda maďarské vlády cestu vysvětloval jako snahu o ukončení války na Ukrajině. Svoji výpravu do Moskvy však nekonzultoval s Evropskou unií a vyrazil za Putinem na vlastní pěst jen několik dní poté, co Budapešť převzala půlroční předsednictví EU.

Maďarsko pod Orbánovým vedením odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a přijalo ukrajinské uprchlíky, zároveň však odmítlo dodat Kyjevu zbraně. Budapešť také udržuje s Moskvou zejména hospodářské kontakty. EU na Rusko kvůli agresi vůči sousední zemi uvalila tvrdé sankce, které Maďarsko kritizuje.

Agentura AFP poznamenala, že Orbán se staví do role možného mírotvůrce a v pondělí se setkal s příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem v jeho floridském sídle Mar-a-Lago. Trump už dříve avizoval, že chce válku rychle ukončit, byť zatím neřekl, jak to chce udělat. Budoucí americký prezident o víkendu jednal v Paříži s prezidentem Ukrajiny Volodymyrem Zelenským a jeho francouzským protějškem Emmanuelem Macronem.

TASS zároveň připomíná, že maďarský premiér je za poslední zhruba měsíc druhým evropským představitelem, který si s ruským prezidentem telefonoval. Šéf Kremlu v polovině listopadu telefonicky hovořil s německým kancléřem Olafem Scholzem, kdy ho vyzval ke stažení ruských vojáků z Ukrajiny a k zahájení mírových jednání s Kyjevem. Putin podle komuniké Kremlu trval na územních nárocích a dalších požadavcích vůči Ukrajině. Scholzův telefonát vyvolal kritiku doma i v zahraničí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v první reakci uvedl, že se tím otevřela Pandořina skříňka a narušila izolace Putina.

Doporučujeme

Krvavé střety v Jižním Súdánu. Při tzv. nájezdech na dobytek zemřelo nejméně 72 lidí

Nejméně 72 lidí přišlo o život při násilných střetech mezi komunitami v jihosúdánském státě Warrap. Útoky, jejichž cílem byly především krádeže dobytka, provázelo také vypalování domů. Tragédie je dalším příkladem dlouhodobého násilí, které sužuje nejmladší stát světa v době příprav na historicky první prezidentské volby.

Lídři Finska a Norska jednali s Putinem a Zelenským o možnostech ukončení války

Finský prezident Alexander Stubb a norský premiér Jonas Gahr Störe dnes jednali po telefonu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války Ruska proti Ukrajině. Uvedla to v prohlášení Stubbova kancelář. Hovor potvrdil mluvčí Kremlu. Dvojice severských lídrů následně o obsahu telefonátu informovala ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.

Japonsko stojí před historickým zlomem. Po 14 letech se chystá zásadní obrat

Japonská centrální banka stojí před zásadní změnou měnové politiky. Po téměř čtrnácti letech úsilí o dosažení dvouprocentní inflace by už tento týden mohla oznámit splnění svého dlouhodobého cíle. Úrokové sazby zatím pravděpodobně ponechá beze změny, analytici však očekávají další zvýšení v prosinci nebo lednu. Rozhodování komplikují rostoucí ceny energií, slabý jen i napětí na dluhopisových trzích.

Mladé manty nacházejí bezpečí u pobřeží

Mladé manty obrovské tráví první roky života v mělkých pobřežních vodách, kde nacházejí potravu a ochranu před predátory. Teprve v dospělosti se vydávají na dlouhé cesty otevřeným oceánem. Nový výzkum ze Střední Ameriky ukázal, jak výrazně se jejich chování s věkem mění a proč je ochrana pobřežních oblastí důležitá pro jejich přežití.

Demolice, vysídlování a mučení. OSN varuje před etnickými čistkami na Západním břehu

Izraelská vojenská operace ve městě Hebron na okupovaném Západním břehu Jordánu vyvolala ostrou reakci Organizace spojených národů (OSN). Její představitelé varují před nuceným vysídlováním Palestinců a rostoucím rizikem etnických čistek. Nezávislá vyšetřovací komise OSN navíc obvinila Izrael ze zločinů proti lidskosti, včetně vyhlazování a mučení. Izraelská vláda obvinění odmítá a své kroky označuje za nezbytná bezpečnostní opatření.

Katoličtí biskupové litují modlitby s Trumpem v Bílém domě. Mluví o politickém zneužití

Společná modlitba s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě vyvolala mezi katolickými duchovními nečekanou bouři. Dva biskupové, kteří se setkání v Oválné pracovně zúčastnili, nyní veřejně vyjadřují lítost. Tvrdí, že Bílý dům jejich návštěvu využil k politickým účelům těsně před volbami do Kongresu. Zveřejněné záběry totiž podle kritiků vytvářejí dojem, že církev prezidenta podporuje.

Francouzská vláda po protestech chce nahradit systém přijímání na vysoké školy

Francouzská vláda se dnes zavázala, že v roce 2028 upraví národní on-line platformu pro přijímací řízení. Podle francouzského listu Le Monde to dnes oznámil ministr vysokého školství Philippe Baptiste. Vláda tak reaguje na týdny protestů středoškoláků a studentů, kteří kritizují mimo jiné netransparentní podmínky přijímacího procesu a nerovný přístup ke studiu. Podle odborů jsou ústupky vlády sice vítané, ale nedostatečné.

Kyjev čelil dalšímu nočnímu útoku Ruska, zasažen byl Jižní most

Ukrajinské hlavní město Kyjev čelilo dalšímu nočnímu raketovému útoku Ruska. Vedle několika domů byl poškozen také Jižní most přes Dněpr včetně infrastruktury metra, uvedl dnes starosta Vitalij Kličko. O několik hodin dříve informoval o pondělním večerním útoku, při němž zemřel člověk a deset utrpělo zranění, většina z nich v areálu vysokoškolských kolejí. Ruské úřady zase hlásí ukrajinské údery v Brjansku a okupované části ukrajinské Záporožské oblasti.

Krvavá odveta Jordánska. Stíhačky udeřily na Sýrii, mezi mrtvými jsou i děti

Jordánské letectvo zaútočilo na několik míst v jižní Sýrii v odvetě za krvavý útok na křesťanský pohřeb, při kterém minulý týden zahynulo devět lidí. Podle syrských záchranářů si bombardování vyžádalo sedm obětí včetně tří dětí. Damašek odmítá tvrzení Ammánu, že operace proběhla po vzájemné dohodě. Napětí mezi sousedními státy vedlo také k uzavření důležitého hraničního přechodu.

V Izraeli se konají parlamentní volby, rozhodnou o Netanjahuovi a jeho vládě

V Izraeli se dnes konají parlamentní volby. Voliči rozhodnou, zda dají šanci opozici, která měla po celou předvolební kampaň mírný náskok v průzkumech, nebo umožní premiérovi Benjaminovi Netanjahuovi, aby zůstal u vlády. Není však vyloučené, že volby skončí patem. Volební místnosti se otevřou v 6:00 SEČ a hlasování skončí ve 21:00 SEČ.

Trumpova administrativa potřetí obvinila bývalého šéfa FBI. Comey mluví o zneužívání justice

Bývalý ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) James Comey čelí dalšímu trestnímu stíhání. Ministerstvo spravedlnosti ho tentokrát viní z úniku informací týkajících se národní obrany. Jde už o třetí pokus administrativy prezidenta Donalda Trumpa postavit jeho dlouholetého kritika před soud. Comey obvinění odmítá a tvrdí, že jde o politicky motivované zneužívání justice.

Pondělní dronový útok na tržiště v Súdánu si vyžádal 21 mrtvých a 40 zraněných

Pondělní dronový útok na tržiště ve městě Njala na jihozápadě Súdánu si vyžádal přes 20 mrtvých a desítky zraněných. S odvoláním na svědky a zdroj z lékařského prostředí to dnes napsala agentura AFP.

Tomáš Chorý si za reprezentaci nezahraje. Nedvěd mu doporučuje změnu

Fotbalový útočník Tomáš Chorý má další problém. Po vyřazení z kádru pražské Slavie přišel také o místo v české reprezentaci. Generální manažer národních týmů Pavel Nedvěd potvrdil, že s jednatřicetiletým hráčem momentálně nepočítá. Chorý tak doplácí na další disciplinární prohřešek, který může výrazně ovlivnit pokračování jeho kariéry.

Lídryně venezuelské opozice Machado se vrátila do vlasti

Lídryně venezuelské opozice María Corina Machado se téměř po roce vrátila do vlasti. Agentura AFP píše, že se nadšeně vítala se svými příznivci ve městě Barquisimeto v provincii Lara na severozápadě země.

Švédská vláda zakázala svým zaměstnancům používat ChatGPT a Claude

Švédští státní zaměstnanci už nebudou moci na svých pracovních počítačích volně používat populární nástroje umělé inteligence ChatGPT od společnosti OpenAI a Claude od firmy Anthropic. Od pondělí 26. října vstupuje v platnost zákaz přístupu k jejich webovým verzím. Důvodem jsou obavy o bezpečnost citlivých informací, se kterými úředníci při své práci nakládají.
Reklama
Reklama
Reklama
Reklama